Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

ROZHOVOR: Trénink na závody v horách je lehčí než na silniční maraton

ROZHOVOR: Trénink na závody v horách je lehčí než na silniční maraton
foto: Jan Vaňkát

Jan Vaňkát | 29.08.2017 | přečteno: 4425×

„Na maraton se musíš na půl roku kousnout a běhat a běhat a běhat. Já jsem strávil leden a únor na běžkách a teď doplňuji běh kolem. Trénink je tak variabilní a je to vlastně jen trochu intenzivnější obecné sportování,“ říká český reprezentant ve skyrunningu Jan Bartas. Tento 34letý běžec z Prahy plánuje během září závody v Číně a ve Španělsku a chystá další ročník Trailové Závisti, prosincového závodu nedaleko hlavního města.

Honzo, běžel jsi o víkendu EPO Trailmaniacs, skončil jsi čtvrtý. Jak hodnotíš svůj výkon? Nandali ti to orienťáci…

„Kluky bych porazil, jen pokud by si ze Špindlerovky zaběhli na Sněžku… Jsou na tom rychlostně výrazně lépe. Abych měl šanci, musel by závod trvat aspoň šest hodin. Honza Mrázek ukázal, že se mu letos na delších tratích daří, před dvěma týdny vyhrál 36km závod v rámci Swiss Trail a Bet (Jan Procházka, pozn.red.) je prostě třída. (Ne)příjemně překvapil Ferda (Jan Ferdinand Polášek, pozn.red.). Na začátku sezony měl problémy s plotýnkou a nečekal jsem, že na tom bude takhle dobře. Tomáš Rybář mě na posledním občerstvení navnadil, že je jen pět minut přede mnou, a tak se snažil až do cíle. Rozhodně jsem mu to nedal zadarmo, ale byl holt lepší. Se svým výkonem jsem spokojený. Šel jsem z plné přípravy na poslední dva závody SWS (Skyrunner World Series), které mě čekají za dva, respektive čtyři týdny. Začátek mi nechutnal a musel jsem mírně zpomalit. Na konci jsem byl překvapený, že jsem stále mohl kopce vybíhat a míra utrpení byla přijatelná. Bohužel se na Trailmaniacs nepřihlásilo tolik závodníků, kolik by si závod zasloužil. Konkurence byla tak trochu menší, než je běžné. Se 4. místem jsem spokojený, možná jsem mohl a měl být blíže k bedně. Čas mě ale potěšil.“

Proč sis vybral právě Trailmaniacs Harrachov a jak se ti závod líbil?

„První se přihlásila Zuzka (Urbancová, Honzova partnerka a také skyrunnerka, pozn.red.), a tak jsem nechtěl sedět doma. (úsměv) Navíc kluci pořadatelští hecovali, že si doma nic nezaběhnu a že jsem srab. To jsem, ale lákala mě trasa a myslel jsem, že s někým poběžím a bude to hezké dopoledne. Nakonec jsem sice běžel od 16. kilometru sám, ale hezké dopoledne to bylo. Navíc závod je ten nejlepší trénink. Kluci z Trailmaniacs měli dobrou pověst, a tak jsem ji chtěl otestovat. Musím říct, že vše fungovalo, jak mělo, a marně bych hledal, co bych vytknul.“

Teď závodíš hlavně ve skyrunningu. Co tě k němu přivedlo a jak na něj v českých podmínkách trénuješ?

„Jeden důvod je, že v ostatních běžeckých disciplínách se průměru dotýkám spíše zespodu (10 km 37:30, půlmaraton 1:23:45, maraton 3:00:38). Ve skyrunningu, tedy na těch delších distancích, se mi sem tam povede i lepší výsledek. To se potom závodí lépe. Chodit po horách mě ale bavilo vždy a závody v horách jsou vlastně takový intenzivnější trekking. Delší závody nejdeš na krev a v bezvědomí – aspoň ne celý -, takže vnímáš i výhledy. Navíc je o tebe, tvé bezpečí a žaludek postaráno. V českých podmínkách jsou samozřejmě lepší lokality na trénink v horách, než je Praha. Ale i my tu máme zvlněnou krajinu a delší výběh s převýšením 1 000 m+ se dá natáhnout i u nás na jihu Prahy. Aspoň jeden víkendový výběh se snažím udělat v horách – když jsme u Zuzky ve Studénce, tak do Beskyd, jinak ráno vstanu, jedu do Krkonoš a na pozdní oběd jsem zpátky. Trénink na závody v horách je paradoxně vlastně jednodušší než na silniční maraton. Na maraton se musíš na půl roku kousnout a běhat a běhat a běhat. Já jsem strávil leden a únor na běžkách a teď doplňuji běh kolem. Trénink je tak variabilní a je to vlastně jen trochu intenzivnější obecné sportování.“

Poslední dobou nechybíš na Transvulcanii, máš podobně oblíbený nějaký závod u nás?

