Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

SBĚRAČEM DAT NA VLASTNÍ KŮŽI: GPS a měření rychlosti? Blýská se na lepší časy

SBĚRAČEM DAT NA VLASTNÍ KŮŽI: GPS a měření rychlosti? Blýská se na lepší časy
foto: Garmin

Josef Smetana | 18.06.2021 | přečteno: 2837×

Není to tak dávno, kdy o účasti či neúčasti na olympiádě rozhodla kromě formy i přespřílišná sázka na přesnost měření sporttesterů s GPS. Kdy a jak moc se spolehnout při závodě na hodinky na rukách? Jak pracovat s krokovou kadencí? A jaké další postřehy jsme nasbírali během posledních měsíců běhání s technologiemi? Je tu další díl seriálu Sběračem dat na vlastní kůži!

Stará známá pravda se potvrzuje i u mého běhání. Není to taková nepříjemnost jako nedávné nesplnění kvalifikačního limitu na olympijské hry vlivem přehnané důvěry v přesnost dat zobrazených na hodinkách české reprezentantky, přesto zažívám po závodu zklamání. A to hned dvakrát.

Po (věkové) padesátce je pro mě pěknou výzvou pokoření hranice čtyřiceti minut. Vloni jsem to zvládnul až na třetí pokus (39:01 Chlum u Třeboně), letos zatím po dvou pokusech nesplněno! Oba závody přitom průměrné tempo na hodinkách ukazovalo na výsledný čas lehce pod čtyřicet. Jenže první závod byl podle hodinek o dvě stě metrů delší a ke spokojenosti tak chyběla půlminutka, druhý závod byl ještě těsnější. Celý závod průměrné tempo těsně pod čtyři minuty na kilometr. A v cíli? 40:05! To zamrzelo.

Hodinky s GPS jsou skvělým tréninkovým pomocníkem, mají ale své limity, a to nejen pro měření pomocí GPS. Ty nejlepší modely předpoví očekávaný výkon při závodu, změří VO2max nebo dobu kontaktu s podložkou. Jsou to ale vždy reálná data?

V dobách mého mládí jsme si vystačili s hodinkami se stopkami, kilometry na nejčastěji běhaných trasách jsme si změřili v lepším případě na kole, v horším jsme je jen odhadli podle intenzity běhu. Sám jsem později běhal podle srdeční frekvence s hrudním pásem (a to byly tvrdé plastové bazmeky, nesrovnatelné s dnešními pohodlnými textilními pásy), odpovídající hodnoty nejlépe podložené z funkčního zátěžového testu.

Dnešní doba je jiná a kromě GPS měření nabízí celou škálu dalších možností, jak monitorovat průběh tréninků a závodů ve snaze o vylepšení techniky nebo (a to zejména) o zlepšení výkonu. Na běžce se tak z různých zařízení valí hromada dat s lehkým strašením, že právě bez tohoto jednoho údaje není možné v podstatě vůbec vyběhnout.

Běhám téměř čtyřicet let a dobře vím, že nejdůležitější je vnímání vlastního těla. Odhadnout vnitřní zatížení, dát na vlastní pocity. Čísla mohou být dobrým průvodcem na cestě k cíli, neměla by ale být tím hlavním, co sportovec sleduje. Pro hobby a výkonnostní sport to – myslím – platí dvojnásob. Nejen proto postupně zkouším různá zařízení pro běžce se snahou na vlastní kůži ověřit reálné přínosy pro výkonnostního sportovce. Na trénink tak vybíhám ověšený jak vánoční stromeček: aktuálně se sensorem Stryd, hrudním pásem Garmin HRM Run2 a hodinkami téže značky Forerunner 745 Music, k tomu ráno začínám měřením na mySasy.

Rád bych se v tomto seriálu o běžeckých gadgetech věnoval různým úskalím, které mohou nejen začínající běžce při vyhodnocování dat z měřících zařízení potkat. Bez snahy dehonestovat testované produkty, ale naopak ukázat, kde mají své limity, kde stojí za to přepnout z „autopilota“ na vlastní úsudek, vlastní pocity. Sám minimálně hodinky s GPS samozřejmě používám, vím, že je to skvělý běžecký pomocník. Z některých funkcí jsem při běhání nadšený, z jiných už tolik ne a bez některých by hodinky byly podle mého stejně dobré, jen (možná) levnější.

Začněme třeba signálem GPS. Při jednom z posledních testování – hodinky Garmin Forerunner 745 – se ukázalo, jak hmatatelné zlepšení se Garminu povedlo. Hned při prvním použití bylo znát vylepšení GPS. První připojení po vyndání z krabičky proběhlo naprosto v mžiku. Nestíhám ani tradiční venkovní zavázání tkaniček, hodinky hlásí připravenost okamžitě.

