Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Běžecké závody v koronačasech? Prázdné ulice a nabitý podzim

Běžecké závody v koronačasech? Prázdné ulice a nabitý podzim
foto: Martin Symon

Tadeáš Mahel | 25.04.2020 | přečteno: 1684×

Nábřeží Vltavy u Národního divadla je neobvykle tiché. Sem tam zacinká prázdná tramvaj, rychle se mihne pár aut. Když jsem tudy poslední březnovou sobotu probíhal, jedna z tisíce zdejších věží zrovna odbíjela desátou. Právě teď by tu za normálních okolností probíhal pestrobarevný had složený z tisíců účastníků pražského půlmaratonu. Přijela by světová elita, padaly by osobáky nadšených hobíků a celý spektákl by na vlastní oči sledovaly davy fanoušků. Jenže…

V roce 2020 není ani v běžeckém světě normálního vůbec nic – koronavir zastavil i běžce.

Zatímco elita typu Jirky Homoláče a Marcely Joglové řešila, jak přes postupně uzavírané hranice „prchnout“ z tréninkového kempu v Keni, hobíci zabíjeli čas hádkami, jestli do lesa vyrazit s rouškou, nákrčníkem či zcela bez ochrany. A pořadatelé se zhusta chytali nejtenčího stébla, když se závody odsouvaly na duben, pak na květen, ještě později na léto a nakonec většinou až na podzim. Jasná je jedna věc: pokud si vůbec letos se startovním číslem na hrudi zaběháme, na podzim se vážně nudit nebudeme.

Podzim bez oddechu

Do pouhých dvou měsíců vměstnal kompletní sezonu RunCzech. A hned začátek je pořádně zběsilý. Poslední srpnovou sobotu je v plánu Olomoucký půlmaraton, o týden později zůstala v původním kalendáři Noční desítka, aby se hned druhý den ráno rozeběhl odložený Pražský půlmaraton. To jsou tři závody v devíti dnech! Jenomže ono jaksi nejde jinak. „Nové termíny jsme ladili s městy, kraji, partnery, dodavateli i Českým atletickým svazem. Víme, že nebudou vyhovovat všem běžcům, ale bohužel je situace v letošním roce velmi nestandardní. Musíme to překonat, táhnout za jeden provaz a těšit se na příští rok, který už snad bude tradiční,” uvedl v tiskové zprávě Carlo Capalbo, prezident organizačního výboru RunCzech.

RunTour se v době vzniku textu ještě nevzdala červnové Ostravy, zbylou sedmičku závodů chce rozprostřít do čtyř měsíců, když na červenec přesunula Brno a České Budějovice, na listopad zase Ústí nad Labem. „Bereme v potaz, že vyhlídky jsou nadále velmi nejisté, pevně věříme, že v tu dobu bude již situace příznivá a budeme moci společně vyběhnout. V případě, že by současná opatření byla nadále aktivní, jsme připraveni řešit i tuto situaci. Stále je pro nás prioritou uskutečnění všech osmi závodů,“ vzkázala fanouškům série ředitelka seriálu Nikola Mráčková.

Vládní opatření se zdaleka nedotkly jenom velkých městských akcí. Smůlu měli prostě všichni. „Vláda nejdřív omezila pořádání akcí do sta lidí, pak šla na třicet. Ještě v tu chvíli jsme přemýšleli, jestli by to nějak nešlo udělat, ale rychle nám došlo, že by to bylo velké riziko. Nechtěli jsme si to vzít na triko,“ popisuje počáteční nejistotu organizátor malého vesnického závodu, na kterém se obvykle schází padesátka účastníků. A právě tahle nejistota organizátory užírá doposud. Otázek je hromada a odpovědi se jaksi nedostává… Pokud se však krize zázračně utlumí, pro běžce to bude mít i jeden pozitivní dopad. Od srpna až někdy do listopadu snad nenastane den, kdy by se někde něco neběželo.

Bez Her i motivace

Koronavirová krize vzala atletický rok šmahem. Dubnový londýnský maraton měl napovědět, jestli je vytrvaleckým králem Eliud Kipchoge nebo Kenenisa Bekele. První jmenovaný měl v Tokiu obhajovat olympijské zlato. Boty z dílny firmy Nike měly rozseknout spor, jestli jde o falešný humbuk nebo zázrak. A tisícovky běžců si chtěly na jaře plnit sny.

V životní formě do nového roku vyběhl třeba Vladimír Marčík. Čtyřiadvacetiletý běžec příslušnost v širší české elitě potvrdil jasným vítězstvím na Kbelské desítce (mimochodem v posledním velkém závodě, který se před koronakrizí stačil uskutečnit) v čase 30:39. Na pražském půlmaratonu chtěl svěřenec trenéra Jana Pernici útočit na stupně vítězů. Jenomže okolnosti byly proti, a Marčík tak musel vzít zavděk tréninkovou trasou z Braníka do Zbraslavi a zpět. Ale ani to nedopadlo vůbec zle, když vše zvládl v čase 1:08:08.

