ZKUSILI JSME: Běh naboso není pro princezny na hrášku
Jak si zpestřit běžný pětikilometrový závod? Třeba tím, že ho poběžím naboso. Dosud jsem bez bot běhala jenom na pláži, a tak kývu na pozvánku na Hostivařský běh, jeden ze závodů seriálu ČSOB Na zdraví. Třeba přijdu na to, proč je bosé běhání tak populární. A rovnou se zúčastním republikového šampionátu, byť neoficiálního!
Už přípravy na závod probíhají netradičně. Místo ponožek hledám v předvečer závodu lak na nehty a kontroluji stav své pedikúry. Taška s věcmi na závod je podezřele prázdná. Opravdu mi stačí jenom tílko a tříčtvrťáky? Místo radosti z cestování nalehko převládá nutkání, že jsem určitě něco zapomněla.
Na závodě panuje krásně letní atmosféra, jen se trochu nemůžu zbavit pocitu, že narušuji bosoběžcům jejich náboženství. Běhat po uhlazené travičce, to zvládne každý! Teprve když člověk vyběhne do terénu, tam se láme chleba!, čtu z tváří některých ostřílených bosoběžců, jejichž nárty zdobí exoticky vypadající šňůrky s korálky.
A je tu start. Mísí se na něm bosí s obutými, trochu se bojím, aby mi někdo nestoupnul na nohu, ale bohudík není tlačenice natolik velká. Ženy čekají dva 2,5kilometrové okruhy, muže čtyři. Asi po dvou kilometrech mě předbíhá soupeřka, kterou v duchu přezdívám Bosá červená. Nechávám ji utéct, vypadá rozjetě a našlápnutě. Třeba ji doženu v druhém kole.
Většinu trasy tvoří krásně udržovaná, měkká tráva. Párkrát ale člověk musí přeběhnout kamenité cestičky. Organizátoři přes ně sice natáhli pro komfort bosých účastníků koberec, některé kamínky ale cítím i přes něj. Pro princezny na hrášku běh naboso není. Snažím se přesvědčit sebe samu, že jsem drsná a kamínky mi nevadí. Je mi ovšem jasné, že v terénu bych bosý běh vzdala po první větvičce. O to vděčnější jsem za možnost zaběhat si na takto krásném povrchu a ještě si zazávodit! Snažím se vnímat svůj dopad a běžecký styl. Nejspíš bude něco pravdy na tom, že je pohyb bez bot zdravý, běží se mi krásně a lehce, přirozeně dopadám na přední čast chodidla.
V druhém kole spatřuji Bosou červenou asi dvě stě, tři sta metrů přede mnou. Přidávám, ona o mně naštěstí neví, stahuji její náskok. Kilometr před cílem už mi na ni zbývá jenom pár desítek metrů, dávám do nich vše, ale můj nástup přišel pozdě. Bosá červená už je v cíli. Je čtvrtá, chyběly mi na ni dvě vteřiny. Ale i páté místo je krásné! Kdy jindy bych se mohla před manželem vytahovat s tím, že jsem byla pátá na mistrovství republiky?
Komentáře (Celkem 0)
GKadlecova 11.05.2016 16:32:50
Jak si zpestřit běžný pětikilometrový závod? Třeba tím, že ho
poběžím naboso. Dosud jsem bez bot běhala jenom na pláži, a tak kývu na
pozvánku na Hostivařský běh, jeden ze závodů seriálu ČSOB Na zdraví. Třeba přijdu
na to, proč je bosé běhání tak populární. A rovnou se zúčastním
republikového šampionátu, byť neoficiálního!
Odkaz
na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.