Ha:-D Jako bych se viděla v zrcadle.

Hezky napsáno :) To mě při běhu popohání spíše náš hyperaktivní pejsek, než teenager s cigaretou:)

Pěkné, přesně takhle probíhá obvykle můj výběh. A to ani nepotřebuji to mužské ego :)

Taky zrychluji a snažím se vyzařovat pohodu pokud je někdo na dohled 

hehe, koukám že to s tou motivací máme všichni podobný 

Hezky napsáno, ale mě nejvíc motivuje k zrychlení dobíhající běžec či (dokonce)běžkyně. Problém je to při maratonu, tam nevydržím celou trať zrychlovat.

Super článek. Taky jsem tuhle po 17 kilometrech (kdy jsem už „sotva lezl“) potkal jednu běžkyni a přece nepoběžím poslední 2 km jako lemra a tak jsem přidal, zakecal se a nakonec z toho bylo 26 km ve slušném čase.
Kdepak, motivace dělá mnoho.

>> EvženGe, 9. 2. 2009 13:54:54

Taky jsem před pár lety (v r. 2000) potkal v Prokopáku elegantního běžce, který na můj dotaz, zda poběží 1/2 maraton (PIM), sdělil, že se právě vrátil z maratonu z Japonska a že běžel za 2:14. V té době to u nás uměl jenom Karel David od nás ze Slávie (2:11), tak jsem mu řekl: Ty musíš bejt Štefko! (v té době běhal ještě za Slovensko, ale již bydlel v Jinonicích). A on odpověděl: Já sú Štefko! Dodnes jsem hrdej, že jsem s ním vydržel ty 3km a ještě sme si pokecali o Sakurách a o běhání. Motivace to byla obrovská.

Pobavil jsem se a vzpomel si na nedavny zazitek z Proseka:)…dvo­jice, sice ne divek, ale kluku sedela na lavicce, hulili a ja sel do sprintu jak nikdy.....to aby „videli“…ovsem kdyz jsem kolem nich bezel, tak ten jeden celkem nahlas prohlasil: to je teda rychlik to tak, jako by uz pomaleji nikdo bezet nemohl:) kazdopadne me to pobavilo a aspon jsme se doma s manzelkou zasmali:)…jo a uz nesprintuju:)

Sedím v křesle, za okny už je tma a já bych si měl jít zaběhat. No nechce se mi, to je jasné, ale kdybych si tohle říkal každý večer, tak s tím můžu praštit úplně. Po včerejšku mě ještě trochu bolí nohy, takže na nějaké zlepšení to dnes nevidím, ale aspoň si trochu protáhnu namožené svaly. To ještě netuším, co mne dnes čeká…