„Zaběhl jsem si takový neoficiální osobák se zlepšením o 3 minuty a 35 vteřin oproti minulému půlmaratonu v Praze. V regulérním závodě jsem si věřil na čas pod 1:07. Konkurence by mě motivovala k lepšímu závěru, mohl bych se schovat v nějaké skupince závodníků. Dopředu vás navíc ženou i fanoušci a myslím, že bych se mohl vybičovat k ještě lepšímu výkonu,“ lituje Marčík zmařeného závodu.

Pražský běžec v době řádění koronaviru nemohl trénovat na strahovském stadionu a řešil, jak vůbec k podivné sezoně přistoupit. „Většinou musím vybíhat vpodvečer a hledat trasy, kde není ani živáčka, abych si mohl sundat roušku nebo tunel. Ale největším problémem je zrušení závodů, bohužel jsem musel všechno odpískat. Motivace se hledá hůř, nechce se mi strhávat tělo, když vím, že do konce května stejně nic závodně nepoběžím,“ vysvětluje Marčík.

Testovací půlmaraton místo toho ostrého si střihla řada dalších kvalitních běžců. Milan Janoušek ho zvládl za 1:09:17, David Vaš za 1:08:30 a Vítek Pavlišta dal 21,1 kilometrů někde okolo času 1:07, necelé dvě minuty za osobním rekordem. „Nejsem na tom špatně, mohl jsem v tomhle tempu pokračovat i dál. Výhled k maratonu by byl optimistický… Kdyby tedy nějaký byl,“ trochu hořce se směje Pavlišta.

Zatímco Marčík přípravu ozvláštnil kolem, Pavlišta občas osedlá koloběžku a na čas vyřadil těžké tréninky. „Já se tím nijak neužírám, trénuju, protože mě to baví. Má to pro mě smysl, i když teď závody nebudou. Tak budou později, no a co,“ vzkazuje odhodlaně a v optimistické vlně pokračuje i Marčík: „říkám si, že kdo se teď hlavou nevzdá a bude makat, ten může být na podzim lídrem všech závodů.“

Pohled organizátora

S kamarády pořádáme středně velký závod, náš Halahoj Třebíčský půlmaraton má mít letos osmý ročník a 399 běžců. Oproti masovkám zanedbatelný počet, ale stejně pořád řešíte propagaci, přihlašování, místo, trička, medaile a dalších tisíc důležitých detailů. Když se začaly objevovat první zprávy o koronaviru, byl jsem optimistou. V dubnu už to bude v klidu, věřil jsem. Nebylo. Zpětně se sám sobě divím, jak dlouho jsem v sobě naději na původní termín držel, ale člověk se prostě vzdát nechce… Náhradní termín máme v sobotu 3. října a nyní jsem tak trochu pesimistou. Moc bych se nedivil, kdybychom měli se závodním běháním pro letošek utrum. Ale stejně celé to kolečko podstoupíme znova. Do poslední chvíle budeme doufat. Máme náš závod rádi. A chceme, aby byl nejlepší. Pevně věřím, že se na tom s většinou organizátorů shodneme. Nezlobte se, když se s přesunutým závodem trefíme do data, kdy nemůžete. Neobviňujte organizátory z prospěchářství. Nikdo z nás tuhle situaci nechtěl, ale máme ji. A je na nás všech, abychom ji zvládli s grácií.

VEŠKERÉ ZMĚNY V TERMÍNECH KONÁNÍ ZÁVODŮ ZACHYCUJE TERMÍNOVKAPŘEHLED ZVEŘEJŇUJEME DENNĚ NA TOMTO WEBU

Anketa

Zaběhli jste si odpadlé závody, kde jste chtěli startovat, jen tak, pro sebe?

ano
 
8 hl.
Celkem hlasovalo 31 uživatelů.

Komentáře (Celkem 0)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

Táda muž 25.04.2020 09:07:53

Nábřeží Vltavy u Národního divadla je neobvykle tiché. Sem tam zacinká prázdná tramvaj, rychle se mihne pár aut. Když jsem tudy poslední březnovou sobotu probíhal, jedna z tisíce zdejších věží zrovna odbíjela desátou. Právě teď by tu za normálních okolností probíhal pestrobarevný had složený z tisíců účastníků pražského půlmaratonu. Přijela by světová elita, padaly by osobáky nadšených hobíků a celý spektákl by na vlastní oči sledovaly davy fanoušků. Jenže…
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.