Hm.. moc pěkně se to čte. Moc by mě ale zajímalo, jakým způsobem jste vy trenéři zabezpečeni proti eventuálnímu úrazu, nebo nedej bože úmrtí dítěte při závodech nebo i treninku.A co pravidelné zdravotní prohlídky dětí, které za našich mladých let byly povinné?

>> Svan, 31. 10. 2008 12:30:00

Omlouvám se, pokud se někomu má reakce bude zdát příliš nekonkrétní. Trenér, nebo obecně každý kdo pracuje s dětmi, toho může a musí udělat poměrně hodně. Chrání tím nejen děti, se kterými pracuje, ale samozřejmě taky sebe. Metodický pokyn Pražského atletického svazu, který se prací s dětmi zabývá, má 21 stránek (na každé spousta odkazů na nejrůznější zákony a nařízení). I když ale do puntíku splníme všechna nařízení, značná míra rizika tady existuje. Ale to asi platí pro všechny lidské činnosti. Pak si můžeme vybrat. Jistou rozumnou míru rizika přijmout, nebo zůstat doma a nedělat nic.

O takovém klubu se mi za mlada ani nezdálo. Děcka mají ted mnohem větší příležistosti ke kvalitnímu tréninku ale mnohem menší chuť. U Vás se podařilo nějak vyprovokovat i tu chuť. Dobrá práce nechť je příkladem ostatním.

Když se na dětských závodech objeví houf dětí v zelených dresech, ostatním závodníkům výrazně klesá šance na dobré umístění. Obvykle přijedou, poberou většinu cen a zase zmizí. Jak je to možné, že zatímco ostatní oddíly si neustále stěžují na úbytek dětí, členská základna ŠSK Újezd nad Lesy rok od roku roste?