Pětadvacet kilometrů, dříve to byla pro mne nepředstavitelná vzdálenost. Strávil jsem patnáct let na tratích od 400 po 1 500 metrů a nestaral se o to, že existuje něco jako silniční běhy. Když jsem o něco později zjistil, že věk nezastavím a mladým už rychlostně nestačím, řekl jsem si, že to zkusím. Končit s běháním se mi nechtělo. Je to můj životní styl. Padlo rozhodnutí vyzkoušet něco nového.
Odkaz na článek

Moc hezký článek, úplně to chápu, já tohle nikdy neuběhnu.....myslím že tolik nee, ani těch 20 km......., ale tedˇpoběžím poprvé v životě tedy po 22 letech svůj závod na príglu, nakonec jsem se po dlouhém rozmýšlení přihlásila, nevím jestli je to dobře, ale ty stavy znám a budu je taky asi zažívat........ budu se na konci trápit, bude to asi nekonečné i když je to proti 25 km prd, ale pro mě jako bývalého sprintera je to výzva a něco jako maraton… , navíc mě pobolívá tříslo, cítím kolena, najednou, čím víc běhám, myslím km, abych to uběhla a nemusela zastavit…

Obdivuji všechny, kteří běhají a zvládnou to, já jsem se asi taky zbláznila na starý kolena, ale běhat už jen tak mě nebaví, chce se to posunout dál a tohle je výzva i když bude bolet, hodně bolet........­...vím to

Držím palce v dalším běhání a snad jednou ten maraton pokoříš....... , Martina

Peťo, díky za pěkný článek. Já jsem se zúčastnil Brněnské 25 letos poprvé a přestože už mám za sebou 3 maratony tak to byl náročnější závod než jsem čekal. Můžu si za to sám, jelikož jsem poslední dobou moc netrénoval a taky jsem přepálil začátek. Ve druhé půlce trati jsem se hodně vnitřně přemlouval, abych nedojel do cíle tramvají, ale zatnul jsem zuby a zvládl to po svých až do cíle. Přesto mě tento závod velmi zaujal a pokud zdraví dovolí tak si ho rád zkusím znovu i v budoucnu. Co se týče Tvého případného maratonu tak na něho určitě máš už teď, ale jelikož znám Tvůj názor, že ho nechceš pouze uběhnout, ale dát ho ve slušném čase tak Tě čeká ještě hodně delších běhů v tréninku a hlavně, abys je zvládl ve zdraví. Držím pěsti.

V roce 2008 jsem taky běžel v brněnskou 25 a byl to tehdy můj nejdelší běh, čas byl ovšem podstatně horší :D

>> MMM, 03. 10. 2010 07:39:20

Věřím, že pokud budeš chtít, tak zvládneš časem i 25 km. Pro mě byl tak před pěti lety problém i 1 km. Príglu se moc bát nemusíš, konec je po silnici, jednoduchý terén a rovinka.

>> hugo, 03. 10. 2010 07:54:47

Děkuju, já si to půjdu stejně proběhnout abych věděla co mě kde čeká......kvůli hlavě a psychice je to lepší.....

A pokud je ten konec jak říkáš....., tak to bych měla zvládnout, možná to bude koncovka jak zamlada že najdu zbytky sil a půjdu na doraz, ale pak nevím co bude.......asi TMA......... , díky

>> MMM, 03. 10. 2010 07:39:20

Bolest je jen dočasná, když to vzdáš, je to navždy! Já jsem druhý den po svém prvním dlouhém triatlonu nemohl chodit a i otočení se v posteli na druhý bok pro mě byla bolestivá práce na několik minut, ale stálo to sakra za to a už se nemohu dočkat další sezóny! Chce to dávat si velké cíle, protože jejich překonávání je úžasné. Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru a malý ten, kdo zná jen malý cíl. Tak vzhůru do tréninku a pak si užij ten báječný pocit v cíli.

>> smiley, 10. 10. 2010 22:00:53

Tak tomuhle říkám motivace :)

Moje první 25ka byla přesně podle podle mota :) „Bolest je jen dočasná, když to vzdáš, je to navždy!“ Říkal jsem si, že do cíle se klidne i doplazim :D

>> smiley, 10. 10. 2010 22:00:53

„..Chce to dávat si velké cíle, protože jejich překonávání je úžasné. ..“

Naprosto souhlasím a už se těším až si splím svůj velký cíl a uběhnu maraton v nějakém slušném čase. Vokolo priglu byl můj první závod po asi 3 měsících běhání a podle výsledku jsem na dobré cestě si svůj cíl splnit. Příští rok na jaře zkusím půlmaraton a možná už na podzim nějaký maraton.

>> Bouda, 18. 10. 2010 12:45:36

To je správný přístup! Pokud nedojde k nějakému zranění, není důvod se vzdát. Ještě mě napadá jedno motto (z motivačního videa na Ironmana): „You can quit and they don't care… But you will always know!“ 

>> pancha, 18. 10. 2010 13:03:07

Přeju ti, ať ti to vyjde, definitivně to stojí za ten úžasnej pocit v cíli.