Minulý ročník se odehrál v „ladovských“ kulisách sněhu a ledu, kdy teplotní rekordy plnily stránky novin a běžcům komplikovaly život. Letos zatím po sněhu ani památky a teplota kolem nuly je stále pro běh velmi přijatelná.

Při rozklusání na prvních kilometrech bylo ale zřejmé, že to, co loni komplikoval sníh, bylo teď na větru. Ten minimálně do druhého kilometru, kdy se vbíhá do lesa, působil běžcům nemalé obtíže. Kromě větru se také muselo počítat s místy nepříjemně namrzlou vozovkou.

Jiří Wallenfels, stříbrný medailista z loňska a jedna ze stálic českého silničního běhu, se ještě před startem netajil s obavami: „V poslední době jsem měl hodně práce a na trénink nebylo moc času. Vidím to dneska tak na čas kolem 34:15, a to budu rád.“

Zkušení organizátoři v čele s Václavem Čokrtem se nezalekli úctyhodného počtu 160 lidí. Po hladkém průběhu prezentace, kde každý dostal i tradiční diplomek a pomeranč, mohlo být v 10:30 dětskou pistolkou odstartováno.

Hned na prvním kilometru se přední část závodního pole roztrhala do malých skupinek. Bylo zapotřebí pošetřit síly proti větru, takže do čela se nikdo zvlášť nehrnul. Na obrátce v polovině trati se v boji o příčky nejvyšší zformovala čtyřčlenná skupina, kde byli hodně aktivní Serbessa, Wallenfels a Veber.

„Na šestém kilometru jsem si všiml, že soupeři začínají dýchat nějak usilovněji a ztěžka, tak jsem zkusil nastoupit a vyšlo to. Náskok jsem si pohlídal až do cíle. S časem i výkonem jsem celkem spokojen, už mám letos dávno po sezóně a času na trénink při mé lékařské praxi už taky není tolik, co dřív,“ řekl v cíli usmívající se Mulugeta „Mireček“ Serbessa (Ortopedie Týn nad Vltavou), kterému naměřili 33:15.

Druhý doběhl Jiří Wallenfels (Sokol Vinohrady) v téměř o minutu lepším čase, než si předsevzal, a o dvě minuty než při loňských sibiřských podmínkách – přesně to bylo 33:34. Bronz bral Josef Veber (Tatran Chodov) za 33:39. Vynikající výkon (35:02) a gradující podzimní formu předvedl také veterán a celkově šestý muž Viktor Petronjuk, který se po svalovém zranění zad vrací na závodní tratě a dokazuje, že ještě zdaleka nepatří do starého železa.

Závod žen s přehledem ovládla naše momentálně nejlepší vytrvalkyně Ivana Sekyrová (AK Sokolov). Na trati se nejdříve držela přední skupinky mužů, pak vytvořila dobře fungující tandem s vinohradským Jirkou Kabelkou a vyšel jí z toho velice kvalitní cílový čas 35:28. Jen o vteřinu tak zaostala za nejlepším letošním výkonem na silniční desítce, který stanovila Táňa Metelková v srpnu na Běhu údolím řeky Bělé.

„Dnes jsem maximálně spokojená, s takovým časem jsem opravdu nepočítala. Příjemně překvapená jsem o to víc, že jsem poslední tři týdny hodně trénovala, nečekala jsem to,“ sdělila šťastná Sekyrová v cíli.

Druhou příčku obsadila Daniela Havránková (PSK Olymp Praha) výkonem 38:40, která trénuje v pražském Kerteamu. „Mám radost, vytvořila jsem si tu dnes osobák na silniční desítce,“ dodala. Třetí skončila Petra Dvořáková (AC Čáslav), která donedávna startovala zejména na dráze pod dívčím jménem Fousková. Na ženský bronz dnes stačilo 39:25.

Na start závodu se postavil i známý kardiochirurg Jan Pirk a v cíli vyprávěl: „Už ani nevím, kolika ročníků jsem se zúčastnil, ale nebude jich málo. Dokonce jsem tady jel ještě pár triatlonů, ale to už je taky dávno. Dneska se mi běželo dobře, rozvrhl jsem si tempo a povedlo se mi hlídat si mezičasy. Chtěl bych také touto formou pozvat všechny na 24. prosince ráno do Velkého altánu v krčském lese, odkud se vyběhne štědrodenní běh. Je to vždycky moc fajn akce, tak dorazte!“

V klubovně kempu u Podviničního rybníka u Českého Brodu pak proběhlo sdělování dojmů, přání vánočního štěstí a zdravíčka, popíjel se horký čaj s trochou rumu a zakusoval tradiční perník. Tři nejlepší celkově dostali také finanční obnos, který týden před štědrým večerem jistě přijde vhod. Další běžecká akce z kuchyně rodiny Čokrtů Českobrodská pečeť se bude konat koncem března 2012 a už teď je jisté, že se bude útočit na účastnický rekord.

WEBOVÉ STRÁNKY ZÁVODU

FOTOGALERIE