A při samotném běhu? Měří s až chorobnou přesností! Na rozdíl od Fenix 5, který jsem kvůli Forerunner 745 odložil, hlásí mé tradiční tempové osmistovky na rovném úseku cyklostezky změřeném pomocí pásma naprosto přesně. Fenix 5 občas při předchozích trénincích ulétl (v závislosti na podmínkách – oblačnost nebo olistění stromů) třeba až o 10 metrů. 745ky to tam ale sází přesně, tam i zpět (běhám úseky protisměrně), přesně s došlapem na čáru! Kamarád běhá ve stejném okamžiku úseky s 945kama a vždy mu nějaký ten metr k dokonalosti chybí, většinou jej hodinky nutí popoběhnout o něco dále. Také aktuální tempo běhu v souvislosti s přesností GPS méně kolísá. Bravo 745ko!

Přes stále se zlepšující kvalitu GPS považuji pro běhání intervalových tréninků mimo dráhu za vhodnější úseky změřit pásmem. Pokud jsem v místech, kde pravidelně neběhám, proběhnu úsek v rámci rozklusání a po prvním intervalu „zafixuji“ start a cíl úseku (třeba od pařezu ke značce). Všechny další úseky již běhám na stejném úseku. Po tréninku mohu sledovat, jak se mi povedlo třeba vystupňovat tempo v jednotlivých sériích, porovnávat poslední úseky v každé sérii, zkrátka je možné s časy dále pracovat.

Pokud si trénink nastavím v hodinkách a odběhám úseky „na pípnutí“, je výpovědní hodnota dat závislá na kvalitě GPS signálu. V lese, v aleji, ale i ve městě – jak se smutně přesvědčila Moira Stewartová – hrozí, že každý úsek bude ve skutečnosti (třeba jen o pár metrů) jinak dlouhý. Těžko pak porovnávat třeba časy na 756 a 805 m. Takže pokud běháte intervaly pravidelně, vezměte s kamarádem či dětmi pásmo a vyznačte si úseky na oblíbeném místě třeba do kilometru. Nemusí to být ani úplná rovina (po tréninku porovnáte úseky běžené tam a zpět zvlášť), do mírného kopce přidáte trochu síly, z kopce protočíte více nohy a zapracujete na kadenci.

Měření kadence (počet kroků za minutu) je dobrým ukazatelem nejen o běžecké technice, ale také o silové vytrvalosti nebo únavě. Je to jeden z údajů, které je dobré mít v hodinkách nastavený a dlouhodobě jej sledovat. Kadenci mám obvykle kolem „ukázkových“ 180, jedno jestli při rychlé desítce na silnici, nebo dlouhém terénním výběhu na 50 km. Při běhu ji příliš nesleduji, jen občas se až doma podívám na výstupní data z tempového tréninku nebo rychlejšího běhu.

Téměř vždy se ale na kadenci dívám po závodu. Pro začínající běžce je to skvělý ukazatel ohledně přehnané (nízká kadence), nebo nedostatečné (vysoká kadence) délce kroku. Přičemž platí, že větším rizikem ohledně zranění je přílišná délka kroku, tedy nízká kadence. Odpozorovat to můžete sami na sobě, při nějaké bolesti se kadence zpravidla výrazně zvýší ve snaze „pošetřit“ postižené místo.

Pro zvýšení kadence je dobré běhat třeba krátké úseky „po značkách“ se snahou o zkrácení kroku. Vyzkoušejte také rychlý běh z mírného kopce, který vás donutí protočit nohy výrazně rychleji, než jak běháte po rovině. Zábavnou alternativou je pak běh za velmi silného větru (samozřejmě po větru).

Kadenci měří nejen samotné hodinky, ale také třeba hrudní pásy. Jako jeden z posledních jsem měl možnost vyzkoušet Garmin HRM Run2. Ten zvládne kromě kadence měření dalších pěti parametrů. V několika trénincích jsem se zaměřil na porovnání výstupů z různých zařízení. Hrudní pás od Garminu HRM Run2 a běžecký sensor Stryd 3.0 Wind nabízí srovnání dvou špičkových produktů. Je zajímavé, jak výrazně se některá data rozcházejí!

