Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

MALÉ ZÁVODY: Vysocký půlmaraton? Startovní listina plná Kaplanů

MALÉ ZÁVODY: Vysocký půlmaraton? Startovní listina plná Kaplanů
foto: Vysocký krosový půlmaraton

Jaroslav Hercík | 23.05.2020 | přečteno: 363×

Tohle není moc originální příběh o vzniku závodu. Běžíte po své oblíbené trati a napadne vás tady udělat závod. Dál už je to jiné. Většina organizátorů vypráví, jak chtějí ukázat krásnou trať a její okolí jiným. Pokud ale v sobě máte soutěžního ducha jako Ondřej Kaplan (46), chcete si změřit výkon se soupeři. Kam zajet? Do Vysoké u Holic, malé vesničky na Pardubicku, na Vysocký půlmaraton.

Určitě sportujete od dětství…

“Ano, hrál jsem vždy fotbal, za mládežnické kategorie i později v dospělosti, za nedalekou Horní Jelení, v záloze.”

Hrál? Tedy dnes už nehrajete?

“Mám po opakovaném úrazu kolene, jsem i po plastice křížových vazů, na fotbal to už není. Běhat naštěstí mohu, problém s kolenem se projevuje při náhlých změnách směru, nebo špatném dopadu. Vybírám si tedy měkčí, ale rovný terén. Třeba v lesích směrem na Jaroslav. V poslední době mám však i problémy s během, bolí mě při došlapu pata, jsou to chronické bolesti, projevují se i při delší chůzi.”

Takže od sportu máte pauzu?

“Jezdím stále na kole, i když také už méně než dříve. Najedu mezi šesti a osmi tisíci kilometry za rok. Dělím to mezi silniční a horské kolo. Ale ze všech akcí, které jsem kdy na kole absolvoval, letos pojedu jen Rallye Sudety v Teplicích nad Metují.”

Závod pořádá místní sbor hasičů, jak se nápad zrodil?

“Při běhání se v hlavě rodí různé myšlenky… A asi i proto, že mi chyběl nějaký soutěžní rozměr sportování, zrodila se myšlenka uspořádat běžecký závod. A když už, tak proč ne zrovna půlmaraton. Nechtěl jsem ho pořádat na vlastní triko, proto jsem myšlenku nadnesl na pravidelné schůzi SDH Vysoká u Holic, jehož jsem, stejně jako téměř další třetina spoluvesničanů, členem. Myšlenka se až nad očekávání ujala, kvůli zpřístupnění závodu širší populaci jsme k půlmaratonu hned od začátku přidali kratší, tzv. doplňkové závody.”

A výběr trati?

“Příprava trati vycházela z několika podmínek. Věděli jsme, že chceme využít zázemí místního sportovního hřiště, kde máme k dispozici zastřešenou plochu, stánek pro občerstvení, vodu, elektřinu, dost volného prostoru pro parkování atd. Nedaleko od hřiště je les, který ze dvou stran protínají silnice, které jsme nechtěli křížit, takže z toho vycházelo umístit trasu do toho lesa. Tím vzniknul i přídomek krosový. Namotat 21 km do tohoto prostoru dost dobře nešlo a také jsme chtěli mít pro uvedené doplňkové závody možnost kratší trasy. Z toho se pak vyprofiloval okruh, který jsme se délkově snažili přizpůsobit tomu, aby se trojnásobek délky co nejvíce blížil půlmaratonské distanci. Výškové zvlnění lesa vybízelo k jeho využití. S nadsázkou teď tvrdíme, že náš závod je tak nejkopcovitější v Polabí.”

Měl jste zkušenosti s organizací sportovních akcí?

“Nikdo z nás neměl organizátorskou a dokonce ani účastnickou zkušenost s pořádáním běžeckého závodu. Měli jsme jen myšlenku, nadšení a zájem. Až po uspořádání prvního ročníku se několik z nás začalo účastnit různých běžeckých závodů a s tím přišla možnost srovnání a inspirace. Troufám si tvrdit, že už od začátku ani ve srovnání s většími a významnějšími závody organizačně příliš nepokulháváme.”

Jak velký tým závod připravuje?

