Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Léta běhám přes patu. Dělám něco špatně?

Léta běhám přes patu. Dělám něco špatně?
foto: Aleš Tvrzník

Radek Narovec | 29.10.2011 | přečteno: 26214×

„Před dvacet let dopadám při běhu na patu. Nyní mi kamarád řekl, že si koleduji i zranění a měl bych změnit došlap na přední část chodidla. Co mi poradíte?“ Tak zněl dotaz, který nám minulý týden přišel do redakce. Přiznám se, že mi vyrazil dech. Někdo v pohodě běhá dvě desítky let a nyní znejistěl?

O „správném“ došlapu byly popsány stohy papíru a gigabyty webových stránek. Odjakživa se běhalo přes přední část chodidla, protože noha, respektive chodidlo, mají systém kleneb uzpůsoben tak, aby poskytovaly perfektní tlumení při chůzi i běhu.

Někdy v osmdesátých letech, kdy v USA začaly propadat masy lidí vytrvalostnímu běhání, se však začaly objevovat nové konstrukce běžeckých bot.

Pod heslem „obézní běžec musí dostat tlumivou botu, protože si jinak ublíží“ začala růst vrstva tlumícího materiálu nejen pod patou, ale po celé délce boty. Jakkoliv byly důvody pro takto výraznou změnu v náhledu na úkol běžecké boty bohulibé, kombinace vysoké kilometráže s fyzičkou rostoucí rychlostí běžců vedly k mnohým případům zdravotních problémů s velmi složitě identifikovatelnými příčinami. Lékaři neběžci dodnes radí začátečníkům „hlavně odtlumenou obuv“, bez ohledu na běžecký styl, měsíční kilometráž a tempo.

Není tedy divu, že drtivá většina dnešních běžců jsou pataři. Na tom by asi nebylo nic zlého, kdyby s rostoucí masou hobby běžců nerostl počet klientů v čekárnách fyzioterapeutů. Čím to?

Pohříchu vývoj konstrukce boty pokračoval až donedávna směrem k vysokým botám (srovnání s botami na podpatcích není mimo mísu…), tvrdé a vysoké patní části, o kterou se při delším kroku achilovka tisíckrát za jeden výběh bolestivě opře, a přehnané míře tlumení pod patou, jehož objem a váha spolehlivě přiměje dopadající nohu k dopadu na patu, i kdybyste se sebevíc snažili o jiný styl. K tomu přičtěte vysoký sklon od paty ke špičce, který má usnadnit odvalení chodidla z dopadu do odrazu. Leč jak fyzioterapeuté varují, současně také zvednutím paty vychýlí trup z rovnováhy, jako byste stáli na podpatcích dámských bot. Výsledkem je pak prohnutí zad, což při častém a dlouhodobém používání vede k jejich nadměrné námaze. Posledním často kritizovaným prohřeškem některých tlumivých modelů je pak podložení podélné klenby (mezi patou a přední částí chodidla), které má pomoci lidem s plochou nohou. Pokud však tento problém nemáte, je vám k ničemu. Pokud dokonce jej chcete odstranit aktivní prací ochablého svalstva klenby, nemáte šanci.

Řekli byste, proč tedy běžci běhají v takovýchto botách a ničí si zdraví? Důvody jsou nasnadě – řada z nich vůbec nemá ponětí, že existují i jiné modely bot, které více respektují původní poslání chodidla. O tempových botách kolikrát neslyšeli ani ostřílení borci na závodech a se závodními modely je spojen strašák „nebezpečnosti“ pro netrénovaného běžce. Ano, kombinace nedostatku tlumení, nesprávného běžeckého stylu a nadměrné kilometráže je cestou ke zranění. Ale stejně tak je ošidné dlouhodobé běhání v tlumivé botě, kde nástup zdravotního problému nemáte šanci zachytit a o to déle pak trvá jeho identifikace a náprava. Když se k tomu přidá skalpel, je mnohdy konec s běháním. Přitom stačilo tak málo – vyzkoušet jinou botu.

V posledních letech zažíváme doslova revoluci v přístupu výrobců ke konstrukci běžecké boty. Řada z nich (Nike, Adidas, Reebok) nabízí tzv. regenerační boty (vysoce ohebné s rozřezanou podrážkou), někteří dokonce nabízejí ucelené řady bot určených pro vyznavače lehkých bot bez tlumení (Inov8, New Balance, Newton Running). Ti konzervativnější alespoň snižují sklon mezi patou a špičkou (naposledy Saucony) a zastavili přidávání tlumícího materiálu pod patu.


