>> rudo, 27. 12. 2010 22:08:55

Netvrdím, že by se Emil nestal špičkovým běžcem bez adidasek. Jen jsem psal, že v nich odběhl své největší závody včetně tebou zmiňované dvacetikilometrové hodinovky.

Po Helsinkách 1952 zaběhl světové rekordy na 5000 (2×), 10 000 (3×), 25 000, 30 000 m, 6 mil, 15 mil a stal se mistrem Evropy. Netroufl bych si to označit jako cestu dolů… Ani bych se neodvážil tvrdit, že v adidaskách běhat „musel“.

>> Luboš Brabec, 28. 12. 2010 00:17:56 ano, kratko po Helsinkach to este slo, ale na dalsiu olympiadu sa uz nemohol pripravit a ani sa na jeho klasicke trate neprihlasil.

Moja zakladna myslienka bola ze v batovkach sa vytrenoval na svetovu spicku, bol to argument do diskusie kolko stoji behanie na urovni ovela pomalsej ako bola Emilova. To ze vzavere svoje kariery obuval adidasy bolo z hladiska debaty skor zavadzajuce, len preto som pokracoval v diskutovani vtejto debate nepodstatneho faktu

>> rudo, 28. 12. 2010 05:51:14

A tak já tu debatu nepodstatných faktů dokončím: v roce 1956 prodělal Zátopek krátce před olympiádou operaci třísel, proto v Melbourne běžel jen maraton. Vinit z toho dnes a bez znalosti věcí adidasky (tehdy nejlepší tretry na světě, v nichž běhal minimálně pět sezon) je poněkud mimo… Své osobáky na pětce (13:57) a desítce (28:54) zaběhl v roce 1954. Krátko po Helsinkách?

Rudo, tvé argumenty jsou někdy fantastické. Svůj nejlepší čas na 10 km jsem zaběhl v botaskách. Teď se mu nepřiblížím v žádných moderních botách. Ale to nebude botami. Celé mládí jsem lezl po horách v Podtatrankách a vylezl kde co. O dvacet let později jsem se speciálními botami nevylezl na Aconcaquu. Taky za to ty boty nemohly. Zátopek začal v nějakých botách a pokračoval v jiných. Myslím, že by ty výkony dokázal v „každých“ (ty uvozovky jsou, aby někdo zase nevylezl se značkou, běháním naboso apod.).

vždycky jsem tvrdila, že běhání je nejlevnější sport (a možná je to i pravda). Jenže letos jsem začala mnohem víc běhat v zimě a rozhodla jsem se investovat do zimního běžeckého oblečení a jako student jsem se teda dost prohla. V létě se dá běhat v obyčejným tričku a kraťasech a kromě bot to nic nestojí, jak se ochladí je to jiná. Takže moje letošní bilance včetně bot cca 7000kč plus pim k ježíšku.

Pokud člověk zrovna nezačíná běhat, tak mu závodní trenky a tílko vydrží do roztrhání, což není tak jednoduché. Boty si samozřejmě musí kupovat. Oblečení navrch mu taky dlouho vydrží a může je využít i na jiné sporty. je to určitě investice a ne náklady. Náklady jsou jen na cestování a úhrada startovného. Ale vždycky na tom člověk vydělá v podobě zážitků. Vždy je dobře spojit výlet na závod s nějakou turistikou. Když už jezdí po té zemi české, měl by jí poznat nejen z hlediska běhů. A občas je to i naopak. Když už někam jedu na dovolenou, nedá mi to, se jen tak proběhnout. Bohužel mi děla problém běhat brzo ráno, tak se musím dost nutit. Ale nikdy jsem toho nelitoval. Ta těch 35 let co aktivně běhám, vím, že běh mě vždycky víc přinášel. Jedno vám, že kdybych měl víc peněz, tak bych si koupil třebas hodinky s navigací a spousta dalších vychytávek, které dnešní doba přináší. Ale vím, že na to nemám, tak mě to nemrzí. Užívám si běhu i tak a jsem rád, že se mohu hýbat a pořád porážet soupeře, i když to není jako za mlada. Útěchou mi může být, že stárnou i ostatní. A že běh je hlavně o hlavě. A tak si to užívám a ještě doufám dlouho budu. Honza

Prvni rok je asi financne narocnejsi – to jsem kupoval GPS sporttester (3 tis.), nejake dve lepsi tricka na zavody (dohromady asi 1 tis.), par levnejsich kusu obleceni – vesmes Lidl nebo Penny (po cca 200 Kc – dohromady tak 1 tis.)., pas na lahvicky (kolem 400). To vsechno pocitam vydrzi dyl nez jednu sezonu.

Obleceni pak budu kupovat to levnejsi (rozdil mezi trickem za 200 Kc a 500 Kc nepocituju), elastaky za 2 stovky mi bez vyhrad vyhovuji.

