Až se v sobotu v 10 hodin dopoledne ozve startovní výstřel v historickém francouzském městě Albi, téměř 400 ultraběžců ze 47 zemí světa se vydá na jednu z nejextrémnějších sportovních výzev – běžet bez přestávky po dobu 24 hodin, a to z pohledu nás, hobíků, děsivým tempem a děsivě dlouho.

Mimochodem, 60% nárůst počtu účastníků svědčí nejen o stoupající oblibě těchto krapet sebemrskačských hrátek, ale hlavně rezultuje v neskutečně silné pole těch nejlepších, kteří by už konečně rádi sesadili z trůnu sebevědomého Litevce. Tomu před pár měsíci jen o čtyři minuty unikla hranice šesti hodin na stovce. Byť se nejednalo o regulérní soutěž, v jeho 44 letech je to výkon za hranicí říše snů.

Volba Albi jako hostitelského města není náhodná. Přezdívá se mu „červené město“ pro jeho četné historické stavby z cihel, s katedrálou Sainte-Cécile, která vypadá jako pevnost z pohádky. V dávné době čelilo křižácké výpravě a s krutými bitvami tak má své zkušenosti…

Ale pryč z minulosti a pohádek a zpátky k běhu. Toto město na jihozápadě Francie se stalo posvátnou půdou pro čtyřiadvaceti­hodinové závody. Již v roce 2016 hostilo evropský šampionát (Ondra Velička tehdy bral stříbro!!!) a v roce 2019 legendární mistrovství světa, které se nesmazatelně zapsalo do historie. Právě zde Američanka Camille Herron stanovila tehdejší světový rekord výkonem 270,116 kilometru, čímž potvrdila pověst místní trati jako jedné z nejrychlejších na světě. Samotná trať, 1,5 kilometru dlouhý, dokonale plochý okruh vinoucí se v okolí městského stadionu, nabízí ideální podmínky pro udržení konzistentního tempa, strategickou podporu týmů a psychologickou vzpruhu od diváků.

Těšme se na souboj titánů: Sorokin vs. Zisimopoulos. Útok na světový rekord to asi nebude, spíš taktické manévry jak v cyklistice, ale nechme se překvapit. Co když Fotis Litevci nasadí tak, že jej vyprovokuje a bude z toho výsledek hodně přes 300 km? Pohled na tréninky tohoto Řeka, kterak zuřivě hodiny krouží na atletickém oválu, nasvědčují, že přípravě na Albi dal úplně vše. Tak trochu i přenechal “domácí” Spartathlon Radkovi, jen aby byl dost silný na to porazit Litevce.

Jejich souboj nebude jen závodem o zlatou medaili, ale také fascinujícím střetem dvou naprosto odlišných sportovních filozofií a archetypů. Na jedné straně strojově běžící Šania Sorokin, obhájce titulu z Tchajwanu, kde poměrně v poklidu Fotise porazil. Jeho světový rekord 319.614 kilometru, který vytvořil v roce 2022 v italské Veroně, je považován za jeden z nejhodnotnějších výkonů v historii atletiky.

Na druhé straně řecký policista s osobním rekordem 292.254 kilometru, který je ztělesněním klasického étosu bojovníka. Jako čtyřnásobný šampion legendárního Spartathlonu pokořil i 20hodinovou hranici krajana Yiannise Kourose, o které se mluvilo jako o nepřekonatelné. Běhat chodí, i když je nemocný, právě proto, aby tělo a mysl naučil vyrovnat se se vším, co závod přinese. Prostě je to mistr mentální války, kterou můžeme v sobotu a neděli sledovat.

Rozdíl téměř 27 kilometrů v jejich osobních rekordech naznačuje, že Zisimopoulos nemůže vyhrát, pokud se závod promění v časovku. Jeho jedinou cestou k vítězství je narušit Sorokinův precizní řád. Musí vnést do závodu prvek chaosu – ať už brzkým zrychlením, nebo nečekanými změnami tempa v polovině závodu – aby Litevce vyvedl z jeho rytmu. Závod tak bude rozhodovat o tom, kdo dokáže vnutit soupeři svůj styl. Tak či tak, čekejme úprk někde kolem 4:30/km, který běžný hobík zvládne držet tak pár desítek minut. Tihle dva celý den…

Do Albi ale nepřijíždějí jen oni, naopak. Je to setkání hodně blyštivých hvězd. Kdo tedy může překazit plány favoritům? Jestliže v minulosti výkon 270 km znamenal absolutní světovou špičku, dneska je pouhou vstupenkou do široké elitní společnosti. Na start v Albi se v sobotu postaví hned deset borců schopných překonat 280 km, čtyři z nich se už dokonce dostali přes 300km hranici nebo se jí hodně přiblížili.

Očekávejme tedy bitvu až do posledních hodin, kdy se pravděpodobně bude rozhodovat. Dočkat se můžeme i řady kolapsů a zvratů těsně před koncem.

Mezi hlavní adepty na medaili patří Polák Andrzej Piotrowski, jeden z pouhých tří mužů v historii, kteří prolomili magickou hranici 300 kilometrů, s osobním rekordem 301.858 km. Nesmíme zapomenout ani na Ukrajince Andrije Tkačuka, bronzového medailistu z roku 2023, který se pyšní impozantním osobním maximem 295.363 km.