Výhody tlumivé boty: nemusíte přemýšlet o správném stylu, tím spíše, pokud ani v začátcích běhání netušíte, jak se má správně běhat, a nemáte ještě vypracované svalstvo a vazy. Běh v tlumivé botě je výrazně pohodlnější a příjemnější, otázkou ale je, zda to je pro vaše tělo správně.

Výhody netlumivé boty: je výrazně lehčí a zapojuje více svalů chodidla. Po čase, kdy odezní nepříjemné bolesti spojené s námahou dosud zanedbávaných svalů, se již k tlumivým botám nevrátíte. Zamilujete si pocit lehkosti, cit pro povrch i možnost dopadat si, jak chcete vy a ne vaše bota. Takovéto boty jsou zpravidla i levnější, než technologické „cihly“.

Výhody běhu přes špičku (tento obrat může být matoucí – nikdy nedopadejte na prsty, nejste baletky!): dopad a odraz je rychlejší a efektivnější, běžíte plynuleji a elegantněji, při správném obutí nesete na nohách výrazně lehčí boty a tím šetříte energii, takovéto boty vám umožní i rychleji akcelerovat.

Výhody běhu přes patu: ze zdravotního hlediska žádné, ale přesto tak většina lidí běhá. Při delším běhu a únavě téměř všichni, včetně elitních závodníků.


Ať se rozhodnete běhat přes přední část chodidla nebo patu, volte podle toho správný model boty. Dejte si pozor zejména na boty, které mají uprostřed podrážky prvek z tvrdého plastu pro přenos dopadové energie do odrazu. Idea je určitě skvělá, ale na třicátém kilometru maratonu budete dopadat přesně na tuto nejtvrdší část boty. O efektu na svalstvo, vazy a opěrnou soustavu netřeba hovořit.

Pokud celý život běháte nějakým stylem a vyhovuje vám, nesnažte se jej za každou cenu a nárazově měnit. Chcete-li zkusit něco nového, provádějte jakékoliv experimenty pozvolna a citlivě zaznamenávejte efekty na vaše tělo. Ona přechodová fáze je dlouhá právě v případech, kdy běžec léta, někdy desetiletí, běhal v jednom modelu bot. Přizpůsobilo se tomu svalstvo nohy a chodidla.

Při běhu nedělejte dlouhé kroky, protože byste dopadali na propnutou nohu. Ta má být pružná, aby utlumila náraz. Uvolněte kotník, aby v poslední fázi před dopadem dokázal chodidlo zvrátit na přistání na přední část.

Běh přes „špičku“ je efektivnější, nicméně nesmírně náročnější a málokterý špičkový vytrvalec dokáže běžet čistým špičkařským stylem déle než dvě hodiny. O tom, která bota a jaký styl jsou ideální pro vás, rozhodnete jen vy sami. Je to v podstatě nekonečné hledání. Mění se naše běžecké zvyklosti, mění se naše tělesná schránka, mění se chodidlo samotné.

Určitě pak doporučujeme chodidlo cvičit, cvičit a cvičit. Na jaře jsme kondici chodidel věnovali velkou část našeho Běhej, které koupíte v elektronické verzi na online trafice nebo blok textů a cvičení najdete v sekci pro předplatitele.

Hodně štěstí a zdraví a hlavně pohodové běhání!


Tipy na zajímavé odborné publikace o běžeckém stylu:

Proč většina běžců, včetně elitních, běhá přes patu?

Freerun.cz o změnách běžeckého stylu

Běžecká škola Dr. Hanse-Jorga Marquardta

San Diego Running Institut

Anketa

Při dopadu došlapuji převážně na

 
197 hl.
 
31 hl.
Celkem hlasovalo 359 uživatelů.

