Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

PORADNA: Gun time, real time, průběžný čas... Jak se v tom vyznat?

PORADNA: Gun time, real time, průběžný čas... Jak se v tom vyznat?
foto: Martin Symon

Jiří Bulan | 08.06.2019 | přečteno: 2379×

Koukáte do výsledků právě absolvovaného závodu a nerozumíte jednotlivým sloupcům s dosaženými časy? Jak se čas měří a jaký je rozdíl mezi časem oficiálním a čipovým? Co to je gun time? Můžu vyhrát, i když jsem nedoběhl do cíle první? A kdy a jak můžu s úspěchem svůj čas a umístění reklamovat?

Soustřeďme se na soutěžní běhy mimo stadion. V naprosté většině převažují závody s hromadným startem. Startér vydá pokyn připravte se, kdy závodníci přikročí ke startovní čáře. Pokud jsou všichni závodníci v klidu, startér vystřelí a startovní pole se dává do pohybu.

Startovní výstřel se tak stává základním referenčním časem pro oficiální čas doběhu a řazení závodníků ve výsledcích. Tomuto času také v angličtině říká gun time, my mu říkáme oficiální čas. Je to rozdíl mezi časem doběhu a startovním výstřelem. Ve výsledcích k tomu ještě uvádíme tzv. ztrátu, tedy jak dlouho zaostává závodník za vítězem. Ztrátu vztahujeme k oficiálnímu času.

Čipovému času se někdy také říká čistý čas, v angličtině třeba chip time, real time nebo net time. S rostoucí oblibou běhů a jejich masovostí se nezřídka stane, že samotný přesun davu na startovní čáru zabere někdy i 15 a více minut(!). Na velkých závodech je obvykle čipové měření i na startovní čáře. Pak můžeme my časoměřiči závodníkovi označit čas, kdy startovní čáru překročil. A ve výsledcích potom uvádíme čistý čas, tedy rozdíl mezi překročením startovní čáry a doběhem do cíle.

Proč neřadíme výsledky podle čipových časů? Bylo by to přece spravedlivější, říkáte si. Měřili bychom čas závodníka pouze na trati, bez ohledu na to, kolik času mu zabral přesun ke startovní čáře v hromadě závodníků. Jenže si představte, že by si někteří závodníci v klidu počkali, až dav odejde, a pak by vyrazili na čistou trať bez lidí! Doběhli by do cíle daleko za prvním závodníkem, kterého by na trati třeba ani nepotkali. Ale najednou by ve výsledcích poskočili před prvního. Jak by to vysvětloval komentátor televizního přenosu, že maraton vyhrál někdo jiný než skutečně první závodník, který protnul cílovou pásku? Je to zkrátka hromadný závod.

Něco jiného jsou časovky a intervalové starty. Závod s intervalovým startem je známý především u cyklistů. Časovce se také přezdívá „boj proti chronometru“. Závodníci vyrážejí na trať s pevně danými odstupy, a soutěží tak skutečně jen sami se sebou, při časovce je zakázána jízda v háku. A někdy se objeví i v běžeckém světě závody s intervalovým startem. Nejslavnější je Velká kunratická nebo třeba Podzimní běh lyžařů v Senohrabech. Na Kunratické vyrážejí v pevně daných intervalech dvojice závodníků, v Senohrabech trojice. Startovní čísla se obvykle přiřazují podle data přihlášky. A protože i poslední závodník může být ten nejrychlejší, na vyhlášení výsledků a dokonce jejich tisk se čeká až do chvíle, kdy poslední závodník protne cílovou čáru. I ten poslední běžec může být vítězem.

Možná jste slyšeli pojem Gundersenova metoda startu. Gunder Gundersen reprezentoval Norsko v severské kombinaci (kombinace skoků a běhu na lyžích). Dříve se po doběhu čekalo na součet bodů za skoky a běh. Což se Gundersenovi jako činovníkovi lyžařské federace a bývalému závodníkovi nezamlouvalo. Bylo to takové suché a divácky neatraktivní. Zavedl tedy metodu, která později dostala jméno po něm. Skoky na lyžích se přepočítají na body a ty na sekundy ztráty. První vybíhá vedoucí závodník z první disciplíny a ostatní nastupují s odstupem vypočítané ztráty. Kdo doběhne první do cíle, je vítězem celé soutěže a už se nemusí čekat na sčítání bodů. Biatlon, moderní pětiboj a také aquatlon Gundersenovu metodu startu používají.

A co jsou průběžné, neoficiální a oficiální výsledky? Kdykoliv je to možné a závod je třeba relativně dlouhý, snažíme se vydávat průběžné výsledky. Hodí se pouze pro závody s hromadným startem nebo na závodech s Gundersenovou metodou startu. Výsledky časovky se totiž mění s každým dalším doběhem závodníka do cíle a nemá cenu je tisknout.

Když doběhnou všichni závodníci z trati, tiskneme tzv. neoficiální výsledky, na které se napíše čas vyvěšení a dají se k dispozici závodníkům pro případné protesty, např. 15 minut u triatlonu, 30 minut u běhu. Nezřídka se stane, že překlep v roce narození nebo špatně dohodnuté věkové kategorie závodníci ve lhůtě protestů odhalí, a zabrání tak zmatkům ve vyhlášení. Nebo odhalí závodníka, který si zkrátil ať už záměrně nebo omylem trať.

Proto je naprosto klíčové výsledky zveřejnit před vyhlášením. Pokud je vše v pořádku, výsledky se stávají oficiálními a později už do nich kromě překlepů nezasahujeme.

V příštím díle se už (konečně) dostaneme k certifikovanému měření trati.

Autor je majitelem časoměřičské firmy irontime

Komentáře (Celkem 1)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

jiribulan muž 08.06.2019 09:35:31

Koukáte do výsledků právě absolvovaného závodu a nerozumíte jednotlivým sloupcům s dosaženými časy? Jak se čas měří a jaký je rozdíl mezi časem oficiálním a čipovým? Co to je gun time? Můžu vyhrát, i když jsem nedoběhl do cíle první? A kdy a jak můžu s úspěchem svůj čas a umístění reklamovat?
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.