Trénink: kros 15 km kopcovitý terén s několika úseky rozbitého terénu po těžbě dřeva (Garmin vs. Stryd)

Kadence: 174 vs. 175 kroků za minutu

Vertikální oscilace: 7,9 vs. 6,6 cm

Doba kontaktu s podložkou: 275 vs. 259 ms

Průměrné tempo: 5:24 vs. 5:25 min/km

Trénink: silnice 10 km naprostá rovina, cyklostezka, silný vítr, sněžení (Garmin vs. Stryd)

Kadence: 180 vs. 179 kroků za minutu

Vertikální oscilace: 7,6 vs. 6,8 cm

Doba kontaktu s podložkou: 271 vs. 231 ms

Průměrné tempo: 4:39 vs. 4:40 min/km

Zatímco kadence a tempo se shodují, doba kontaktu s podložkou a vertikální oscilace se výrazně liší. Při pohledu na dobu kontaktu s podložkou je vidět zrychlení odrazu při rovinaté silniční desítce u měření Strydem (259 vs. 231 ms) při mírně zvýšené vertikální oscilaci, zatímco Garmin hrudní pás ukazuje jen nepatrné zrychlení odrazu (275 vs. 271 ms) a naopak mírné snížení vertikální oscilace. Je tedy vidět, že srovnávání detailních výstupů je vhodné především u jednoho zařízení, případně jedné značky, a vyhodnocování dat napříč výrobci může být problematické.

Nejen pro začínající běžce může být zajímavá nabídka “počítačem generovaných” tréninků dle předchozích absolvovaných zatížení. Před každým tréninkem se před spuštěním stopek zobrazí nabízený trénink s krátkým popiskem. Z mého pohledu jsou ale nabízené tréninky lehce podhodnocené. S cyklistikou a plaváním obvykle trénuji deset až dvanáct hodin týdně a hodinky Garmin Forerunner 745 mi zpočátku nabízely třeba klus na třicet minut. To neběhám ani po nemoci! Později již ale doporučují třeba trénink rychlosti, v krátkých patnáctivteřinových intervalech, přesně to, čemu se v tréninku obvykle vyhýbám. Chce to tedy nechat hodinkám čas. Podobné je to s doporučenou regenerací. Přes avizované vylepšení výpočtu zátěže u nového modelu 745, ten počáteční doporučený údaj odpočinku v řádu desítek hodin zkrátka musím ignorovat.

Jak rychle vlastně zvládnu běžet závod? I s tím se snaží běžecké hodinky nejen začátečníkům pomoci. Hodinky predikují výkonnost běžce hned v několika parametrech. VO2max mi udávají 55 ml/kg/min, z funkčního zátěžového testu mám z mládí naměřeno 72,4 ml/kg/min, to je samozřejmě hodnota dávno ztracená, přesto údaj z hodinek beru s rezervou. Sice se postupně zvyšoval od 50 k 55, ale zřejmě chyběl i nějaký ten závodní výkon pro přesnější stanovení VO2max.

S čím bych hodně polemizoval, je laktátový práh. Ten by měl být velmi hrubým odhadem někde mezi tempem závodu na 10 km a půlmaratonem (já vloni 39:01 a 1:30:17). Při své současné výkonnosti jej odhaduji na tempo kolem 4:10/km, hodinky jej určují na 4:56/km. To už je opravdu velký rozdíl!

Přes poměrně pestré tréninkové zatížení v rámci testu od tempové rychlosti až po 50 km v členitém terénu hodinky odhadují mou výkonnost na 5 km 19:34 (to byl vloni na podzim můj mezičas na desítce), půlmaraton je uváděný asi o sedm minut pomalejší než výkon, jaký bych očekával, u maratonu je to více než půlhodinový rozdíl. Po měsíčním používání je dle hodinek můj předpokládaný výkon na 10 km na 41:47. Zajímavé je, že podobný výkon mi po dlouhodobějším používání předpovídá i Stryd (42:34). Přitom podobný čas jsem zvládnul v dubnovém tréninku, kdy jsem běžel 41:59 včetně úvodního rozklusání a pocitově s rezervou. Maratonský výkon hodinky predikují na 3:45:30, téměř shodný byl ale můj květnový mezičas při pohodovém proběhnutí s kamarádem na 50 km, v terénu s převýšením více než 800 m. Je ale určitě lepší, když hodinky očekávaný výkon podhodnocují, než kdyby to bylo naopak!

Příště se podíváme na měřitelné rozdíly při použití různých typů běžeckých bot (tempové vs objemové) pomocí parametru Leg Spring Stiffness (LSS). Ten ukazuje, jak silnou pružinu má běžec v nohách. Jeho datovým zdrojem je sensor Stryd 3.0 Wind. Ukážeme si i změny výstupních hodnot při běžeckém tréninku po předchozím silovém nebo cyklistickém tréninku.