“Samotného mě překvapilo, když jsem si to počítal. Většinou se to pohybuje kolem 30 lidí (registrace, zpracování výsledků, organizace parkování, obsazení občerstvení na hřišti, občerstvení na trase, speaker, zdravotní hlídka, příprava cen). Tím to však nekončí, jsou zde pak kamarádi a známí, kteří pomáhají s přípravou (plakáty, web, Facebook) nebo hmotně. Drtivá většina sponzorů a podporovatelů se rekrutuje z osobních známostí. Postupem času nám vykrystalizovala menší pracovní skupina (4–5 lidí), kde si jednou za čas řekneme, co kdo zajistí, co upravit, co změnit, co doplnit, na co jsme zapomněli.”

Plno závodů má velké dilema nad výší startovného, jak je to na Vysockém půlmaratonu?

“Nejsme komerční závod, na pořádání nijak nevyděláváme. Účelem je pokrýt startovným náklady spojené s organizací. Cíleně se snažíme držet startovné co nejníže to jde, aby toto nebyla pro nikoho byť minimální překážka v účasti.”

Závod vám nedává jistě jen sportovní uspokojení.

“Jsme malá vesnice, místní část větší obce. Aby se u nás něco dělo, musíme se o to postarat jako obyvatelé sami. Tím se bavíme, vzniká pocit sounáležitosti. Všichni to děláme dobrovolně a kdo běží, tak si platí i startovné. Přijde nám to tak normální. Dobrý pocit je už z toho, že z ničeho na začátku je před námi už deváté pokračování něčeho, na co se lidé těší. Plno lidí jsme „vyhecovali“ aby se šli proběhnout i když normálně vůbec nesportovali. Hned v prvním ročníku bych to u několika jedinců nazval téměř osobním hrdinstvím. A třeba Jirka Horčička, dlouholetý výborný cyklista si u nás před několika lety poprvé vyzkoušel půlmaraton a chytlo ho to natolik, že loni úspěšně doběhl Spartathlon. Určitě potěší, když vám někdo po závodě sdělí, že se mu to líbilo a o tom, že to nebyla jen zdvořilost, pak vypovídá, že tu tvář vidíte na startu i v dalších letech. Zajímavé mi třeba i přijde, že za ty roky do naší zapadlé dědiny na závod dorazil například Peruánec, Brazilec, Ital, Němec, Balkánci a Pražáci. (smích)”

Rocková kapela na každém běhu ke slyšení není.

“Startujme všechny běhy najednou, běžci z těch kratších musí na vyhlášení čekat poněkud déle. Snažíme se co nejvíce jim čekání zpříjemnit tím, že nám už po několik let v průběhu dobíhání hraje živá kapela Pentaver a je k dispozici široká nabídka občerstvení. Motivací k setrvání na vyhlášení je i bohatá tombola, kterou losujeme z vydaných startovních čísel. Když se to sejde s pěkným počasím, které většinou na závod máme, tak to funguje.”

Co budoucnost závodu? Máte nějaké cíle?

“To já neřeším tyhle otázky typu kde se vidíte za deset let. Prostě buďto budou lidi chodit a závod bude. Nebo nebudou a přestaneme ho pořádat. Myslím, že pokud by účast přelezla sto účastníků v hlavním závodě, bylo by to pěkné.”

Jarní termín jste museli zrušit, co to pro vás znamenalo?

“Závod jsme museli odložit. Zvolili jsme termín sobotu 19. září. Zásadní komplikace nám to ale nezpůsobilo. Menší finanční ztrátu přinesly zbytečně vytištěné plakáty, letáky a bannery, ale to není věc, kterou bychom neustáli. Poprvé pro letošní rok jsme nachystali možnost platby startovného předem. Těm, kteří se přihlásili a startovné zaplatili na dubnový termín jsme nabídli převod startovného na podzimní termín nebo vrácení startovného. Vrátit startovné zatím nechtěl nikdo.”

Komentáře (Celkem 0)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

Jaroslav Hercík muž 23.05.2020 10:00:09

Tohle není moc originální příběh o vzniku závodu. Běžíte po své oblíbené trati a napadne vás tady udělat závod. Dál už je to jiné. Většina organizátorů vypráví, jak chtějí ukázat krásnou trať a její okolí jiným. Pokud ale v sobě máte soutěžního ducha jako Ondřej Kaplan (46), chcete si změřit výkon se soupeři. Kam zajet? Do Vysoké u Holic, malé vesničky na Pardubicku, na Vysocký půlmaraton.
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.