Komentáře (Celkem 37)

Nalezené položky: 38 První Předchozí | 1 | 2 | Další Poslední

Radek Narovec muž 30.10.2011 11:42:13

„Před dvacet let dopadám při běhu na patu. Nyní mi kamarád řekl, že si koleduji i zranění a měl bych změnit došlap na přední část chodidla. Co mi poradíte?“ Tak zněl dotaz, který nám minulý týden přišel do redakce. Přiznám se, že mi vyrazil dech. Někdo v pohodě běhá dvě desítky let a nyní znejistěl?
Odkaz na článek

avatar

10 km: 0:51:00 (2009)
půlmaraton: 1:39:22 (2010)
maraton: 4:11:44 (2010)

jans muž 30.10.2011 12:37:49

Pěkný článek, jen tedy s tímhle: „Výhody tlumivé boty: nemusíte přemýšlet o správném stylu, tím spíše, pokud ani v začátcích běhání netušíte, jak se má správně běhat“ bych moc nesouhlasil.

Právě tohle je výhoda bot s minimální podrážkou nebo běhu naboso, tam je zpětná vazba od terénu na takové úrovni, že se styl upraví sám bez nějakého většího přemýšlení.

avatar

Praha - New York

10 km: 0:36:30
půlmaraton: 1:28:55

Komsomolec muž 30.10.2011 12:44:47

Kde má, pěkně prosím, tahle věta své opodstatnění, kde svou statistiku, kde svůj smysl? „Není tedy divu, že drtivá většina dnešních běžců jsou pataři.“ Článek je postaven opět v linii „my“ nebo „oni“, pata nebo smrt, špička nebo gilotina. Tohle nemůže přinést nic dobrého, zvlášť tehdy, kdy se běžecké časopisy a weby staly reklamními štíty obalenými tu a tam nějakou tou informací. Úplně se tu vzdáváme zkušeností běžců z civilizovaných zemí, kde jich běhá přeci jen o poznání víc než v České republice. Inu, českou cestou kupředu pravá…

to Jans: přesně tahle věta mě zarazila. Jestli jdou něčí úvahy o běhu tímto směrem, pak je všecko, nadobro všecko ztraceno :-(

Motto: "Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte." Skutečnosti, které máme rádi a milujeme, se nedají měřit časem, natož stopkami.
avatar

Praha

Celkem 6176,6 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:15 (2009)
půlmaraton: 1:34:00 (2005)
maraton: 3:23:32 (2006)

Radek Narovec muž 30.10.2011 15:26:49

>> jans, 30. 10. 2011 12:37:49

V podstate s tim souhlasim, ale zkusenosti ukazuji, ze zacatecnici maji z plochych bot bez tlumeni strach. Coz nepopira tvuj argument.

avatar

Praha

Celkem 6176,6 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:15 (2009)
půlmaraton: 1:34:00 (2005)
maraton: 3:23:32 (2006)

Radek Narovec muž 30.10.2011 15:28:31

>> Komsomolec, 30. 10. 2011 12:44:47

Opiram se o nasi anketu tusim z lonska a podobne pruzkumy v zahranici. Ve zbytku tveho prispevku se malicko ztracim, ale nepredpokladam, ze byl minen jako prispevek na dane tema :-)

avatar

Praha - New York

10 km: 0:36:30
půlmaraton: 1:28:55

Komsomolec muž 30.10.2011 16:22:22

>> Radek Narovec, 30. 10. 2011 15:28:31

Četl jsem tvou filipiku na „podzimní běhání“ i „filosofickou masírku“ z vlákna „Odchod z behej.com“, které zvláštním způsobem zmizelo :-( Nechce se mi zdát, že bys neporozuměl – třebaže nedokonale – psanému slovu. Jakmile kdokoliv řekne začátečníkovi, že díky „pérovým botám“ nemusí řešit styl běhu, nastává okamžik konce světa, kdy všechny řečičky o technice, materiálu, zdraví a závodech pozbývají veškerého smyslu. Zkusíš to ještě promyslet a popřípadě napsat znovu a jinak? Díky.

Motto: "Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte." Skutečnosti, které máme rádi a milujeme, se nedají měřit časem, natož stopkami.
avatar

Chebsko

Celkem 6455 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:47:00 (2012)
půlmaraton: 1:40:00 (2010)
maraton: 4:01:00 (2010)

R V M muž 30.10.2011 16:42:13

Sakra, dnes jsem v Adidasu utratil za dvoje boty (tlumivé!) 3000 Kč (sleva 50 % se nedala odmítnout). Teď čtu tohle.. No vyhazovat je nebudu :-)

Motto: http://RunningVillageMetrosexual.blogspot.com
avatar

Praha

Celkem 6176,6 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:15 (2009)
půlmaraton: 1:34:00 (2005)
maraton: 3:23:32 (2006)