Komentáře (Celkem 12)

Nalezené položky: 13 První Předchozí | 1 | Další Poslední

Coach muž 18.06.2021 13:30:50

Není to tak dávno, kdy o účasti či neúčasti na olympiádě rozhodla kromě formy i přespřílišná sázka na přesnost měření sporttesterů s GPS. Kdy a jak moc se spolehnout při závodě na hodinky na rukách? Jak pracovat s krokovou kadencí? A jaké další postřehy jsme nasbírali během posledních měsíců běhání s technologiemi? Je tu další díl seriálu Sběračem dat na vlastní kůži!
Odkaz na článek

avatar

Brno

Celkem 78763,34 km
Minulý měsíc 654,1 km
10 km: 0:37:39 (2014)
půlmaraton: 1:22:19 (2014)
maraton: 2:54:22 (2014)

Petr Kaňovský muž 18.06.2021 17:40:22

S tou kadencí to úplně nesedí, u rychlejších běhů třeba i delší krok i vyšší kadence, jde to spolu a ani není úplně jisté, že každému vyhovuje těch 180. Ale není problém si to vyzkoušet, při stejném tempu dát různou kadenci a vybrat tu, kde bude tep nejmenší, případně kde bude nejmenší výkon změřený strydem.

Ostatně, když už má člověk stryd, tak v členitém profilu asi bude lepší se řídit výkonem, pak asi ani není nutné se namáhat měřením pásmem.

Motto: Jestliže poběžíš, neklopýtneš. :-)
avatar

Zem

rudo muž 18.06.2021 18:57:24

180 neni vzorova kadencia

to je to absolutne minimum pre hobika

Motto: 528 citaj: geopolitics.co
avatar

lntegral muž 22.06.2021 14:27:25

Veľa rôznych čísel. Som zvedavý na tento seriál. Zatiaľ mám pocit, že je to príliš divoké (skákanie od metriky k metrike). Nevadí mi, že autor nehľadá štúdie, aby to bolo objektívnejšie, a píše iba zo svojho pohľadu. To je ok (a dáva priestor pre diskusiu :))

Ale keď už uvádza hodnotu svoju súčasnú VO2max z hodiniek, zaujímala by aj jeho hodnota VO2max z laboratória (súčasná).

Odbočka: Garmin (neviem prečo) vracia vždy párnu (sudú) kadenciu, čo pôsobí divne (až amatérsky).

avatar

Brno

Celkem 78763,34 km
Minulý měsíc 654,1 km
10 km: 0:37:39 (2014)
půlmaraton: 1:22:19 (2014)
maraton: 2:54:22 (2014)

Petr Kaňovský muž 22.06.2021 14:43:41

>> lntegral, 22. 06. 2021 14:27:25 párnu (sudú) kadenciu

Zřejmě to odhaduje frekvenci kroků a pro zobrazení kadence pak násobí dvěma, podobně se mi chová stryd.

Motto: Jestliže poběžíš, neklopýtneš. :-)
avatar

lntegral muž 22.06.2021 15:21:48

>> Petr Kaňovský, 22. 06. 2021 14:43:41

jj, ale podľa mna to nie je feature ale bug. Stryd v članku pozná aj nepárne hodnoty. Vstupom pre výpočet budú časové údaje z dvojkroku a z toho sa dá krásne dostať aj nepárna kadencia (aj okamžitá, nielen agregovaná).

avatar

sido muž 22.06.2021 15:45:08

>> lntegral, 22. 06. 2021 14:27:25

Jak jsi na to prisel? Me Garmin bezne ukazuje kadenci jak lichou tak sudou :-)

jinak obecne, GPS u Garminu ve meste fakt bidna mam 945ky predtim 5plus atd atd, rozdil na kilometru klidne i 100m, ale chapu, zastavba atd. Ty hodnoty kondice meri prevazne z tepovky vs tempo, takze pokud clovek nemeri hrudakem, ale pomoci hodinek je to uplne k nicemu. V dobe kdy sem pouzival hrudni pas, tak VO2 a predpokladane casy na ruzne destinace vicemene odpovidalo. Od doby co hrudni pas nepouzivam (obecne ona ta tepovka je metrika kterou ovlivnuje kde co) jsou ty predikce jsou uplne mimo

