MS v atletice: Rychlé mistrovské maratony

Berlín je proslulý rychlými maratonskými časy. Poslední tři světové rekordy padly právě v německé metropoli. Světový šampionát tuto pověst města rychlých maratonů potvrdil, a to i přesto, že organizátoři pozměnili trať a místo velkého okruhu se běžel čtyřikrát jeden menší, vytyčený srdcem města kolem jeho nejvýznamnějších pamětihodností.
Až na dva krátké úseky si však zachoval základní charakter maratonu s tratí vedoucí širokými třídami s kvalitním asfaltem, na rovině a v blízkosti zeleně, která poskytuje čerstvý vzduch a za slunečných dní i stín.
Muži
Závod mužů se stal kořistí afrických běžeckých velmocí,
přičemž prim patřil Keni, která získala jako první země v historii
šampionátu první i druhé místo z jednoho závodu. Kromě toho jí
připadlo jasné prvenství v maratonském Světovém poháru, v němž
bodují tři nejlepší závodníci z každé země. Druhá byla Etiopie,
jejíž maratonci doběhli na třetím, čtvrtém a patnáctém místě. Na
stupně vítězů je pak doprovodili bronzoví Japonci.
Pro maraton panovaly v sobotu 22. srpna dobré podmínky. V době startu ukazoval teploměr u Brandenburské brány 18°C a vlhkost byla 73%, během závodu se o 3 stupně ochladilo a vlhkost se o třetinu snížila. Startovní pole bylo hned od začátku ochuzeno o několik výrazných jmen, především pak o dvojnásobného mistra světa Jaouada Ghariba, který si včas nestačil vyléčit bolavá záda. Chyběl i Daniel Rono z Keni, závodník s osobním rekordem 2:06:58 a druhý z letošního Bostonu. V tréninku si obnovil zranění kotníku.
Závod se běžel od samého počátku rychle (okolo 3 minut na kilometr), což mělo za následek postupné zeštíhlování vedoucího balíku běžců a na konci druhého z desetikilometrových okruhů se v čele osamostatnila osmičlenná skupinka čítající sedm Afričanů a jednoho Brazilce. Společně pak proběhli půlmaratonem za 1:03:03, což byl nejrychlejší mezičas v historii šampionátu a dokonce lepší výkon, než za který se v roce 2000 bralo zlato na MS v půlmaratonu. Bylo jasné, že je v ohrožení minimálně rekord šampionátu, který časem 2:08:31 vytvořil v Berlíně nepřítomný Gharíb.
O další tři kilometry později začali mít v tomto tempu problémy
Etiopané Kebede a Chimsa a Brazilec Dos Santos, nedlouho poté je následoval
nepříliš zkušený Rwanďan Disi, kterého po hodině a dvaceti minutách
ostrého běhu postihly křeče, a přestože se pokoušel je překonat a
pokračovat, nakonec musel své snažení vzdát. V čele zbyla čtveřice
složená ze tří Keňanů a Etiopana Mergy.
Když pak po 30. km začal odpadat asi nejslavnější z nich, Robert
Cheruiyot, zdálo se, že o držitelích medailí je rozhodnuto. Ale nebylo.
Nedlouho po proběhnutí 35. km začali zbylí Keňané Mutai s Kiruiem
tlačit na pilu a Merga, který do té doby působil velmi dobrým dojmem,
jejich nápor neustál a odpadl. Přišel tím nejen o naději na zlato, ale
také o medaili jako takovou, protože jej za nějakou chvíli předstihl
krajan Kebede, který se mezitím dostal z krize a předbíhal jednoho
odpadlíka za druhým. Do boje o titul však již promluvit nemohl, ten se
proměnil v keňský duel mezi Mutaiem a Kiruiem. Rozhodnutí padlo ve smyčce
před náběhem do slavného bulváru Unter den Linden, kdy Kirui nastoupil a
Mutai, kterého v závěru trápily žaludeční potíže, už jeho trhák
nezvládl zachytit.
Stalo se, co se na této úrovni a na tak nevyzpytatelné trati, jakou maraton bezpochyby je, příliš často nestává – zvítězil závodník s nejlepším osobním rekordem ze všech startujících. Šestý muž dlouhodobých tabulek Abel Kirui navíc časem 2:06:54 překonal o minutu a 37 sekund rekord šampionátu. Nejde přitom o žádného protřelého mazáka. Svůj vůbec první maraton běžel 27letý Kirui teprve nedávno, v roce 2006 právě v Berlíně, kde mu byla svěřena role pacemakera. Poté, co odvedl svou práci, dokončil závod v čase 2:17:47. O rok později se vrátil a vylepšil svůj čas o téměř 11 minut. Už jako klasický závodník doběhl druhý za Hailem Gebrselassiem, který tu zaběhl svůj první maratonský svěťák. Druhý návrat do Berlína pro něj znamenal světový triumf.