Radek Narovec muž 30.10.2011 16:55:21

>> Komsomolec, 30. 10. 2011 16:22:22

Myslím si, že stvořitel nespojil konec světa s vytrháváním věcí z kontextu. Ale mohu se pochopitelně hluboce mýlit.

avatar

Liberec

Celkem 8099 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:38:55 (2013)
půlmaraton: 1:23:55 (2013)
maraton: 3:00:46 (2013)

Advid muž 30.10.2011 17:28:21

„Achilovka se tisickrat bolestive opře…“

Moje tedy ne. Zatím u žádných (tlumenych) bot. Jestli je to ale článek na objednávku, pak to chápu…

Motto: „Jde o to, Fletchere, že se svá omezení snažíme překonávat postupně, v určitém řádu. Prolétávání skálou přijde na řadu až někdy později.“
avatar

Žďár nad Sázavou

půlmaraton: 1:42:51 (2011)

pam65 muž 30.10.2011 19:05:23

Pro začátek je důležité hlídat postavení pánve, rovný trup, …! Chodidla se „přidají“, podrážky se mohou ztenčovat postupně.

Proč by měl začátečník běhat ve stejných botech jako „pokročilý“? (Samozřejmě je třeba se vyhnout extrémním pérákům)

Motto: No toto!
avatar

maraton: 3:01:36 (2011)

Luboš Brabec muž 30.10.2011 19:36:05

A kdo je to vlastně patař? Pokud je to ten, kdo se prostě jen dotkne země nejprve patou, ale zároveň k dopadu dochází více méně pod těžištěm, nic zase tak riskantního nedělá. Odlišoval bych ho od pataře, který dělá dlouhé kroky a dopadá na patu daleko od těžiště.

Obecně a velmi zjednodušeně se dá říct, že při dopadu na patu se více zatěžují velké klouby, při dopadu na přední část chodidla zase lýtka a achillovky.

Otázka stylu je mj. také otázkou tempa a délky tratě. Málokdo odběhne maraton po přední části chodidla, včetně elity. I takový Haile Gebrselassie se po přechodu z dráhy na delší distance musel naučit trochu odlišný styl.

No, a jiné jsou také odpružené boty vážící 300 gramů a jiné vážící 350 gramů.

avatar

Žďár nad Sázavou nebo Brno

Celkem 2784 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:40:07 (2011)
půlmaraton: 1:28:33 (2007)
maraton: 3:48:37 (2007)

Luckyboy muž 30.10.2011 20:32:28

A jéje. To zas bude flame :-D. K článku – první část do tučného písma je slušná propaganda.

Motto: Pořádek je pro blbce, inteligent zvládá chaos. http://luckyboyonthetrail.blogspot.cz/
avatar

Lysá nad Labem

Celkem 2843 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:38:26 (2011)
půlmaraton: 1:35:39 (2012)
maraton: 3:35:39 (2012)

Mikis4318 muž 31.10.2011 09:47:58

Alespoň každý druhý běh se rozbíhám naboso 1–2 km, pak nasazuju boty (mám supertlumivé i minimalistické) a snažím se pokračovat, jak mi poradila bosá noha.

>> Luboš Brabec, 30. 10. 2011 19:36:05 Díky za toto shrnutí. Konfrontace pata-špička není podstatná. Kdo se chce dočíst víc, viz např. vlákno „změna došlapu“.

Motto: Hra na vlčí dech, gazelí nohy a Švejkova játra.
avatar

Slaný

Celkem 3535 km
Minulý měsíc 0 km
půlmaraton: 1:30:08 (2010)
maraton: 3:37:21 (2010)

EdCable muž 31.10.2011 10:32:58

>> pam65, 30. 10. 2011 19:05:23

Ono je to vsechno dosti propojene a casto to vypada na debatu, jestli byla drive slepice nebo kohout. Je nutne hlidat postaveni trupu a tim se upravi dopad, nebo je nutne hlidat dopad a tim se upravi postaveni trupu?

