Swimrun je mladým sportem, kde a kdy vznikl?

„První, ještě neoficiální akce tohoto typu se uskutečnila ve Švédsku v roce 2002 jako přátelská výzva a až od roku 2006 se dá hovořit o organizovaném závodu. Ze Švédska se začal šířit po Skandinávii a nyní již má celosvětový rozsah. Závody ve swimrunu nyní evidujeme kromě Evropy i na území Asie, Severní Ameriky, Afriky i Austrálie.“

Jaký je rozdíl mezi ním a aquathlonem?

„Ve swimrun závodech je každá část – plavání a běh – zahrnuta několikrát, střídají se a ihned po sobě navazují bez jakékoliv přestávky. Závodníci si navíc musí veškeré vybavení nést po celou dobu závodu s sebou – tedy plavou v běžeckém a běží s plaveckým vybavením. Současně závody swimrun jsou pořádány zásadně ve venkovním prostředí a na otevřené vodě. A ačkoli to nikde není předepsáno, ve většině případů se jedná o týmový závod dvojic.“

Jaký bývá poměr mezi plaváním a během?

„Přesný poměr, v jakém by měly být běžecké a plavecké úseky, není pevně stanoven a záleží vždy na daném závodu. Například v originálním ötillö swimrun činí plavání přibližně 15 % celkové délky trasy, a tomu se, myslím, všichni plánovači tras snaží přiblížit.“

K plavání je možno používat pomůcky, je jejich použití nějak omezeno?

„Opět záleží na daném závodu, protože u každého mohou být pravidla lehce odlišná. Standardně však bývá omezení na maximální velikost nadnášecích pomůcek a na délku, případně vůbec na použití ploutví. U všeho však platí, že čím více pomůcek si s sebou závodník do vody vezme, tím více jich potom při běžeckých částech musí nést a nakonec tak čas, který ve vodě uspoří, může být menší než ten, který při běhu ztratí. Při závodu záleží tedy i na taktice.“

Vstupovat rozehřátý do vody s sebou nese rizika, včetně možných křečí. Jak je postaráno o bezpečnost závodníků?

„Zdravotní rizika jako křeče samozřejmě u závodů typu swimrun hrozí stejně jako při každém jiném běžeckém závodě. Oproti těmto závodům má však swimrun výhodu v tom, že i v případě vysokých teplot nedochází k tak velkému přehřátí organismu právě z důvodu, že cca polovinu času je závodník chlazen vodou, ve které se pohybuje. Dochází tak k jakési automatické tepelné regulaci, která minimalizuje přehřátí organismu, což bývá jedním z důležitých aspektů při výskytu křečí. Každý závod musí být samozřejmě zajištěn zdravotnickým týmem, podstatná jsou však preventivní opatření. Proto je závod realizován v týmech, v povinné výbavě je píšťalka a závodníci mají povinnost mít ve vodě nasazenou plaveckou čepici výrazné barvy. Všechny delší plavecké úseky jsou navíc z lodí a ze břehu pod dohledem pořadatelského tý­mu.“

První závod vašeho seriálu plánujete na Orlíku, už víte kde se bude konat další?

„Pro letošní rok máme vytipované ještě dvě lokality, u kterých však řešíme potřebná povolení pro konání akce, proto bychom je neradi přímo jmenovali. Můžeme však prozradit, že jednáme s orgány na Moravě a v jižních Čechách.“

Bude nějaké bodování v rámci celého seriálu?

„Ano, v rámci každého závodu se na základě umístění v cíli závodnímu týmu započítávají body do celkového pořadí, ve kterém bude po poslední závodu několik prvních týmů oceněno. Podmínkou pro sčítání bodů však je, aby byl tým stále ve stejném složení.“

Pro koho je závod určen? Jakou tělesnou zdatnost musí závodníci mít?

„Závod je určen pro všechny, které zajímá pohyb, příroda a trocha toho nevšedního dobrodružství. Přihlásit se může kdokoliv bez ohledu na věk, pohlaví či předchozí zkušenosti. Jediným předpokladem je, aby zvládl uplavat v kuse nějakých 500 m, což zhruba odpovídá nejdelšímu plaveckému úseku na trati. Úseky po souši zvládne absolvovat, byť třeba jen indiánským během, většina aktivně žijící populace. Navíc vzhledem k více variantám délky závodu si závodníci mohou zvolit pro ně nejvhodnější obtížnost.“