Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Neviditelné a nepostradatelné svaly

Neviditelné a nepostradatelné svaly
foto: archiv behej.com

Jitka Stehlíková | 15.01.2009 | přečteno: 13446×

Po úvodním textu se dnes se budeme věnovat jiným neviditelným, ale současně nepostradatelným svalům, bránici a břišnímu svalstvu. Bránice se řadí k nejdůležitějším svalům takzvaného středu – tedy centrální části těla. Krátce si objasníme některé z jejích funkcí, podíváme se na její schopnosti komunikace s ostatními svaly a zkusíme se zamyslet, jak předejít důsledkům nesprávného dýchání.


Asi nemusím dlouze popisovat, k čemu bránice slouží. Kromě její základní (dechové) funkce je schopna nepřímo komunikovat s dalšími svaly – především se svaly dna pánevního. Tímto mechanismem je zajištěno funkční spojení horní třetiny těla s oblastí pánve a dále s dolními končetinami. A právě díky tomuto funkčnímu spojení je umožněno nejenom optimální výchozí postavení trupu pro pohyb, ale zároveň je splněn předpoklad pro volný pohyb horních končetin. Porucha nebo špatná funkce bránice vede většinou k řadě potíží, které se mohou projevit v různých oblastech.

Dýcháte? Předpokládám, že ano. Ale jak dýcháte? Na toto téma už bylo na těchto stránkách několikrát upozorněno. Obecně a velmi zjednodušeně lze říci, že ženy používají k dýchání horní třetinu trupu, muži naopak oblast břicha. V obou případech dochází k funkčnímu „rozpojení“ horní a dolní poloviny trupu. Nebylo by rozhodně od věci propojit tato dvě schémata a aktivovat pro dýchání podstatně větší množství svalů trupu, než je tomu běžně. Mám na mysli zařadit takzvanou dechovou vlnu. Ta ve svém správném provedení postupuje v nádechu zezdola (z břišní oblasti) směrem nahoru a stejným směrem i při výdechu. Třeba by se podařilo tímto způsobem dýchání obnovit rotační pohyby žeber a uvolnit tak jejich kloubní blokády s hrudní kostí nebo naopak s hrudními obratli. Jako důsledek lepšího dechového stereotypu to opravdu není k zahození.

Dovolte malé odbočení – pokud vznikne blokáda v jakémkoliv kloubu, omezí se tím v daném segmentu pohyblivost. Na tom se asi shodneme. My se však v průběhu pohybu nespokojíme s omezeným rozsahem – sousední oblasti proto rozsah pohybu naopak zvětšují. A to už se dostáváme do terénu hypermobility. Hypermobilita ale představuje další problém, který je nezbytné okamžitě řešit. Pohybový systém startuje další kompenzační mechanismy, které má k dispozici. Svaly, které již „nemohou“, tak musí více stabilizovat. Následuje nutně další přetížení, objevuje se další bolest, je potřeba další várka lepidla…

Dobře, pokračujeme dál, můžete ještě? Víte, jak vypadá bránice? Představte si nepravidelný deštník, který je permanentně rozevřený mezi dutinou hrudníku a břicha. Bránice patří do hluboké vrstvy svalů – má 8 hlav na každé straně – tzn. celkem 16 částí (!). Obecně je bránice uváděna jako hlavní nádechový sval. V průběhu nádechu stahuje svůj střed směrem dolů, čímž zvětšuje vertikální rozměr hrudníku. Upíná se na hrudní kost, chrupavčité části žeber, na přechod mezi hrudními a bederními obratli, prostřednictvím svalových povázek vstupuje do přímých a šikmých břišních svalů, do příčného břišního svalu a do ohybače kyčle (!), který je v kontaktu se svaly pánevního dna. Prostřednictvím tohoto rozsáhlého úponového mechanismu je bránice velkou měrou schopna se podílet nejenom na stabilizaci a správné funkci trupu, ale i na funkčním propojení trupu s pánví, jak bylo uvedeno na začátku.