Motto: "Sometimes, I guess there just aren't enough rocks."
avatar

Praha 4

Celkem 28987 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:40:32 (2017)
půlmaraton: 1:31:11 (2016)
maraton: 3:22:15 (2015)

sklena27 muž 31.10.2011 12:07:37

No tak já osobně jsem nepochopil „rozdíl“ v cenách tlumivých a minimalistických bot, na rozdíl od autora článku tam prakticky žádný rozdíl nevidím, přitom jsme byli dlouhá léta mediálně masírováni tím, že za konstrukcí tlumivých bot se údajně skrývá dlouhodobý a samozřejmě nákladný vývoj moderních tlumivých technologií a materiálů, tudíž tomu nutně musí odpovídat i cena takových bot nabitých technologiemi (mimochodem moc jsem nepobral, proč se kousku barevný gumy v podrážce říká technologie :-)) , no a nyní firmy přecházejí na boty, které ze všeho nejvíc připomínají obyčejný „číny“, který svýho času stávaly 50,–Kčs (kotníkový 75,–) a ejhle, tyhle nově objevený tenisky bez jakýchkoliv vychytávek se dneska prodávají za prakticky stejné ceny jako tlumivé boty, za nimiž jsou dlouhá léta vývoje. Nemůžu se ubránit pocitu, že z nás výrobci bot dělají blbce, bohužel se s tím asi těžko dá něco dělat, doma si boty ušít neumím a bos jsem to párkrát zkusil, ale bylo to dost nepříjemný, takže něco na nohou mít potřebuju, tudíž asi budu muset platit :-(

Motto: Nesmí se chtít hned do druhého patra, když ještě nejsou schody. Emil Zátopek
avatar

Praha - New York

10 km: 0:36:30
půlmaraton: 1:28:55

Komsomolec muž 31.10.2011 12:33:11

>> sklena27, 31. 10. 2011 12:07:37

Pérové boty jsou vesměs lepeny z několika tzv. tlumivých vrstev. Jestli tyhle boty běháš, tak až je oběháš a budeš vyhazovat, dej si práci s tím odříznout podrážku od svršku a na ty jednotlivé gumové a umělohmotné vrstvy se podívej. Pak jsou všechny řeči výrobců o „nákladném vývoji“ nejen k smíchu, ale i k pláči. Nehledě k tomu, že zručné dětské čínské ruce ty boty lepí takměř zadarmo. Chlapec či děvče, kteří mají za sebou prvních 14 dní na obuvnickém učilišti, by podobnou botu „navrhli“ během velké přestávky, a to by si ještě odskočili na záchod a pro kávu. Že je cena minimalistických bot ještě daleko víc mimo mísu, to říkají minimalisté posledních 5 let skoro všichni.

edit: jinak pro toho, kdo by se chtěl na vlastní oči podívat na vývoj boty jako takové, doporučuji Baťovo muzeum bot v Torontu. Myslím, že by pro někoho bylo poučné se dozvědět, co to opravdu znamená vývoj, účelnost boty a vliv umění na šití bot. http://www.batashoemuseum.ca/index.html

Motto: "Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte." Skutečnosti, které máme rádi a milujeme, se nedají měřit časem, natož stopkami.
avatar

Brno

Celkem 19689 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:34:24 (2014)
půlmaraton: 1:17:52 (2016)

mulisak muž 31.10.2011 13:15:04

>> sklena27, 31. 10. 2011 12:07:37

>> Komsomolec, 31. 10. 2011 12:33:11

Nedávno jsem si v obchoďáku koupil několik párů plátěných minimalistických bot za cca 100 Kč za pár. Nemají samozřejmě žádný sexy název, vlastně se nejmenují vůbec nijak a nesmíte je hledat v oddělení běžecké obuvi. Běhání je koníček a lidi, kteří si mohou dovolit jen tak pro radost běhat, jsou určitě solventní a proto je nutno je pořádně zkasírovat.

Motto: KISS (Keep it simple, stupid) in both running and programming
avatar

Praha - New York

10 km: 0:36:30
půlmaraton: 1:28:55

Komsomolec muž 31.10.2011 13:20:03

>> mulisak, 31. 10. 2011 13:15:04

Není nad milovníka plátěnek. Takový plátěnkový Frank Sinatra dnešní doby. I já se za něj považuji ;-) Jenom bych za sebe doplnil: ani já ani mí sportovní přátelé nepovažujeme sport, resp. pohyb za hobby, nýbrž za životní nutnost a nezcizitelnou potřebu. A proto máme na sport a věci, které při něm používáme, leckdy zcela rozdílný náhled než reklamní novináři a obchodníci. Ostatně, jakési naše heslo mám vepsáno i jako motto svého profilu.

