Dohromady nás svedla práce – Mára moderoval v pražském rádiu Expres FM pořad o sportu Tepláky a já do něj přišel mluvit o běžeckém seriálu Běhej lesy, který jsme na jaře roku 2015 startovali. Oba už teď děláme něco jiného, Mára se přestěhoval navíc z Prahy do Vrchlabí. Pohromadě nás tak udržela láska ke sportu, k horám, k pohybu, k zážitkům – Mára dostal na vánoce 2015 od přítelkyně startovné a letenku na ultra do Rumunska, na Transylvania 100k. V lednu přemýšlel, s kým by tam jel. Nevím, proč napsal mě. Rozesmál mě. Kilo a v Rumunsku? Blázen.

Za týden jsem měl koupenou letenku a zaplacené startovné, v polovině května jsme si půjčovali auto v Bukurešti s pojistkou, která nám umožňovala s drobnou spoluúčastí otočit auto na střechu. Takový zážitek jsme si nedopřáli, zato vzpomínky na 50 km v opuštěných horách zasypaných sněhem nám z paměti nikdo nesmaže. Mára si dal svoji první stovku (vlastně 119 km) na podzim roku 2016 v Podkrkonoší a já s ním běžel posledních 40 kilometrů. V červnu 2017 jsme oba dokončili Krakonošovu stovku.

GORE-TEX Transalpine Run

Jeden z nejnáročnějších horských etapových závodů na světě letos slaví 15 let. Běhá se dvojících, které čeká osm různě dlouhých etap z Německa, přes Rakousko, Švýcarsko až do Itálie. Letošní západní trasa měří celkem 272 km s 16 162 nastou­penými metry. Nejkratší, „odpočinková“ etapa měří 7,8 km (+834 m). Nejdelší 46,3 km (+2 985 m). Nejvyšší bod na trase leží 2 886 metrů nad mořem. Letos se startuje 31. srpna. Více na https://transalpine-run.com.

Zajímavé je, že jsme ty závody běželi spolu, i když byly individuální. Ve dvou se to lépe táhne. Přitom většinu času společně promlčíme. Na sněžnicích, při běhu, kdykoliv. Jen občas ohlušující ticho přeruší Márova otázka: „Jsi v pohodě?“ „Jo,“ řeknu. A ticho pokračuje.

Bylo tedy otázkou času, kdy si spolu střihneme něco dalšího. Měli jsme spolu jet už předloni do Švýcarska na Swiss Alpine (dárek nám daly k vánocům naše drahé polovičky), ale oběma se nám narodily holčičky, takže jsme zůstali doma. Já si dal loni Ironmana a proběhnout jsme s Márou byli párkrát jen tak.

Až loni na podzim mi jen tak mezi řečí poté, co jsme dokončili seriál o mé přípravě na Ironmana, říká Radek Narovec, šéfredaktor Běhej.com: „Nechtěl bys běžet Transalpine Run? Akorát potřebuješ parťáka.“

S kým poběžím, jsem věděl hned. Ještě dřív než jsem zjistil parametry závodu. Dohoda s Márou byla rychlá. Jen se v prosinci ptal: „Ten Transalpine Run platí?“ „Platí,“ odpovídal jsem.

A platí to i teď v únoru, kdy se sice čas do závodu krátí, ale ani jeden z nás nezačal pořádně trénovat. Já beru antibiotika, Máru trápí taky nějaký zimní bacil. Spojuje nás taky to, že oba bereme už pár let prášky na vysoký krevní tlak. Až se na závod přihlásíme, možná se náš tým bude jmenovat Hypertonici.

Tím pravděpodobně veškerý humor skončí, protože závod, který by se aspoň trošku podobal Transalpine Run, ani jeden z nás neběžel. Neměli jsme problém dát si víkendový dvojboj, závod v sobotu a v neděli, nebo si tři dny po sobě pořádně naložit. Ale osm dnů v kuse, navíc v nadmořských výškách, které v Česku ani nemáme?!?

Tolik kilometrů jsem v životě nedal ani za měsíc, osobní maximum mám tuším 240. Mára to má podobně. Jenže srovnávat 30 dnů a osm v kuse je docela úsměvné. Je jasné, že nás čeká v následujících měsících dřina.

Hodně dřiny, spousta naběhaných kilometrů, sbírání zkušeností s velkou zátěží několik dní v kuse, pořádně horské etapy.

Pomalu se rýsuje i závodní program, protože nejlepší trénink je přece závod. V polovině července se chystáme společně na obnovený Salomon 4 Trails v Rakousku – etapák na čtyři dny, pokaždé něco okolo půlmaratonu a 1 500 výškových metrů. V září budeme muset švihat dvojnásobek. Ale připravte se na něco, co jednoduše nemá obdoby…

Držte nám palce a sledujte seriál v tištěném i online Běhej.com, který stejně jako naše cesta za krásnými alpskými výhledy právě začíná.

Tomáš Leixner (35)

Běhat začal v pětadvaceti, protože nakynul do podoby animovaného Shreka, rozdíl byl jen v barvě.

Největší sportovní úspěchy: dokončení Ironmana v roce 2018 (11 hodin a 52 minut), dokončení Krakonošovy stovky, maraton za 3:36, půlmaraton za 1:37

Kde nejraději běhá: rodné Bílé Karpaty

Sportovní sen: dokončit Transalpine Run a pak zkusit cyklistický Transcontinetal Race Povolání: manažer v PwC

Marek Malík (40)

S během začal ve svých 35 letech, do té doby neuběhl ani kilometr, běh a běžce nenáviděl.

Největší sportovní úspěchy: každý uběhnutý kilometr, dokončené maratony a ultramaratony nad 100 km

Kde nejraději běhá: příroda, kopce, hory a lesy

Sportovní sen: jen tak pobíhat v okolí Boulderu v Coloradu, kde běhali a běhají největší ultra legendy, nic víc netřeba

Povolání: horský průvodce, plavčík – záchranář, instruktor lezení