V cíli měl na druhého Mutaie 54vteřinový náskok. Třetí doběhl Kebede (2:08:35) před dalším Etiopanem Tsegayem. Teprve na pátém místě se v cíli objevil Cheruiyot a za ním první neafrický maratonec, Sato z Japonska. Evropu nejlépe reprezentoval zkušený Španěl Martínez, který mistrovský závod dokončil na osmém místě.
Mezičasy:
5 km – Cheruiyot 15:09
10 km – Merga 30:08
15 km – Merga 44:57
20 km – Mutai 59:42
Půlmaraton – Kebede 1:03:03
25 km – Cheruiyot 1:14:38
30 km – Kirui 1:29:43
35 km – Kirui 1:44:58
40 km – Kirui 2:00:10
Ženy
Startovka ženského maratonu tak trochu dle očekávání postrádala
největší hvězdu. Světová rekordmanka Paula Radcliffová z Velké
Británie sice týden před mistrovským maratonem vyhrála poloviční trať
v New Yorku, pak ale usoudila, že její tělo není po loňském zranění na
42kilometrovou závodní porci ještě připraveno. Pole favoritek tak bylo
značně široké, zejména když v relativně slabé sestavě přijely do
Berlína jinak tradičně silné Keňanky. V prognózách na přední
umístění se tak nejčastěji skloňovaly Etiopanky, Američanka Goucherová a
také Asiatky, zastoupené maratonskými velmocemi Japonskem a Čínou.
Ženský závod se rozjížděl o něco pozvolněji než ten mužský a
ještě po 20 km čítala vedoucí skupina okolo dvou desítek běžkyň. Pak
ale za to vzala českým příznivcům maratonu z PIM závodů dobře známá
tempařka Julamanovová z Ruska a během osmi kilometrů zredukovala čelo na
čtveřici, v níž spolu s ní byly Číňanka Xue Bai, Japonka Ozakiová a
Etiopanka Mergiaová. Sama 28letá Julamanová, vítězka z Rotterdamu
s osobním rekordem 2:26:30 však na své razantní zrychlení doplatila, a
když se časomíra přehoupla přes dvě hodiny, začala ztrácet.
Zbyly tři závodnice na stejný počet medailí, zůstalo otázkou, jak si
cenné kovy podělí. Jako první z boje o mistrovský titul odpadla po
proběhnutí čtyřicátého kilometru Etiopanka Mergiaová a v konci mohla
být ráda, že uhájila alespoň bronz před dotírající Číňankou Zhou.
Říše středu však smutnit nemusela. Dvacetiletá Xue Bai totiž měla
v závěru více sil než její o 7 let starší sokyně z Japonska Yoshimi
Ozakiová a doběhla v čase 2:25:15 Číně pro historicky první maratonský
titul. Japonka měla v cíli desetivteřinovou ztrátu. První Evropankou byla
na šestém místě s odstupem půldruhé minuty na vítězku Marisa Barrosová
z Portugalska. Světový pohár vyhrály Číňanky před Japonkami a
Ruskami.
Vítězka Xue Bai není přes své mládí v maratonu žádným nováčkem. V Berlíně startovala na královské trati už po jedenácté, přičemž si premiéru odbyla coby čtrnáctiletá. Tehdy zaběhla čas 2:37:07. Její osobní maximum má hodnotu 2:23:27 a pochází z loňska, kdy obsadila druhé místo ve velerychlém závodě v Xiamenu. Přestože jí před olympiádou patřilo šesté místo ve světových tabulkách, do Pekingu nebyla na maraton nominována. Místo toho zkoušela desítku na dráze a obsadila v ní 21. příčku. Berlínský maraton byl tedy pro ni jistou satisfakcí a možným předstupněm ke splnění velkého snu – k olympijskému vítězství v roce 2012.
Mezičasy:
5 km – Nyirabarameová 17:42
10 km – Nyirabarameová 35:03
15 km – Zhou 52:10
20 km – Tuneová 1:09:47
Půlmaraton – Julamanovová 1:13:39
25 km – Julamanovová 1:27:31
30 km – Julamanovová 1:44:33
35 km – Bai 2:01:04
40 km – Megia 2:18:10
Komentáře (Celkem 1)
administrator 03.04.2010 13:33:01
Berlín je proslulý rychlými maratonskými časy. Poslední tři světové rekordy padly právě v německé metropoli. Světový šampionát tuto pověst města rychlých maratonů potvrdil, a to i přesto, že organizátoři pozměnili trať a místo velkého okruhu se běžel čtyřikrát jeden menší, vytyčený srdcem města kolem jeho nejvýznamnějších pamětihodností.
Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.