„Musím zmínit 10 lužických sedmistovek, hodně rodinný závod bez zbytečných řečí. Tam jsem začínal s ultra a vlastně i s kopci. Rád se tam jednou vrátím. Stejně bezvadná je atmosféra na Babickém čtvrtmaratonu na začátku září. Kde nechybím, je takový neoficiální závod mého bývalého oddílu Spartak Praha 4. Každý rok, poslední sobotu v listopadu, běháme z Braníka na Karlštejn. Vychází to na 26 km / 650 m+. Na startu se sejdeme často po dlouhé době bez kontaktu, nálada je uvolněná, ale závod je to pak na krev. Kamarád ti zadarmo nic nedá. Běhají to i atleti s osobáky na maraton pod 2:40 a trasa má všechno – asfalt, schody, bahno, polní cesty, lesní single trail… Cíl je v hospodě u nádraží, kde probíhá zhodnocení závodu, sezony a tak vůbec. No a hned druhý den bývají tradiční Senohraby. Takové závody mám moc rád.“

Jaké závody plánuješ do konce roku?

„Do konce září bych si ještě rád zaběhl dva závody SWS – Devil´s Ridge v Číně (60 km / 2 200 m+) a Ultra Pirineu v Katalánsku (106 km / 6 500 m+). Na oba se moc těším. V Číně jsem nebyl a Gobi je prý nádherná. Ultra Pirineu mi naposledy (v roce 2015, pozn.red.) nevyšlo podle představ, tak se tam vrátit vlastně musím. Horolezeckou terminologií – sundat pytel.“

Z jiného soudku: Se Zuzkou Urbancovou také pořádáte Trailovou Závist a už jste měli dva ročníky. Co chystáte letos, bude třetí ročník na stejné trase?

„Letos již začínáme plánovat. Rádi bychom zachovali trasu stejnou jako loni. Budeme se snažit vylepšit zázemí, vyhlášení výsledků. Snad nám bude zase přát počasí.“

Neláká vás zkusit zorganizovat nějaký delší závod jako dělají třeba právě kluci z Trailmaniacs?

„O delším závodě jsme uvažovali a způsob, kterým to dělají Trailmaniacs, se nám moc líbí. Nakloněný jsem ale i podobnému stylu jako má šárecký ŠUTR Michaela Dobiáše – tedy okruhovému. To by mohlo být organizačně asi méně náročné. Na druhou stranu nás nenapadá místo, které bychom chtěli ukázat závodníkům a které bychom dostatečně znali. Dlouhých závodů je hodně a nám zatím stačí hrát si se Závistí.“

Chceš závěrem něco vzkázat běžcům a fanouškům?

„Jasně! Než skončí léto, přijměte výzvu o nejrychlejší přeběh Západních Tater! Je to ve stylu FKT (Fastest Known Time) a více informací se dozvíte na blogu Hanibalu nebo u mě na blogu. Pokud je to moc kilometrů, rád vás v co největším počtu uvidím poslední neděli před Štědrým dnem ve Zvoli u Prahy na třetím ročníku Trailové Závisti.“

Komentáře (Celkem 0)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

Keoni muž 29.08.2017 16:23:06

„Na maraton se musíš na půl roku kousnout a běhat a běhat a běhat. Já jsem strávil leden a únor na běžkách a teď doplňuji běh kolem. Trénink je tak variabilní a je to vlastně jen trochu intenzivnější obecné sportování,“ říká český reprezentant ve skyrunningu Jan Bartas. Tento 34letý běžec z Prahy plánuje během září závody v Číně a ve Španělsku a chystá další ročník Trailové Závisti, prosincového závodu nedaleko hlavního města.
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.