2. etapa MUM - Boskovická

Zatímco prvá etapa m?la spole?ný start pro všechny, tato druhá m?la odd?lený start pro b?žce pomalejší ve 14.00 hodin a pro ty rychlejší v 15.00 hodin. Já a Standa Junga jsme pochopiteln? pat?ili do té prvé skupiny, ale náš p?íjezd do Boskovic byl zkomplikován n?kolika nep?íznivými faktory, takže jsme startovali až v 15.00 spolu s Danem Orálkem, který také jel s námi v aut?. Aspo? byl ?as p?ed startem se trochu zkoncentrovat, zacvi?it si a odpo?nout si.

?elní skupina se od nás brzy odd?lila a my jsme tvo?ili p?ti?lennou skupinu spolu s americkou manželskou dvojicí a Petrem Dostálkem. Petr formou otázky konstatuje: „To jsme fakt poslední?“ P?itakáme. Po asi 2–3 km se Standou necháváme i ty t?i b?žet p?ed námi a držíme si tempo, které p?edpokládáme, že bychom mohli vydržet.

Zpo?átku všechno, co má bolet, bolí, hlavn? stehenní svaly, ale i n?co v lýtkách. Až v pr?b?hu táhlého stoupání od Pilského Dvora sm?rem k Újezdu u Boskovic jakoby všechno postupn? p?estávalo bolet a my dva jsme vedli debatu o tom, zda je to zp?sobeno endorfiny, nebo lepším prokrvením a okysli?ením tkání.

Každopádn? po v?erejší katastrofické etap? (z mého pohledu – s batohem a nedostate?ným ob?erstvováním i se silnou dehydratací ?as 6:17:54) jsem byl opatrný a kladl jsem si otázku, kdy mi dnes dojde palivo, jestli to nebude ješt? mnohem d?ív. Ale ob?erstvovací stanice jsem nyní mohl využívat v plném rozsahu, skoro vždycky kelímek vody, kelímek jon?áku, kelímek koly a hrst kole?ek banán? do ruky, které jsem pak pomalu konzumoval pr?b?žn?.

Na 15. km v prudším stoupání k Obo?e v ch?zi (dohodli jsme se, že budeme šet?it síly a náro?n?jší stoupání rad?ji vyjdeme, i když bychom v ten moment cítili, že bychom to dokázali i vyb?hnout) doháníme poslední závodnici ze startu ve 14.00. Byla to 67letá Sigrid Eichner, která má na kont? stovky maraton?, nyní však kv?li poškození páte?e je pro ni každý absolvovaný maraton velkým úsp?chem. Poté jsme p?emýšleli o tom, kdy dob?hneme další b?žce z prvého startu. M?la by to být skupina Ma?ar?.

Prob?hli jsme mezi Velkým chlumem a Malým chlumem, p?es lesík do Perné, p?ekro?ili jsme hlavní silnici a pokra?ovali po rovince nebo v mírném stoupání do Lysic. Za Lysicemi za?íná op?t táhlé stoupání kolem zámku a pak lesem. Tam m? Standa posílá dop?edu, že to p?jde chodecky. Takže jsem to vystoupal až nad Št?chov (ale ten strmý úsek loukou jsem také jen šel, ale udýchaný jsem byl d?kladn?). Tam na ob?erstvova?ce potkávám dvojici Ma?ar?. Za La?novem musím p?ekonat klasickou atletickou p?ekážku – bránu stlu?enou z prken vedoucí nap?í? cesty. Použil jsem metodu „p?elezení“.

Pak p?išly ty krásné úseky bor?vkovým lesem nad Kun?inou Vsí. Záv?re?ný úsek k Rašovu a do Lomnice již pak byl pov?tšin? z kopce po silnici, lemované t?ešn?mi.

T?šilo m?, že v?erejší krize se nekonala. Asi podstatný vliv m?lo pravidelné ob?erstvování a p?ece jen trochu p?irozen?jší styl b?hu bez batohu. V seb?hu od Rašova k Lomnici jsem sta?il dob?hnout skupinu t?í N?mc?. P?kn? jsme se pozdravili, povzbudili se slovy, že cíl je blízko a já jsem uhán?l dál. ?ekal m? poslední kilometr. To už byla radost, a tak do cíle vbíhám v ?ase 4:56:56 a v dobré pohod?.

Dan fotí. Ti, kdo dob?hli d?íve, spokojen? sedí na židli u cíle a tleskají, a p?itom n?co pojídají. Za asi 15 minut p?ibíhá Standa, posléze další. Sigrid Eichner si však dává na ?as. Mezitím se rozpršelo, ud?lala se bou?ka a Sigrid p?ibíhá až kolem 21.00 celá promoklá a zk?ehlá. Ale je to bojovnice.

Op?t suverénn? zvít?zil Dan Orálek, následovaný Ivanem ?urkovským. Stru?n? z jeho vyjád?ení: „Na prvních prašných 3 km se Palombini držel se mnou. V dlouhém kopci k první kontrole zpomalil a Ivan ?urkovský ho p?edbíhal už p?ed druhou kontrolou. Velkým lákadlem na trati byly dozrávající t?ešn?, které se nedaly neochutnat, takže tvo?ily meziob?erstvovací stanice. Za pátou kontrolou jsem si kousek zab?hl, protože cesta na ?ervené zna?ce byla p?ehrazena plotem, takže dnes to m?li všichni trochu jako p?ekážkový b?h. Na poslední kotrole jsem zjistil, že p?ede mnou je už jen Bob Barbo?ák, který startoval z první skupiny a má náskok cca 8 minut. Posledních zruba 6 km jsem se pustil do jeho stíhání a i když jsem b?žel pod 23 minut, tak Bob p?i mém dob?hu už 2 minuty odpo?íval. Etapa se vyzna?ovala p?edevším nádhernými výhledy po krajin? v okolí Boskovic.“

Stránky ?AU (?eská asociace ultramaratonc?)
Propozice MUM (Moravského ultramaratonu)