Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Běhej lesy Jizerská očima vítěze. 12 km pro rychlíky i začátečníky

Běhej lesy Jizerská očima vítěze. 12 km pro rychlíky i začátečníky
foto: Běhej lesy

Běhej lesy | 13.08.2019 | přečteno: 887×

Nevíte, jakým závodem zakončit letní sezónu? Pak se nechte pozvat na legendární Jizerskou, i když tentokrát v běžeckém provedení v rámci seriálu Běhej lesy. Pokud nejste úplně vytrvalostní typ, zvolte trať na 12 km. Co vás na ní čeká, prozradí a taky lehce poradí vítěz z roku 2017 David Kučera.

Pro rychlíky i začátečníky

Nejkratší trasa letní Jizerské na 12 km je vhodná především pro začátečníky, ale dostatečně se na ní vyřádí i zkušení běžci, kteří preferují kratší, ale o to rychlejší úseky. Ti navíc ocení lesnatou trať v rámci tréninkové zátěže. Náročností je tato terénní trasa srovnatelná se silniční desítkou. Delší kilometráž je kompenzována vlnitým profilem, kde mají nohy šanci se vyklepat po těžších výbězích.

Před startem

Pokud vám jde o výkon, víkend před závodem již vynechte závodění. Na trať, která vede převážně lesem, volte oblečení dle priorit a zkušeností, já osobně bych doporučil mít v zásobě dlouhý rukáv z důvodu prvních podzimních záchvěvů počasí. Boty volte spíše s menším vzorkem, trailové boty se špunty můžete nechat určitě doma, a to vzhledem k charakteru povrchů a k relativně malému převýšení.

Profil trasy

Celá trasa je mírně zvlněná, ale za rovinou do Jizerek přece běhat nejedete. Nebojte se však, není to nic hrozného a ve finále je to parádní běžecký zážitek. Není proto třeba mít příliš velký respekt z kopců, ty, které vás zde čekají, nejsou ani prudké, ani dlouhé. Hlavní výběh přichází hned po startu, kdy se vybíhá na rozcestí U Buku. Jde o cestu, kudy se valí davy závodníků zimní Jizerské 50 hned po startu. Ten samý 1,5 km dlouhý úsek vás ovšem čeká i na konci trasy z kopce, a tedy z hlediska profilu jste již 1,5 km před koncem de facto v cíli. Tomu je dobré i přizpůsobit rozvržení sil, když vás nohy ještě unesou, poslední část trasy je potom zadarmo. Další tipy pro pokročilé najdete na konci mého povídání.

Povrch trasy

Střídat se bude šotolina s asfaltem, výběhy na trase jsou vždy na šotolinové cestě. Zmíněné lehké krosovky vás ale bezpečně udrží, a tak při výbězích především dýchejte, dýchejte a povrch pod vámi nebudete ani vnímat. Při mém posledním výběhu na trase koncem června tohoto roku byly cesty relativně v pořádku. Je tak možné soustředit se na běh, tempo či vaše blízké soupeře a nekoukat tolik pod nohy.

Rozvržení sil

První kilometr a zároveň první kopec rozběhněte s rozumem a soustřeďte se spíše na rychlejší vyběhnutí dalších kopců na trase. Od kilometru 1,5 do 4,3 km vás čeká nejdelší rovinatější úsek bez větších převýšení. Zde se už zakousněte naplno do tempa. Na konci tohoto úseku vás čeká mírný seběh 4,0–4,3 km, po kterém následuje dvoukilometrový kopcovatější úsek. Soustřeďte se zde proto co nejvíce na vnímání dechu a nažeňte kyslík do svalů, za chvilku se vám budou hodit.

V dvoukilometrovém úseku vybíháte zpod přehrady nad ni směrem k Závorám. Nejde o souvislé stoupání, jedná se o sérii kopců proložených rovinkami, kde můžete dočerpat kyslík. Nepřestávejte na těchto rovinkách dýchat podobně intenzivně jako v kopci, je třeba smazat kyslíkový dluh.

Když vběhnete zhruba na 6,2 km na asfalt, máte před sebou 1,5 km asfaltu znamenající zároveň odpočinek, zároveň dobrou příležitost nohy opět přinutit zpět do rychlejších temp. Na jedné z delších rovin na tomto úseku máte ideální příležitost kontrolovat soupeře před vámi (dozadu se nekouká, těm uteču, to dá rozum).

Po náběhu na šotolinu na 7,6 km budete opět vědět, že vás zanedlouho čeká stoupání, již ovšem poslední významné na trase, do něj dejte už opravdu všechno, není na co čekat. Pro vyprahlé jazyky po něm následuje i občerstvovací stanice Vládní asi 3 km před koncem. Ať už občerstvujete, nebo ne, za ní máte poslední km před seběhem, kde můžete odevzdat všechno, co v sobě máte. V seběhu už snad jen pozor na nohy a hurá s úsměvem a dobrým pocitem do cíle.

Tip pro zkušenější: Po startu k buku a do kopců

Co platí obecně, tedy že čím víc sil pošetříte na prvních 10–15 % délky závodu, tím lépe závod zvládnete až do konce, tak zde platí trojnásob. Na prvním stoupání k buku se nevyplatí vyjet s tepem do maxima. Raději naopak, pošetřete síly. To platí v celé délce trasy, získáte rozhodně víc vteřin navíc oproti soupeřům nebo loňským časům, pokud si nebude dopřávat po kopcích – zde na trase spíše mírných a dlouhých – odpočinek, ale máknete těšně po stoupáních a naběhnete okamžitě do svého tempa obvyklého pro rovinaté závody. Tato místa jsou zejména na 1,5 km U Buku, 6,1 km před rozcestníkem Závory a 8,1 km po stoupání na Vládní.

David Kučera

13 MEDAILÍ Z MISTROVSTVÍ ČR (KROS, DRÁHA – 3 km a 5 km) – v letech 2010–2018 (MISTR ČR na 5 km – 2016)

OSOBNÍ REKORDY:

5 KM – 14:22,68

3 KM – 8:20,69

Vítěz běžecké Jizerské 50 na 12 km. V zimní Hervis Jizerské 25 skončil nejlépe 11.

Komentáře (Celkem 0)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

behejlesy muž 13.08.2019 11:38:54

Nevíte, jakým závodem zakončit letní sezónu? Pak se nechte pozvat na legendární Jizerskou, i když tentokrát v běžeckém provedení v rámci seriálu Běhej lesy. Pokud nejste úplně vytrvalostní typ, zvolte trať na 12 km. Co vás na ní čeká, prozradí a taky lehce poradí vítěz z roku 2017 David Kučera.
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.