Pravidelnejsi investice je pak boty, ponozky, nejaky iontak, par zavodu do roka.

V mem pripade tedy prvni rok jednorazova investice nekde kolem 6 tis., rocne „pausal“ odhadem kolem 3 tis.

Zdravím, omlouvám se, že vstupuji s problémem mimo téma, ale nemůžu najít nikde odpověď. Jsem absolutní lenoch nesportovec s 12 letými stále se zhoršujícími dýchacími potížemi (astma).Už mne to unavuje a tak jsem se rozhodla pro běh. Bohužel si nedovedu změřit vzdálenost. Běhám asi měsíc…nejdříve 1× týdně, pak 2× a nyní zkouším denně. Je to pro mne riziko? Pokud ano, tak jaké? A kolik koleček fotbalového hřiště je 1500 metrů?

>> aranka, 28. 12. 2010 14:31:48

Kolem fotbaloveho hriste je to +/- 350 metru (jsou tam nejake tolerance v rozmerech), takze 1500 metru je radove 4× kolem dokola + ta delsi strana navic.

Ke zdravotnimu stavu tezko radit takhle od klavesnice, ale vim, ze tady par astmatiku (vcelku uspesne) beha.

>> xPablos, 28. 12. 2010 15:06:56

díky moc, takže 5 1/2 koleček by mohli být 2 km? V tom případě, bych totiž dnes běhala 2km denně za 12–13 minut jak kdy. Pak by mne tedy ještě zajímalo, jaká je to výkonnost. Před měsícem mě totiž skolilo i 500 metrů

>> aranka, 28. 12. 2010 16:37:00

Ano, 5.5 kolecka se bude blizit 2 km. Jinak mozna neni uplne idealni behat tu samou trasu (obzvlast kolecka) a snazit se je behat rychleji a rychleji. Sve (vyznamne!) misto v treningu maji i pomalejsi behy.

Ale mozna je to na diskuzi spis v jinem vlaknu.

>> xPablos, 28. 12. 2010 17:01:46

díky, hodně jsi mi pomohl v další orientaci. Teď už si mohu měřit případné zlepšení a lépe se mi bude plánovat pohyb do budoucna. To, že se fyzička zlepšuje bylo jasné, ale nedovedla jsem si spočítat o kolik. Víc než astma mi dělá potíže dysfunkce štítné žlázy (po pohybu mne nebolí svaly, ale jako by se mi odpojil CNS)- vypne se mi mozek. Snad si to teď s novými znalostmi budu moct lépe spočítat.

Hodně záleží co vše se do nákladů počítá, boty jsou u mě ta menší investice – 2500Kč/rok, hadry odhadem 1000/rok, startovné a doprava (přes 50závodů) letos nějakých 8 000Kč, ionťáky pár stovek a to mám naběháno 1250km za rok. Takových 20 až 40 000Kč stojí sezóna na kole, takže vlastně pakatel.

>> Perkynho, 25. 12. 2010 12:18:25*

Ahoj, jsem na tom podobně jako ty. Za tento rok jsem si koupil 4× nové boty, pár kousků oblečení, jako jsou trička ze závodů, jedny dlouhé kompresní kalhoty a tříčtvrťáky. Pak jsem měnil sportester, něco strava a hlavně startovné na závodech a doprava. Suma sumárum cca 24tis

>> rudo, 28. 12. 2010 05:51:14

Pokud si dobře vzpomínám, Emil ve své knize přičítal svoje zranění po třicítce především stárnoucímu tělu a po kariéře přiznal, že ten trénink, ke kterému se dopracoval 100×400m. nebyla nejlepší cesta.. Netvrdím, že za zranění nemohly boty.. Úsměvně na mě působí fotografie, kde Emil běží po sněhu, ve vojenských bagančatech a nabalený jak sněhulák ve srandovním kulichu. Že by chyba byla ve vojenských botech??? Už se to bohužel nedozvíme a asi to není až tak důležité..Já bych mu dal medaili už jen za to, že se dokázal během měsíce po operaci nominovat do Melbourne.

samozrejme fakty o Emilovi su zname. Lenze vtejto teme ma zaujima to, ze na behanie ako take netreba kupovat nic zvlast a teda ani ziadne znackove specialne boty. Na Emilovi som sa snazil ukazat ze dokonca ani pre zavodne behanie netreba kupovatznackove boty, kedze Emil sa dopracoval na svetovu spicku a prve svetove rekordy zabehol bez nich.

Vsetky protiargumenty a vsetky fakty z neskorsich rokov na tom nemozu absolutne nic zmenit.

Na behanie pre radost na behanie pre zdravie a tiez na vykonnostne behanie netreba ziadne zvlastne investicie.

