Můj první ultramaratón aneb bylo nás šest

První v?c, kterou jsem ihned po probuzení ud?lal, byla kontrola po?así a celkem se mi ulevilo, když jsem zjistil, že neprší. V pátek ve?er v Jablonci lilo tak hust?, že b?hem chvíle byly ulice plné vody. Byl jsem rozhodnutý b?žet za každého po?así. To se v sobotu umoud?ilo, a po celou cestu nám p?álo.

V 9 hodin jsem si sbalil všechny pot?ebné v?ci a vyrazil autem na místo našeho srazu, na centrální parkovišt? na Bed?ichov?. Dorazil jsem jako první, ale hned za mnou p?ijelo auto s klukama z Liberce, Davidem a Petrem. Nedlouho na to p?ijel Pavel z Hradce Králové, a Miloš s Ondrou z Prahy.

Dvacet minut po desáté ranní jsme vyrazili. S námi vyrazil na kole i m?j sedmnáctiletý syn Martin, který zcela dobrovoln? po?izoval fotky, vezl ob?erstvení a n?jaké ty svršky v ba?ohu, za což mu všichni d?kujeme.

Od startu jsme b?želi více jak 10 km v?tšinou do kopce. Stoupání rozd?lilo naši skupinku na dv? t?í?lenné. Každý z nás b?žel tempem, které mu vyhovovalo. Vedoucí skupinka na rozcestí vždy po?kala na pomalejší. Petr s Davidem už na startu avizovali, že nepob?ží celou trasu. P?vodn? cht?li b?žet jen na ?ihadla, tam odbo?it doleva a p?es H?ebínek se vrátit, ale nakonec si to rozmysleli a pokra?ovali dál.

Na rozcestí „?ihadla“ jsme tedy všichni odbo?ili doprava ke Knajpu, nejvyššímu bodu naší trasy. Z Knajpy jsem pokra?ovali k odbo?ce na Hrani?ní cestu, kde jsme se definitivn? rozd?lili. Petr s Davidem pokra?ovali rovn? na Sm?davu. Celkem ub?hli 30 km za 3.31 hod. a v cíli jsem pak za st?ra?em našel lístek že dob?hli v po?ádku.

Zbývající ?ást naší skupiny odbo?ila na Hrani?ní cestu a pokra?ovala v ukrajování dalších kilometr?. Po 3 kilometrech nás ?eká prudší stoupání po Jezdecké cest?. Ta nás p?ivedla na Jizerku. Tady jsem požil gel, spolu s tatrankou z Knajpy mé jediné jídlo.

P?ed námi je snad nekone?ná panelová „Promenádní cesta“. Naší mysl povzbuzuje pocit, že máme p?l trasy v naprosté pohod? za sebou. Po jejím zdolání a krátkém seb?hu po asfaltové cest? jsme se dostali na Sm?davu. Tady nás ?ekalo nejt?žší stoupání pís?itou cestou zp?t na Knajpu. V zim? se tu ?asto rozhoduje Jizerská 50tka. Ale zvládli jsme to. 

Na Knajp? jsme si dop?áli zastávku. Poru?ili jsme si dv? piva o které jsme se rozd?lili a já si k pivu objednal ješt? tatranku. Ondra s Pavlem si p?idali džus a Miloš kafe.

Krize na m? padla u kiosku na H?ebínku, kde jsme m?li v nohách již 40 kilometr?. Za?alo m? nep?íjemn? píchat v pravém boku. P?ešlo to až p?i dalším stoupání na Olivetskou horu. Za ní nás už našt?stí žádné v?tší stoupání ne?ekalo a tak jsme bez problém? zvládli poslední úsek do Bed?ichova.

Ondra, Pavel i já jsme ub?hli první ultramaratón v život? a t?ch 50 km jsme zvládli za 5 hodin ?istého ?asu. Musím ?íci, že to byl výborný zážitek i když p?iznávám, že jsem m?l z b?hu obavy. Dík pat?í všem zú?astn?ným, prožil jsem p?kný den ve spole?nosti fantastických lidí, byla to pro m? radost.

Byl bych velmi rád kdyby se z nultého ro?níku stala tradice p?íští rok se sešla v?tší skupinka, a to t?eba i ve spolupráci s po?adateli Jizerské 50tky.

Martin Lukeš