Jan Ondruš: Ultrabalaton 2007

Po prakticky stejné trase jsem b?žel již v roce 2004, tehdy to však byla komorn? lad?ná akce pro ?ty?i ultrab?žce.

Letos po?adatelé uspo?ádali závod ve velkém stylu a nic neponechali náhod?. Kvalitní propaga?ní materiály byly k dispozici již b?eznu na brn?nské 48hodinovce, dokonce i v ?eštin?. Bohužel z ?eských ultrab?žc? oslovily jen m?. P?ed t?emi lety byl start i cíl na jižním b?ehu v Balatonliga a b?želo se po sm?ru hodinových ru?i?ek. Letos jsme za?ínali na severním b?ehu v letovisku Tihany a kroužili v obráceném sm?ru. 

Závodu p?edcházela „noodle-party“ ve stylové ma?arské restauraci a na stejném míst? ve?er po závod? ú?astníci doplnili energii na záv?re?né hostin? s výborným ma?arským le?em. 

Závod se zna?n? podobal Spartathlonu. Stejn? jako na Spartathlonu byly zajišt?ny kvalitní ob?erstvovací stanice po 3,5 až 5 km. Každá stanice byla ozna?ena kilometrem od startu a vzdáleností k p?íští kontrole. Vybavení ob?erstvova?ek bylo prakticky totožné jako na Spartathlonu a skromnému závodníkovi bez vlastního doprovodu v podstat? nic nechyb?lo. Stejn? jako na Spartathlonu (36 hodin na 246 km) byl i zde stanoven celkový limit 32 hodin na absolvování trasy 212 km. Osazenstvo kontrol bylo tak jako na Spartathlonu velmi p?átelské a ochotné. 

Mén? kvalitní bylo oproti Spartathlonu zna?ení trasy. Šipky byly dob?e viditelné i v noci, umíst?ny byly na správných místech, byly však na asfalt pouze p?ilepeny, takže „šprýma?i“, ?asto posíleni alkoholem, je hlavn? na jižním b?ehu ob?as obraceli nebo odstra?ovali, což závodník?m ob?as zt?žovalo orientaci. Dále jsem poci?oval v?tší informa?ní bariéru než na Spartathlonu (cizinc? zde byla, na rozdíl od Spartathlonu, jen menšina). V?tšina informací byla podávána v ma?arštin? a jen zlomek v angli?tin?. 

Mnohem p?íjemn?ji jsem si zde však mohl vychutnávat vlastní b?h. V?tšina trasy vedla mimo automobilový provoz po krásných a klidných cyklistických stezkách. Spartathlon hlavn? v posledních ro?nících stále více doprovázejí páchnoucí a p?ekážející doprovodná vozidla jedoucí na nízkých p?evodových stupních. Na Ultrabalatonu byl povolen vlastní doprovod (cyklisté – po celou tra?, automobily – jen ve vyhrazených místech). 

Vlastního závodu se zú?astnilo 40 závodník? ze šesti zemí. Na startu se objevil také legendární Jannis Kouros s ?ecka, nejlepší ultravytrvalec všech dob, kterého doprovázela na bicyklu mistryn? sv?ta z roku 2002 Edit Berces. Startovalo se ve 12 hodin v poledne u vnit?ního jezera na poloostrov? Tihany. Po 2 km jsme opustili poloostrov a zamí?ili do vnitrozemí ke druhé kontrole v Pecsely. ?tvrtá kontrola v Dorgicse (19,4 km) byla první ?ipová. 

Odtud následoval p?tikilometrový úsek ma?arskou pustou po polních cestách – jednalo se o jediný úsek mimo asfalt a byl perfektn? vyzna?en. V tomto úseku kolem 14. hodiny za?alo pálit sluní?ko a závodníci museli bojovat ješt? s nesnesitelným vedrem, které p?etrvávalo až do konce závodu a nepolevilo ani v noci. Trasa dále pokra?ovala po vedlejších silni?kách. 

Další m??enou kontrolou jsme probíhali na 43. kilometru v Némeszgulács. Vlevo jsme minuli sope?ný kužel Badaczony pov?stný výborným vínem. Z Balatonederigsu na cca 55 km již trasa vedla pouze po cyklistických stezkách. P?estože bylo již 18:00 hod, slunce stále nep?íjemn? pražilo. Teprve asi v 19:15 na 70 km pominul žár, v tu dobu jsem probíhal parkem v Keszcely. Zde se trasa za?ala obracet na jih p?i obíhání nejzápadn?jšího cípu jezera. 

Další ?ást trasy až na 92 km (BalatonMaria Furdo) se mn? líbila nejvíce – ?áste?n? se ochladilo a b?želo se mnohem lépe. Na cyklistické stezce se pohybovalo již jen minimáln? cyklist? a mohl jsem zde prožívat klidnou podve?erní idylku. V Balaton–Fürdo (21:47 hod) m? zastihla tma. ?elovku jsem m?l p?ipravenu až na další m??ené kontrole v BalatonBogláru (112 km), kde jsem dorazil až 17 minut po p?lnoci. V této ?ásti trasy po jižním pob?eží jsem i dlouho po p?lnoci probíhal mezi tan?ícími a bavícími se rekreanty. Kousek za BalatonBoglárem jsem p?edb?hl Timeu Bontovic, což byl m?j poslední kontakt se závodníkem, s dalšími b?žci jsem se již až do cíle nesetkal. 

V Balatonvilagos se za?íná trasa obracet na sever a po 10 km dosahuje nejvýchodn?jšího cípu jezera. Následuje Balatonkenese (171 km), kde jsem v 7:49 hodin a dostávám zde dobrou polévku. Další trasa stále po cyklistické stezce vede již po severním b?ehu a p?es Balatonmádí do Alsoórs (193 km), kam dobíhám v 10:28 hod. Cesty kolem letovisek se zapl?ují rekreanty, kte?í sp?chají na pláže. Nijak však nebrání a nevadí mému pomalému b?hu ani orientaci. 

Poslední a nejv?tší z t?chto letovisek je Balatonfüred. Nep?íjemná situace nastává, když na za?átku poloostrova Tihani opouštím cyklistickou stezku a vbíhám na silnici mezi automobily. Záv?re?né stoupání na h?ebínek (187 m nad mo?em) stálo opravdu za to. P?i prudkém záv?re?ném seb?hu do cíle k vnit?nímu jezeru m? doprovází ?editel závodu na skútru. 

Dob?hl jsem ve 13:05 hod na 4. míst?. V závod? zvít?zil János Bogár za 18:50 hod, dv? minuty p?ed Jannisem Kourosem. T?m, kte?í uvažují o absolvování Spartathlonu, bych Ultrabalaton doporu?oval jako vhodnou a cenov? p?ijatelnou pr?pravu na tento tradi?ní ?ecký závod. Startovné letos ?inilo 50 eur a ubytování ve dvojl?žkovém pokoji v penzionu bez snídan? jsem na 4 noci po?ídil za 25000 HUF. Podrobné informace v?etn? výsledk? je možno najít na http://www.supermarathon.hu/ nebo http://www.ultrabalaton.hu/hirek_eng.php.