O to islo vtejto teme.

Samozrejme ze predavaci specialnych bot sa zaujimaju o to ze Emil neskor behal aj v specialkach, teda aspon v nich zavodil na velkych pretekoch.

Behanie v specialkach je nutne koli ziskaniu sponzorstva, teda financnemu prijmu, co je protipol tejto diskusie (behanie a financne vydavky). Pokial rekreacny bezec co nema sancu ziskat sponzorstvo si sam za svoje kupuje bezecke specialky, tak to nie je o behani ale uz o niecom inom, mi to pripomina cloveka co ide na hudobny koncert a mysli si ze musi mat vydavky na tetovanie a na prepichovanie tela a tvare roznymi ihlicamim, retazami a inymi kusami cennych i bezcennych kovov. Ja si naopak myslim ze na pocuvanie hudby na koncerte mi stacia ciste usi. A tak sa pozeram aj na behanie.

Když jsem začal s během, vůbec jsem neměl žádné informace (prostě mě je tehdy k něčemu „tak jednoduchému“ jako je běh ani nenapadlo hledat). Sám jsem řešil tréninkové dávky a vše okolo. Tak jsem běhal asi necelý rok. Za tu dobu byly mé náklady ABSOLUTNĚ NULOVÉ (žádné boty – v prestižích to docela šlo; jako oblečení klasické triko a kraťasy; ani jsem neměl vybavení z jiného sportu).

Poté jsem se dozvěděl o závodu v mém bydlišti, kde jsem poznal prvních pár zkušenějších běžců. Ti mi časem pověděli, co vše na běh potřebuji a že bez toho se běhat nedá. Pak jsem si postupně v dalších letech kupoval všechny tyto nezbytnosti a náklady samozřejmě rostly.

Když se zpětně zamyslím, tak nic z těch věcí jsem vlastně nepotřeboval.

Určitě ne kvůli časům, protože ty se mi vybavením nezměnily (dokonce můj osobák na 50 km vydržel 5 let, ačkoliv jsem ho skoro každý rok zkoušel překonat, na dalších tratích se nezlepšily o moc). (Ok, možná energetický gel v tom pomůže, ale ten jsem měl párkrát v životě)

Kvůli zdraví? Nevím, možná ano. Ale člověk se od těch dob zase tolik nevyvinul a nějak mi tahle teorie o botách prošpikovaných funkcemi úplně nesedí. Svůj první rok jsem neměl jediné (byť drobné) zranění (ačkoliv to pro mě byla velká změna a času jsem tomu tehdy věnoval dokonce více než teď).

Asi je to všechno vynikající marketingová strategie společností, které tyto produkty prodávají. Je to vlastně dokonale vymyšlené – natolik přesvědčit lidi o tom, že něco potřebují, aby sami vůbec nechápali (ba si ani tuto otázku nepoložili!), že je myslitelné být bez toho.

>> hihik, 28. 12. 2010 22:05:44

Asi bych rozlisoval, jestli se clovek bez vselijakych vymozenosti obejde nebo jestli mu beh „jenom“ zprijemni.

Beh v bavlnenem tricku se prezit da, ale ve funkcnim je to prijemnejsi.

Kazdopadne souhlas, ze naklady na beh se daji docela minimalizovat, kdyz clovek nektere „vychytavky“ ozeli.

>> rudo, 28. 12. 2010 21:48:05

Souhlasím s Tebou. Téměř každý, kdo se účastní závodů, chce mít lepší čas v závodě. Když to dlouho nejde tréninkem, tak to třeba půjde s lehčími botami nebo kompresními podkolenkami nebo energetickými gely..Každý věří v něco jiného co mu může pomoci. Mám kamaráda, co si na závod vozí plnou tašku energetických tyčinek a podobných doplňků stravy(při výkonnosti 34min./10km)..Mně tyto „podpůrné prostředky“ nesedí – můj žaludek se s nimi nedokáže vyrovnat , ale nikomu je neberu. K dnešní době to asi patří. Známá mě prosila, abych jí poradil s nákupem běžeckých bot – po vybrání obyčejných botasek mi řekla, že by chtěla radši ty růžové (za 2500)  .

Moje výdaje:

boty: 2200,– elasťáky na zimu: 1000,– kraťasy: 300,– kšiltovka (speciálně na Silvu Norticu :)) – 150,– hodinky: 1300,– startovné na závody (4 maratony, 3 půlky a několik desítek): 3500,– (z toho 2000 za PIM!) doprava na závody: 500,– gely a podobný sajrajt: kolem 600,–

Suma sumárum tedy zhruba 6000,–, z čehož tak 5000,– bude pravidelný každoroční výdaj.

Další velký výdaj bude na nadměrnou konzumaci jídla. Co toho člověk sežere když trochu běhá je až s podivem!