Pokud máte pocit, že váš dechový mechanismus není zrovna ideální a patříte tak tedy k naprosté většině populace a teď jste se rozhodli zásadně stávající situaci změnit, vyvedu vás z omylu. Dechový stereotyp je zažitý program, jehož změna není rozhodně jednoduchá, na druhé straně ale ne nemožná. Bránice patří do skupiny svalů příčně pruhovaných – do její aktivity je tedy možné volně vstupovat. Několik měsíců systematického intenzivního tréninku a jste za vodou. Malá rada do začátku – máte v okolí malé dítě, novorozence nebo kojence? Výborně! Vypozorujte dechovou vlnu a snažte se ji napodobit. Pro všechny ostatní – pokud bude zájem, zaměříme se na dechovou mechaniku v praxi příště.

Co nám zbývá? Ještě příčný břišní sval a svaly pánevního dna. Proto vydržte! Transversus abdominis je nejhlubší vrstvou břišních svalů a tedy i další z důležitých stabilizátorů. Představte si tento sval jako široký pás hluboko v dolní třetině trupu. Zkuste ten široký pás stáhnout a jeho funkce bude zřejmá. Má úzkou spojitost se svalstvem dna pánevního a spolu s ostatními břišními svaly zajišťuje pevnost břišní stěny. Tato poskytuje oporu při vytvoření tlaku v dutině břišní – poskytuje oporu a do velké míry eliminuje zátěž na bederní části páteře (pravidelně při zvedání břemen).

Aby toho nebylo ještě málo – pánevní dno tvoří rovněž několik vrstev. Velmi často je zmiňována pouze vrstva zevní – svěračová.  V mylném domnění, že čím více stáhnu svěrače, tím pevnější dno bude a tím lépe, vlastně posilujete poruchu a tuto oblast spíše přetěžujete. Takový postup bohužel obdržíte v návodech na aktivaci svalů dna pánve. Zevní přetížená vrstva následně bolí a zbývající vrstvy jsou obvykle nefunkční.

Zvláštností pánevního dna je skutečnost, že tato skupina svalů je orientována v jiné rovině, než většina ostatních svalů. Mnohokrát denně je na ně vyvíjen silný tlak břišního lisu a navíc nelze opomenout ani působení gravitace. Tato oblast patří nejčastěji k těm nejslabším článkům pohybového systému. Pánevní dno a jeho nestability jsou také zmiňovány v souvislosti s těhotenstvím a porody. To samozřejmě platí. Neplatí už ale tvrzení, které by mohlo z předchozího vyplývat – a to, že muži nestabilitami netrpí. Problematika svalů dna pánve je velmi rozsáhlá. Jak optimálně zapojit tuto oblast zmíním příště.

Dočetli jste se až sem? Neztratili jste se? Sedíte dobře a stabilně?

Všechny změny v počátku jsou funkční. Jedná se o poruchy pohybových funkcí. S časem organismus ale postupně ztrácí kompenzační a autoreparační schopnosti, kterých bylo kdysi velké množství. Poruchy funkce začínají přecházet do poruch strukturálních. V těchto případech se můžeme snažit už pouze jen o to, aby poškození neprogredovalo.

Dovolte na závěr malé „uklidnění“. Největším úskalím hlubokých svalů (obecně) je to, že nejsou vidět. A to, co není vidět, většinou člověka nezajímá. Navíc zapojení hlubokých vrstev, do kterých navíc patří svaly klenby chodidla, není záležitost jednoduchá. Krátké svaly stabilizačního systému jsou navíc vůli nedostupné. Izolovaná aktivace v podstatě neexistuje. Tyto systémy se zapojují do funkce společně především v situacích, kdy znovuobnovujeme rovnováhu.

Tím jsem alespoň částečně naznačila jejich možný trénink. Příště se zaměříme na konkrétní postupy – dechovou mechaniku společně s aktivací břišní stěny a pánevního dna.

Komentáře (Celkem 7)

Nalezené položky: 8 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

OndraVojta muž 15.01.2009 20:53:16

Výborný a velmi potřebný článek. Jen bych si dovolil poopravit malý překlep. Tyto svaly volně neovládáme PŘESTO, nikoliv PROTO, že jsou příčně pruhované. Protože většinu příčně pruhovaných svalů volně více či méně ovládáme. Volně neovládáme (pokud tedy nejsme extrémě vyspělí jogíni a ani ti to asi nedělají přímo) svaly hladké.