Motto: "Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte." Skutečnosti, které máme rádi a milujeme, se nedají měřit časem, natož stopkami.
avatar

Kolín

10 km: 0:37:00
maraton: 3:05:00

lubos.rosenberger muž 31.10.2011 14:51:16

Pokud běháš závodně 100m a 200m na dráze, je běhání přes patu určitě špatné. Né snad ze zdravotního hlediska, ale přicházíš o cenné destinky.

Na stylu se dá pracovat. Jen by Ti měl někdo poradit, jaký má být cíl, třeba postupný, a jak na to. Najdi si dobrého závodního běžce ze svého okolí (třeba z minulosti) a požádej ho o radu. A kontrolu.

Pojem běhání přes špičku je velmi nešťastný, běhají tak asi dva lidi ze sta. Dnes se dost běžců snaží dopadat na celou nohu, což kvituji. Zároveň jsem velmi potěšen, že se tu objevily komentáře, že nejde o dopad samotný, ale o postavení těla při běhu.

Dopad „na patu“ je většinou hodně před těžiště a hlavně do propnutého kolena, tělo je přitom vzpřímené, někdy i v záklonu. Proto je lepší snížit těžitě, trochu zkrátit krok a dopadat na celé chodidlo při pokrčení kolena (pruží víc než klenba). Osobně se snažím, aby tam byla o zlomeček dříve pata a mám k tomu právě zdravotní důvody. Běh „přes špičku“ (styl baletka) jednoznačně zavrhuji.

Motto: Žít jde i bez běhání, jen tomu něco chybí.
avatar

Praha

Celkem 6176,6 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:15 (2009)
půlmaraton: 1:34:00 (2005)
maraton: 3:23:32 (2006)

Radek Narovec muž 31.10.2011 17:21:35

>> sklena27, 31. 10. 2011 12:07:37

Mezi vysoce tlumivými a minimalistickými je celá přehršle převážně levnějších modelů, které jsou lehčí a přitom stále nabízí dostatek tlumení. Netřeba se pořád pohybovat v extrémech.

avatar

Žďár nad Sázavou

půlmaraton: 1:42:51 (2011)

pam65 muž 31.10.2011 17:41:59

>> EdCable, 31. 10. 2011 10:32:58

To je hrozně zajímavé téma, kdysi už jsem o tom někde psal. Předloni v Řásné udělala Jitka jednomu z nás taping, protože vytáčel špičku. Diskutoval jsem s ní, zda by „první volbou“ nemělo být vyšetření/protažení abduktorů kyčle. Jitka řekla, že oba přístupy jsou oprávněné a jednou z otázek ke státnicím měli o tom jak se ovlivňují funkční poruchy v centru a periférii (či proximání / distální či jak jinak …). A hned mě zprdla, že když budu mít při běhu pořád povislé zápěstí, stane se z toho časem problém ramene, lopatky, … Problém se spravil, když jsem začal posilovat stabilizátory lopatek …

Samozřejmě, nejlepší je kombinovat oba přístupy, dělat Pilátes a proběhnout se občas v třeba v minimusech (tak nějak to dělám sám). Peter Fabok cvičí tai-či a docela mu v duchu vyčítám, že to pořád dokola nezdůrazňuje.

Preferuji práci s centrem z těchto důvodů:

  • na centrum je poměrně dost lektorů (pilates, BOSU, …)
  • nehrozí tolik zranění (i když si lze neopatrně zhuntovat záda)
  • i v posilování platí pravidlo začít většími svalovými skupinami
  • prakticky všechny východní sytémy ať mind-body či bojové se staví za tento přístup
  • jako psychokondiční běžec vidím ještě tu věc, že se nám somatizují emoce, že nám stres zohýbá záda atd. Právě prací s centrem se tento řetězec ruší, radost z běhu není jen o endorfinech, ale třeba o tom běžet životem neshrbený – a to je o centru.
Motto: No toto!
avatar

10 km: 0:39:24 (2015)
půlmaraton: 1:29:34 (2014)
maraton: 3:11:05 (2015)