Na scénu však vstupuje i nová vlna talentů, jako je Švéd Elov Olsson, který ohromil výkonem 284.669 km, nebo Ital Marco Visintini s jeho průlomovými 288.437 km. Zvláštní pozornost si zaslouží neuvěřitelně silný a vyrovnaný tým Velké Británie a Severního Irska. Sestava čítající čtyři elitní běžce – držitele britského rekordu Matthewa Fielda (281.303 km), bývalého světového medailistu Robbieho Brittona (277.439 km), Chrise Kellyho (273.375 km) a zkušeného Dana Lawsona (s maximem kolem 262 km) – je činí jedním z hlavních favoritů v týmové soutěži.

Raději si nedělejme velké iluze o šancích našich v soutěži jednotlivců, Radkovo letošní maximum 242 km z Kladna jej řadí až na 42. pozici letošního žebříčku top výkonů.

V týmech jsou v mužské kategorii hlavními favority Velká Británie díky své bezkonkurenční vyrovnanosti, Polsko se silou Andrzeje Piotrowského a Ukrajina se svou hloubkou a mimosportovní motivací.

Pro české fanoušky bude letošní šampionát zajímavý spíše s ohledem na megapočetné pole reprezentantů. Plných 17! Lídrem týmu je opět Radek Brunner, který sice dal všechno do Spartathlonu, ale umí regenerovat a do Albi určitě nepřijíždí jen tak si zaběhat. Čtyřiadvaceti­hodinovka je ale testem mentální odolnosti a schopnosti udržet precizní tempo po celý den. A Radek se netají tím, že mu kroužení pořád dokola na krátkém oválu úplně moc nechutná. Každopádně už jeho přítomnost v týmu je faktorem X, umí totiž přenést na ostatní klid a sebedůvěru. Sekundovat mu budou zejména Milan Šumný (s osobákem 253 km) a objev posledních dvou let Petr Polánka. Otazník visí nad aktuální výkonností Jirky Horčičky, který má sice osobák z našich nejlepší, 267,1 km, ale už dva roky se nepřiblížil. Úplně moc ambicí na přední umístění tak nemáme bohužel ani v týmech, protože konkurence je obrovská a ti nejlepší jsou na rovinatých ultra aktuálně někde jinde. Padne v bitvě tří světových rekordmanek další svěťák?

Ženský závod slibuje neméně strhující podívanou, kterou lze bez nadsázky označit za generační střet a současně zlatý věk ženského ultraběhu. Na jedné startovní čáře se sejde hned trojice atletek, které v posledních letech držely světový rekord.

Obhájkyní titulu a současnou držitelkou světového rekordu je Japonka Miho Nakata, která v roce 2023 posunula hranici lidských možností na 270,363 kilometru. Takovým výkonem se nemůže pyšnit žádný z českých mužů! Proti ní bude stát americká legenda Camille Herron, šampionka z roku 2019, která svůj tehdejší rekord 270,116 kilometru zaběhla právě v Albi. Rozdíl mezi jejich rekordy činí pouhých 247 metrů, což slibuje nesmírně napínavý a psychologicky intenzivní souboj. Pro Herron bude návrat do Albi dvousečnou zbraní. Může čerpat sílu z pozitivních vzpomínek a znalosti trati, ale zároveň bude čelit obrovskému tlaku očekávání, aby svůj magický výkon zopakovala, navíc s otazníkem nad nedávným zraněním zápěstí. Bude to také test, zda už ji veřejnost odpustila faux pas z roku 2024…

Tuto hvězdnou dvojici doplňuje polská vytrvalkyně Patrycja Bereznowska, mistryně světa z roku 2017 a držitelka tehdejšího rekordu 258,339 km, která i nadále podává konzistentně špičkové výkony.

Do tohoto souboje legend však vstupuje nová, dravá generace. Australanka Holly Ranson je letošní světovou jedničkou s výkonem 263,548 km a Britka Sarah Webster, specialistka na 100 km, šokovala při svém debutu na 24 hodin výkonem 243,393 km. Své si bude chtít říci i Finka Noora Honkala, vítězka Spartathlonu 2024. Žádná z favoritek si nemůže dovolit „bezpečný“ výkon. Kdo bude chtít stát na stupních vítězů, bude muset riskovat vše, což je ideální recept na další rekordní závod.

V soutěži týmů se očekává souboj mezi Japonskem v čele s Nakatou, obhájkyněmi titulu z Polska v čele s Bereznowskou, silným týmem USA a vyrovnanou sestavou Velké Británie. České závodnice před dvěma lety zazářily třetí příčkou, proč by ji nemohly letos zopakovat, ale úspěchem by byly i příčky další. Hodně bude záležet na tom, zda “odskočí” Radka Churaňová.

Přesně v 10 hodin dopoledne místního (i našeho) času bude odstartováno a o 24 hodin později bude o všem jasno. Jasno by mělo být i nad hlavami závodníků, podmínky budou aspoň podle současné předpovědi ideální, nejvyšší teplota kolem 20 °C, skoro bezvětří, jen v noci se musí připravit na chlad okolo deseti stupňů.

Složení českých týmů (bodují nejlepší tři):

1 Brunner Radek
2 Polanka Petr
3 Šumný Milan
4 Horčička Jiří
5 Herejt Petr
6 Vondrášek Štěpán
7 Herbst Lubor
8 Vondrák Zbyněk
9 Orálek Daniel

1 Churaňová Radka
2 Zelená Jaroslava
3 Berrouche Lenka
4 Barochová Lenka
5 Horáková Lenka
6 Chumlenová Barbora
7 Splítková Barbora
8 Bodnarová Iveta

STARTOVNÍ LISTINA