Možná že to s ani tou nemožnou volní kontrolou popisovaných hlubokých posturálních svalů není tak docela pravda. Nedokážeme je ovládat jednotlivě, analyticky („zatnu biceps“). Ale dokážeme je kontrolovat synteticky (v rámci určitého nacvičeného pohybu spustím cílovou sadu svalů) a tím dokážu posilovat správný a nebo korigovat špatný pohybový vzorec. Na tomto principu by měly stát jak mnohé rehabilitační metody, tak cvičení jako jsou třeba asány v józe, pilates a podobně. A o tom bude asi pokračování tohoto výborného a přínosného článku. Už se těším! :-)

avatar

Kroměříž

Jita žena 15.01.2009 21:42:41

>> OndraVojta, 15. 1. 2009 20:53:16

Děkuji za připomínky, zmínka o příčně pruhovaném svalu patřila bránici a tedy možnosti volně vstoupit do dechové mechaniky.
Souhlasím s tím, že aktivace hlubokého posturálního systému není nemožná, narozdíl od izolované aktivace jeho jednotlivých částí, jak bylo uvedeno v textu. Tyto svaly se opravdu zapojují jako celky, především v posturálně náročných situacích. Lze je trénovat a na základě pravidelného, systematického tréninku je dále používat. Čím stabilnější bude jádro (trup), tím efektivnější bude práce končetin. Konec teorie, příště se bude cvičit!
Ještě jednou dík. Jitka

Motto: Dopředu vlastními silami. Každý krok se počítá.
avatar

Celkem 2369 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:51:02 (2009)

keane1980 muž 16.01.2009 19:27:48

Nechci se autorky nijak dotknout…článek je opravdu zajímavý a pro laika i velmi podrobný. Doufám ale, že se dočkám stejně podrobného popisu jak to dělat správně.

avatar

apowell muž 16.01.2009 21:31:40

>> keane1980, 16. 1. 2009 19:27:48

Autorka to nepřímo slibuje, takže se určitě dočkáš. Ostatně, i já se těším na pokračování přednášky a předpokládám, že se dozvím, proč mě často během zdolávání posledních kilometrů maratonu začíná bolet bránice (či nějaký jiný sval v oblasti ústí jícnu do žaludku) a co činit, aby se tak nestávalo.

avatar

Kroměříž

Jita žena 16.01.2009 23:09:56

>> keane1980, 16. 1. 2009 19:27:48

Vynasnažím se, aby ukázky cvičení byly názorné a pochopitelné. Jitka

Motto: Dopředu vlastními silami. Každý krok se počítá.
avatar

Kroměříž

Jita žena 16.01.2009 23:31:24

>> apowell, 16. 1. 2009 21:31:40

Musím Tě zklamat, přednáška už se konat nebude. V bránici (ostatně jako v kterémkoli jiném svalu – ale dle toho, co popisuješ např. v m. sternalis nebo možná spíše v m. obliquus abd. ext.) mohou být přítomné tzv. reflexní změny, které teoreticky mohou způsobovat potíže,co popisuješ. Velmi mě to mrzí, ale na dálku ovlivnit reflexní změny nedokážu, stejně tak diagnostikovat jinou možnou příčinu Tvých potíží. Zkus navštívit nějaké rehabilitační centrum a nechej se vyšetřit. Pak dej vědět. Jitka

Motto: Dopředu vlastními silami. Každý krok se počítá.
avatar

Celkem 2369 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:51:02 (2009)

keane1980 muž 17.01.2009 20:17:12

>> Jita, 16. 1. 2009 23:09:56

Super, budu se těšit:-)

administrator 03.04.2010 13:32:43

Po úvodním textu se dnes se budeme věnovat jiným neviditelným, ale současně nepostradatelným svalům, bránici a břišnímu svalstvu. Bránice se řadí k nejdůležitějším svalům takzvaného středu – tedy centrální části těla. Krátce si objasníme některé z jejích funkcí, podíváme se na její schopnosti komunikace s ostatními svaly a zkusíme se zamyslet, jak předejít důsledkům nesprávného dýchání.


Odkaz na článek
Nalezené položky: 8 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.