co se tyka strydu (pouzivam cca 9 mesic) prvni tydny to sbiralo data, absolvoval sem nekolik jejich predepsanych testu a predikce vykonu prekvapive hodne dobra. Zkusil sem 5km, 10km a 1/2 maraton bezet ciste na watty a vse dopadlo ± 1minuta dle predikce. Slo o silnicni behy, vicemene rovina. Zkusil sem pouzit i na trailovy zavod, ale to nedopadlo vubec dobre i presto ze jsem dopredu uploadoval gpx s trasou, tak doporuceny vykon nesel drzet ani do kopce ani z kopce, ono kdyz se clovek plazi prakticky po ctyrech a ma jazyk na veste, tak stryd daval hodnotu jako u vicemene odpocinkoveho klusani, to same z kopce, kdy to clovek valil jako o zivot, tak tam to vubec neodpovida, zajimavy je udaj o vetru (mam ver. wind) zkousel sem se schovat v zavode za bezce pred sebou a bylo krasne videt jak sem posetril par watu, tak to spis jako perlicka, nevim jak to pocitaji kdyz stryd je na bote a vetsina tela je vys, tak asi nejaka magicka formule :-)

trenink se Strydem tj „watty“ za me funguje dobre, na hodinkach gps nepouzivam a beru ji ze Strydu, ktery sem kalibroval na draze. Pak to delam tak ze si v Garmin appce vytvorim trenink treba 2km rozklus 4×3km s meziklusem 5min a doklus a poslu ho do hodinek. Tempem se pri behu v treninku neridim vubec (expost se divam v aplikaci) vim jake mam zony ve watech a celkem me to celkem sedi. Na hodinkach tak kontroluju v prubehu daneho intervalu pouze Waty. Dlouhe a volne behy neresim vubec, tam davam na pocit a mam radost ze sem se zbavil sledovani tempa, tepovky atd. Vetsinou mam zapnute pouze stopky, posledni dobou hodinky neberu vubec a jen si pak stahnu ze Strydu udaje o treninku (jasne bez GPS) a uploadnu do Garmin appky. Jelikoz je Stryd foodpod, tak hodnotu vykonu dava velice presne, stejne tak pri dobre kalibraci dava velice presny udaj vzdalenosti. Na draze je trenink z pohledu nastaveni jeste jednodussi, tam si jen lapuju danou vzdalenost a vidim vzdy aktualni Watty a ty se snazim drzet. V zavode na hodinkach sleduji vzdalenost (stryd) vykon (stryd) a stopky u 1/2 maratonu a dal lapuju manualne po 5km abych udrzel prehled jak na tom sem tempove…

kazdymu bude vyhovovat neco jineho, ja sem rad ze sem se po letech zbavil stresu ze sledovani tepovky a tempa, protoze sem labilni a vzdy me to nutilo bud zrychlovat, nebo zpomalovat atd. a v tomto ohledu jsou waty fajn a samozrejme me k tomu pritahlo to, ze pouzivam uz nejaky ten rok wattmetr na silnicnim kole ;-)

Motto: Live fast die old
avatar

lntegral muž 22.06.2021 16:00:26

>> sido, 22. 06. 2021 15:45:08

Jak jsi na to prisel? Me Garmin bezne ukazuje kadenci jak lichou tak sudou :-)

Pozorovaním. Mne ukazuje iba párne. Tu je screenshot z môjho garmin connectu.

avatar

sido muž 22.06.2021 16:04:04

>> lntegral, 22. 06. 2021 16:00:26

no kazdy to mame jinak, posilam svuj btw porovnani stryd vs garmin 

Motto: Live fast die old
avatar

sido muž 22.06.2021 16:04:46

Motto: Live fast die old
avatar

Celkem 27228,99 km
Minulý měsíc 0 km

jm1 muž 22.06.2021 16:09:44

>> lntegral, 22. 06. 2021 14:27:25

>> lntegral, 22. 06. 2021 15:21:48

>> sido, 22. 06. 2021 15:45:08

Interně to (=soubory TCX, resp. FIT) obsahuje veličiny

„cadence“ (z hodinek) a „1_2_Cadence“ (ze Strydu),

a dál záleží na tom, v čem (= s jakým SW) se to vizualizuje.

Garmin Training Center (program z let 2004–11) to zobrazuje jako dvojkroky (=ve významu kadence cyklistické), Garmin Connect a/nebo Stryd PowerCenter to přepočítávají na kroky.

avatar

sido muž 22.06.2021 16:12:57

>> jm1, 22. 06. 2021 16:09:44

to dava smysl, diky ;-)

Motto: Live fast die old
avatar

Zem

rudo muž 22.06.2021 16:22:36

bezecky hobik, ako bilogicka suciastkaa zapojena do obvodu medzi snimace a medzi display

ideologia transhumanizmu posuvana cez zabaavu, nenapadne

kedysi Clovek, dnes suciastka robotickeho systemu

Motto: 528 citaj: geopolitics.co
Nalezené položky: 13 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.