Petr H muž 01.11.2011 13:43:47

Před pár měsíci jsem četl, že spor mezi během přes patu a špičku je zbytečný a tady to, alespoň ze začátku článku zase hrotili. Já osobně jsem tedy zatím běhal přes patu, přes špičku jen sprint. Jak se mi ale zlepšuje výkonnost, tak někdy ten dopad na špičku zkouším. Pořád je to pro mě ale docela nepřirozené a namáhavé. Kdysi dávno mě takto nutili běhat a do měsíce jsem si úplně zramoval nohy – je to velká zátěž na oblast lýtek – takže na to člověk musí dávat opravdu bacha. Tehdy jsem skončil pár tádnů s nohou v sádře, teď už jsem rozumnější. Člověk musí hlavně poslouchat své tělo a né to co mu říkají druzí.

avatar

Banská Bystrica

Celkem 983 km
Minulý měsíc 0 km

PeterFabok muž 14.11.2011 19:12:25

je to jednoduche. narodili sme sa bosi, to je nasa vybava a na to prihliada nas dizajn a biomechanicke predpoklady. kazdy by sa mal na chvilu prebehnut naboso po povrchu s dobrou odozvou a potom si porovnat, ci rovnako beha aj v topankach(a­kychkolvek). pre kazdeho z nas je spravny taky beh, ktory je totozny s nasim behom naboso – pokial ide o postoj, kadenciu, doslap, subjektivne vnimanie dopadu atd…

… a akekolvek kompromisy voci tomuto pristupu su velmi draho zaplatene, pretoze napriklad chrupavky mame len jedny ;)

… a uz uplne mimo su uvahy typu: vhodna topanka je taka, v ktorej dokazem bezat dlho a daleko.

a naspat k teme clanku: pokial si obujem topanku, ktora mi podklada patu povedzme 3–4cm vrstvou, je tazke pri uvolnenom dopade najprv sa dotknut zeme cimkolvek inym ako patou(a to pri akomkolvek drzani tela). to tiez ovplyvnuje dlzku kroku a kadenciu.

  • dlasie zaujimavosti: bez „boseho testu“ tazko pochopime, ako funguje priecna klenba v priebehu faz, ako funguje dorziflexia a kedy vlastne sa noha skutocne ma dotknut zeme, atd… nepropagujem tym teraz bosobeh, ale bose testovanie pre zlepsenie optimalizaciu bezeckeho stylu. naco nieco vymyslat a podsuvat, ked to uz je davno vymyslene a zakodovane na nasej neurologickej urovni.
Motto: the best runner leaves no trace
avatar

Brno

Celkem 2422 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 1:12:00 (2012)

pms muž 15.11.2011 13:10:50

„Někdo v pohodě běhá dvě desítky let a nyní znejistěl?“ se píše v úvodu. Ano, přesně to se mi stalo. Po dvou desetiletích rekreačního běhání se postupně vynořily jakési bolesti kolenou. Neměl jsem žádnou velkou zátěž, něco nad 5K jednou nebo dvakrát týdně, většinou po lese. Zkusil jsem nějakou kloubní výživu, trochu se to zlepšilo, ale nakonec jsem se rozhodl, že běhu, i když mi přinášel dost radosti, zanechám a budu sportovat jinak.

Letos od března jsem objevil běh naboso a rozhodl jsem se to zkusit. Trochu jsem byl zvědav, jestli se ty vrozené dispozice k běhu naboso za těch 61 let nevytratily ;-)

Protože nemusím ladit formu na žádné závody, mohl jsem ve svém běžeckém tréninku postupovat dle doporučení zkušenějších pozvolna. Teď jsem na tom tak, že 5K mohu na příhodném terénu běžet skoro každý den. To, že začne fungovat odpružení ve vlastním chodidle, je úžasný popis.

A jak píše Peter, pozitivně se tak ovlivní styl běhu v botách a zřejmě i chůze. Pro mne byl došlap přes patu pravidelným zdrojem vyhozených kotníků s následným několikatýdenní běžeckým půstem. Při běhu naboso se k tomu zatím nikdy neschylovalo.

