Proč vlastně pít?
Pitný režim. Pojem často používaný a přece u nás stále tak opomíjený. Přijdete-li mezi partičku kamarádů, tak vám budou tvrdit: „jakej pak pitnej režim, kámo? Dej si s námi pár piv a dehydrovanej zcela jistě nebudeš“. Kdyby to bylo tak jednoduché, bylo by to v pohodě. Bohužel však je, tak jako většinou, všechno jinak. Pokud jde o to, jak pitný režim může ovlivnit vaši fyzickou výkonnost a vaše zdraví, dostanete odpověď na tyto otázky za malou chviličku.

Sám osobně jsem byl několikrát svědkem toho, že „pouhé“ podcenění pitného režimu vedlo k tomu, že závod rozběhlý na vynikající výkon musel být, pro podcenění pitného režimu, na čas přerušen, nebo v horším případě předčasně ukončen. Jak se dále dozvíte, není to jenom o tom pít dost, ale i o tom, co pijete, tedy o složení přijímaných nápojů. Pokud se vám někdy stalo, nebo jste byli svědky toho, že někdo po dlouhodobějším vyčerpávajícím výkonu omdlel, mohlo to být způsobeno i nesprávným pitným režimem. 

Pitný režim není třeba dodržovat jen při sportovním výkonu nebo při přípravě na něj. Stejně důležité a možná z hlediska vašeho zdraví i důležitější je skutečně denně vypít alespoň dva a půl litru tekutin, nepočítaje v to však kafe, čaj nebo alkohol, včetně piva. Zkuste si schválně udělat jeden den malý přehled o tom, kolik toho skutečně vypijete. A proč?

Takže co to je pitný režim a co je s ním všechno spojeno?
Dostatek tekutin zajišťuje správnou látkovou výměnu. Umožňuje dobrou funkci ledvin a odplavování škodlivých zplodin vzniklých v těle. Umožňuje také plnou výkonnost všech funkcí organismu. Naopak nedostatek tekutin snižuje celkovou výkonnost organismu, tzn. i výkonnost duševní. Může se tedy podílet na nižší pracovní výkonnosti. Nedostatek tekutin se může též podílet na vyšší únavnosti, může způsobit poruchy ledvin, přispívat k bolestem hlavy, kloubů apod. Předpokládá se, že řada civilizačních chorob, včetně žaludečních, střevních i oběhových poruch, je buď prvním příznakem nebo následkem trvalého nedostatku tekutin.
Ze šesti hlavních látek nezbytných k životu (voda, sacharidy, tuky, proteiny, minerály a vitamíny) tvoří voda největší část tělesné váhy. Svalstvo se ze 70 % skládá z vody, podobně mozek. Krevní plazma obsahuje 90 % vody, kosti 22 %.
Při tréninku voda pomáhá třemi způsoby:

za prvé
ochlazuje tělo pocením. Proto pijte vodu před, během i po tréninku nebo jakékoliv fyzické zátěži.

za druhé
voda účinkuje v procesu růstu svalů,

za třetí
skvěle asistuje při shazování tuku. Během nízkokalorické diety voda zlepšuje schopnost jater metabolizovat tuk na energii.
V teplém období vždy noste plastikovou láhev s vodou. Pijte po malých doušcích, vodu mějte vychlazenou. Polovinu denní dávky zkonzumujte do oběda a zbytek do 19. hodiny večer.

Kolik je vlastně přiměřené množství tekutin?
Názory se liší od 2 dcl každou hodinu (celkem 2 litry) až po 4 litry denně. Zlaté pravidlo říká: Je lepší pít více tekutin než málo!

Pod pojmem pitný režim také rozumíme udržování dostatečného množství tekutin a minerálů v organismu. Tak jako v přírodě funguje přirozený koloběh vody, tak i tělo si vyžaduje dodržování určitých zásad v pohybu tekutin.
V těle rozlišujeme tzv. mimobuněčnou tekutinu a tekutinu vnitrobuněčnou. 

Mimobuněčná tekutina zahrnuje:

krev 

lymfu 

tekutinu vyplňující prostor mezi buňkami. 

Tekutina vnitrobuněčná a mimobuněčná se od sebe liší obsahem minerálů. V mimobuněčné tekutině je převažujícím iontem sodík, zatím co ve vnitrobuněčné tekutině převládá draslík.
Voda je rozpouštědlem mnoha látek, které přijímáme. Velice významně se uplatňuje v metabolismu na všech úrovních. Je ovšem také nosičem minerálů, stopových prvků a mnoha dalších elementů.
Tělo tekutiny také potřebuje jako chladící kapalinu a brání tak přehřáti organismu. Tento proces se nazývá pocení.
Další funkcí tekutin je odplavování zplodin vznikajících při metabolických procesech ve formě moči. Samotný metabolismus spotřebovává také určité množství tekutin (cca 300 ml).
Průměrný člověk vydá denně cca 2 – 2,5 l tekutin, z toho 1 – 1,5 l močí, cca 600 ml pocením a cca 300 – 400 ml je spotřebováno metabolickými pochody.
U sportovců je výdej tekutin samozřejmě vyšší a to hlavně pocením. U některých aktivit a v extrémních klimatických podmínkách může být ztráta vody pocením až 4 l, např. při maratonském běhu.
Při ztrátách tekutin dochází také k úbytku minerálů. Spolu s potem odchází hlavně sodík. Močí se vylučuje převážně draslík. Tyto skutečnosti bychom měli respektovat a ztráty vzniklé provozem našeho těla pravidelně nahrazovat. Pro běžnou populaci by stačilo, kdyby dodržovala zásady racionální výživy, kterou by dostatečně nahradila většinu ztrát důležitých látek.
Jiná situace nastává u sportovců a to hlavně vrcholových. Tato část naší populace není schopna vyrovnat vzniklý deficit tekutin a minerálů jinak než suplementy k tomu určenými.
Pokud nedochází k vyrovnávání ztrát tekutin a minerálů dochází v organismu k tzv. dehydrataci.