Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

ROZHOVOR: Cesty po světě ze mne udělaly vlastence. Češi jsou bezvadní

ROZHOVOR: Cesty po světě ze mne udělaly vlastence. Češi jsou bezvadní
foto: Václav Mudra

Gabriela Gaudlová | 12.06.2019 | přečteno: 1380×

Objel autostopem zeměkouli. Na olympiádu v Londýně přijel na elektrokole. Je tak trochu šílenec, ale asi právě díky tomu patří Tomáš Poláček mezi nejvýraznější české novináře. Když na něj začala doléhat krize středního věku, rozhodl se ji rozběhat. Naposledy uběhl 500 kilometrů napříč Bangladéší na podporu vzdělávání místních dětí. Nelidskému smogu navzdory.

Stála ta cesta do Bangladéše za to?

„Čekal jsem, že to bude něco úžasného, ale nakonec to bylo dost trápení. Spojil jsem to ale s tím, že zkusím vybrat peníze na tamní chudé děti, což se povedlo. Mám z toho dobrý pocit, protože Bangladéšané jsou opravdu bezvadný národ. Děti jsou hodně talentované a zaslouží si pomoc. Motivovalo mě, když jsem viděl, že peníze rostou. Aspoň nějaký smysl to mělo. Kdybych ty peníze nevybral, připadal bych si jako úplný šašek.“

Jak tě vnímali místní?

„V Bangladéši nikdo neběhá. To je tak znečištěná země, že na mě každý koukal jako na blázna. Mým strategickým plánem bylo ráno to napálit, dokud bylo třeba 25 stupňů, běžet okolo 15 kilometrů a pak už si po pěti kilometrech sedat na čaj. Vždycky, když jsem si na ten čaj sedl, sešla se celá vesnice a koukala na mě jako na zjevení, protože běžce tam opravdu nevídají.“

Na pomoc v Bangladéši se vybralo 205 960 Kč. Splnila ta částka tvoje očekávání?

„Moje… (přemýšlí) Já doufám, že Adry. Běžet v zemi, která není k běhu uzpůsobená, sice byla kravina, ale ta vybraná částka to aspoň ospravedlnila. Výhodou je, že v Bangladéši není ani metr kopečku, takže jsem běžel neustále po placce. Nebo spíš „běžel“. Běh jsem prokládal pauzami, přecházel jsem do rychlé chůze, hlavně kolem poledne, kdy už tam bylo hrozné vedro. Z těch 500 překonaných kilometrů si do svých statistik budu jako uběhnutých počítat tak 300.“

Kromě Bangladéše jsi procestoval obrovský kus světa. Jak vnímáš život v Česku ve srovnání s ostatními zeměmi?

„Moje cesty ze mě udělaly vlastence. Projel jsem stopem celou zeměkouli a čím víc jsem toho ujel, tím víc jsem si uvědomoval, že bych neměnil. Naše země je nádherná, rozmanitá a žijou tady bezvadní lidi. Až jednou budeme mít chalupu, postavím si tam stožár a dám na něj českou vlajku, což by mě před deseti lety nenapadlo.“

A jak se ti tady běhá?

„Žiju asi v bublině, protože bydlím přímo u cyklostezky, ale to, co se děje s běháním, je až neuvěřitelné. Teď v letních měsících vídám stovky běžců denně, což ve světě asi nebude mít moc obdoby. Vyběhnu z práce k Vltavě a pak podél ní běžím šest kilometrů domů. I včera, kdy bylo fakt vedro, jsem potkal takovou spoustu běžců! Češi jsou dobrý národ, umí jít mimo komfortní zónu a hodně sportovat. Běhání je teď neskutečně módní, což je dobře.“

Souhlasíš s názorem, že jsme jako národ hodně kritičtí?

„Hlavně hrozně sebekritičtí. Často se setkáš s řečmi, že máme hroznou národní povahu. Já si ale myslím, že jsme jako lidi vesměs bezvadní. Mírní, až pacifističtí. Ani si nemyslím, že by byla pravda, že jsme chladní nebo se moc mračíme. Vždyť jaká tady třeba panuje atmosféra na zahrádkách restaurací! Málokde jinde takhle můžeš posedět, ženské, chlapi pohromadě, všude samé úsměvy. Myslím, že se spíš podceňujeme a jsme příliš kritičtí vůči sobě samým. Žije se tady dobře a Češi jsou fajn, rozumní, často velmi přátelští, pohostinní. Vždyť kolik lidí poslalo peníze na to, že jsem běžel přes Bangladéš! Nějakej dement běží černou, smogovou, zakouřenou krajinou a lidi na to naposílají 206 tisíc. To je skvělý!“

Ukázka z rozhovoru, který najdete v chystaném čísle tištěného Běhej (vyjde 27. června)

Komentáře (Celkem 3)

Nalezené položky: 4 První Předchozí | 1 | Další Poslední

GKadlecova žena 13.06.2019 08:31:30

Objel autostopem zeměkouli. Na olympiádu v Londýně přijel na elektrokole. Je tak trochu šílenec, ale asi právě díky tomu patří Tomáš Poláček mezi nejvýraznější české novináře. Když na něj začala doléhat krize středního věku, rozhodl se ji rozběhat. Naposledy uběhl 500 kilometrů napříč Bangladéší na podporu vzdělávání místních dětí. Nelidskému smogu navzdory.
Odkaz na článek

avatar

Suiciderpol muž 13.06.2019 09:30:55

"Ten chlap je pod drogama … "

avatar

Motor České Budějovice

Celkem 258 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:36:04 (2013)
půlmaraton: 1:24:04 (2015)

Jachym muž 13.06.2019 12:24:45

>> Suiciderpol, 13. 06. 2019 09:30:55

Neznám ho osobně a možná je to i feťák. Ale přihlásil se k vlastenectví a chválí národní povahu, zatímco všude v „nezávislých“ médiích do nás všemožní komentátoři a „experti“ hustí, jak Češi stojí za howno. Jedná se sice očividně o šílence, ale za toto má u mě alespoň jeden kladný bod:-)

Motto: "Do what you love and love what you do." Ray Bradbury (1920-2012)
avatar

Eymir Gölü

Celkem 3486 km
Minulý měsíc 0 km

Skritek Hugo žena 14.06.2019 08:28:27

>> Suiciderpol, 13. 06. 2019 09:30:55

Samozřejmě. Jinak by neběhla v Bangladéši. :-D

>> Jachym, 13. 06. 2019 12:24:45

Vnímám to velmi podobně jako ten pán. A s radostí mohu konstatovat, že moji přátelé přijíždějící do Čech na návštěvu, nebo kteří u nás dlouhodobě žijí, tak mají na Čechy podobný názor.

Motto: Petit cheval de manege :-)
Nalezené položky: 4 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.