Na druhé straně si ale dovedu představit, že někdo má tak odolné klouby, že běh přes patu vydrží, a tak nemá motivaci se vydat touto cestou, která nevede zřejmě tak rychle k měřitelným výsledkům.

avatar

Praha

jaja7958 žena 15.11.2011 13:47:44

Z posledními dvěmi příspěvky se velmi ztotožňuju a když o tom tak přemýšlím, je to fakt škoda, že ti co honí časy a výkony, nemají na takovéto experimenty / návraty k přirozenu ve své přípravě čas .. Ale chápu je .. Sama jsem se atletice věnovala závodně .. Nyní jsem ráda, že už jsem sama pánem svého času a na podobné pokusy čas mám … ono to totiž stojí za to .. a přináší to naprosto bez nadsázky do běhání jakýsi nový rozměr :-) … Takže pro ty co minimalisty a bosoběžce mají za blázny .. prosím, než nám začnete nadávat do bláznů a fanatiků .. běžte si to aspoň vyzkoušet … :-) Radost z pohybu všem !!

avatar

Brno

Celkem 22207 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:38:30 (2011)
půlmaraton: 1:23:40 (2007)
maraton: 2:55:30 (2011)

milan muž 15.11.2011 13:53:33

>> pms, 15. 11. 2011 13:10:50

Jeden z důležitých faktorů je podle mě objem naběhaných kilometrů a dosahovaná rychlost.

Při 100km měsíčně si dovedu představit (odzkoušeno) běhání přes „paty“ desítky let bez následků.

Pokud chci dlouhodobě běhat třeba trojnásobek a občas i rychle, musím se zaměřit na ohleduplnější styl.

Nebo existuje příklad velmi rychlého veterána na kratších a středních vzdálenostech (5–10km), který běhá s dopadem přes paty a za těžištěm, nemající problémy s pohybovým aparátem?

avatar

maraton: 3:01:36 (2011)

Luboš Brabec muž 15.11.2011 14:02:35

>> milan, 15. 11. 2011 13:53:33

Myslím, že otázka rychlosti je tady zásadní. Když se podíváme na špičkové Afričany, tak většina z nich běhá přes přední část chodidla. Jenže v maratonu dosahují tempa 3:00 či ještě rychlejšího, o desítce ani nemluvě. Pokud si na chvilku zkusíme stejné tempo, zjistíme, že to jinak, než jak to běhají oni, snad ani nejde :-)

avatar

Brno

Celkem 22207 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:38:30 (2011)
půlmaraton: 1:23:40 (2007)
maraton: 2:55:30 (2011)

milan muž 15.11.2011 14:12:31

>> Luboš Brabec, 15. 11. 2011 14:02:35

„Pokud si na chvilku zkusíme stejné tempo, zjistíme, že to jinak, než jak to běhají oni, snad ani nejde“

Nejde to ani přes špičky. :-D

avatar

Brno

Celkem 80953,24 km
Minulý měsíc 526 km
10 km: 0:37:39 (2014)
půlmaraton: 1:22:19 (2014)
maraton: 2:54:22 (2014)

Petr Kaňovský muž 08.11.2012 15:28:01

Poté, co jsem zkusil rychlou chůzi (1,15 km tempem 7:30/km, TF 121), po které cítím otlačené paty, jsem změnil názor na styl svého běhu, takže se domnívám, že bez ohledu na to, která část nohy se dotkne země první, došlapuji plnou vahou přes střed chodidla či špičku, a to i při pomalých bězích. Každopádně se rychlé chůzi pro příště vyhnu a i kdybych jinak potřeboval jen jít, tak budu pomalým během klusat, což bude pro mé tělo šetrnější a budu mít při tom i výrazně nižší tepovku.

Motto: Jestliže poběžíš, neklopýtneš. :-)
avatar

Sloviensko

rudo muž 08.11.2012 20:42:17

>> kanovsky, 08. 11. 2012 15:28:01

Petr pri chodzi sa da doslapovat naraz na cele chodidlo, vobec nie je nutne seknut patou do zeme, chce to ale flexibilne clenky a pracu svalov v holeni. pokial nejdes chodzu na zavodoch kde neschopni rozhodcovia povazuju seknutie patou za dokaz spravnej techniky a maju zvyk doslap na cele chodidlo odmenit cervenou kartou, napriek tomu ze sa ziadne pravdilo neporusilo, ovsem to su veci ktore ta zaujimat nemusia

podobne ako pri behu je dobre si skusit rychlu chodzu naboso na betone clovek sa rychlo odnauci sekat patou do betonu a zacne doslapovat na celu nohu

Motto: you can't stop, what is coming !
Nalezené položky: 38 První Předchozí | 1 | 2 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.