Devětadvacet vytrvaleckých šílenců nebo možná šílených vytrvalců, ale pro tento den zvolila zcela jiný program. Chladivou vodu vyměnili za rozpálený místy tekoucí asfalt. Ve Velké nad Veličkou se totiž po třiačtyřicáté běžela tradiční Horňácká 25. A bylo to pořádné peklo.

Do Velké se běžci sjížděli jen velmi pozvolna. Hodinu a půl před startem čítala startovní listina hlavního závodu na 25 kilometrů tři jména. Na kratší sedm a půlku se do té doby přihlásila necelá desítka odvážlivců. Do páté odpolední, kdy byl na programu start obou závodů, se nakonec přece jen pár odvážlivců ještě našlo a na obě trati nakonec vyrazilo 71 závodníků (29 na 25km a 42 na 7,5km).

O aspirantech na vítězství nebylo pochyb od chvíle, kdy se na kratší trať zaprezentoval Jakub Valachovič z Malacek a na dlouhý závod ultramaratonec Daniel Orálek z Brna. Ten jediný si pekelné počasí sobotního odpoledne asi užíval. Borec, který zakusil šedesátistupňové vedra při Běhu Údolím smrti ve Spojených státech nebo rozpálený Spartathlon v Řecku měl na startu dokonce husí kůži. I on ale své tradiční rukavice zasunul tentokrát pouze za lem trenýrek. Co kdyby náhodou.

Dvojice favoritů se odpoutala od zbytku pole hned po startu. Jakub přesvědčivě ukrajoval metry kratší sedmičky a už po kilometru bylo zcela jasné, že bude soupeřit jen s časomírou. Nakonec do cíle dorazil v čase 26:21 o více než tři minuty před druhým Tomášem Zavadilem ze Skalice, třetí místo doslova vydřel skoro domácí Dušan Tomčal z Lipova s časem 29:48.

„Trápil jsem se hned od začátku, v tom vedru bylo i těch sedm kilometrů víc než dost. Bylo to těžké,“ svěřil se lipovský vytrvalec v cíli. Ženský závod až překvapivě suverénně ovládla Erika Farkašová, když výsledkem 32:25 přesně o minutu porazila Janu Kadlecovou. Třetí místo si pohlídala zkušená Anna Portášiková.

Stejně přesvědčivě si na dlouhé trati vedl Dan Orálek. Po pár metrech ukázal záda trojici Durďák, Kadlec, Škrobák a nebylo pochyb, že si triumf v poklidu pohlídá. Už zhruba na devátém kilometru, když běžci opouštěli Velkou, měl před pronásledovateli náskok přibližně 200 metrů a dál jej navyšoval. Trojice za ním mezitím poměrně dobře spolupracovala, kolem šestého kilometru dokonce dorazila a předběhla Zavadila a Tomčala, běžící kratší závod.

Zlom nastal o kilometr později. Jirka Škrobák nabral malou ztrátu a přes veškerou snahu ji už nedorazil. S trojice tak zůstalo jen duo Petr Kadlec, Luděk Durďák. „Cítil jsem se zavařený už na třetím kilometru. Přestože jsme neběželi nijak rychle, necítil jsem se dobře a radši zvolnil. První občerstvovačka na pátém kilometru přišla pozdě, bral bych i tak o dva kilometry blíž. Upekl jsem se dřív, než jsem na ni doběhl,“ popsal jeden z rozhodujících momentů Jirka Škrobák.

Peťa Kadlec s Luďkem Durďákem se v diktování tempa poctivě střídali. Na desítku dorazili v čase 37:30, Dan Orálek byl v tu chvíli už dobře o půl kilometru dál. „Rychlé to nebylo, ale přestože jsem se snažil, nemohl jsem se uvolnit, pořád jsem měl pocit, že to rvu na sílu,“ hodnotil situaci před polovinou trati Durďák, který si v tu chvíli poprvé a naposled na Kadlece vybudoval malý náskok. V Louce už ale oba vytrvalci ukrajovali metry společně. „Necítil jsem se na to, odtáhnout si zbytek závodu sám, byl jsem rád, že mě Peťa znovu dorazil,“ prozradil Durďák.

„Měl jsem pocit, že Luděk na desítce zrychlil, nechtěl jsem se s ním honit a myslel jsem, že poběžím s Jirkou Škrobákem, ten ale dál ztrácel a já jsem nakonec Luďu po chvilce zpátky docvakl,“ reagoval Kadlec.

Dvojice souputníků pokračovala společně až na šestnáctý kilometr. Poctivě využívala každičkou možnost osvěžení. Kromě oficiálních občerstvovacích stanic, stálo podél trati spoustu stolků a židliček s kbelíky, lavory nebo čímkoliv do čeho se dala nabrat voda. Běžci na sebe lili chladivou tekutinu po litrech, přesto se horko na jejich výkonu podepisovalo.

Kousek za lipovskou návsí začal Durďák na Kadlece metr po metru ztrácet. O tři kilometry dál se dvojice na malou chvíli ještě naposled spojila, mladší z dua už však v tu chvíli bojoval především sám se sebou, než se zkušenějším soupeřem. „Byla to moje premiéra na Horňácké a na dvacítce mi prostě došlo a to tak že totálně, sotva jsem pletl nohama.

Rovinka mezi Loukou a Velkou byla nekonečná, u benzínky asi tři sta metrů od občerstvení na metě 22. kilometru, jsem myslel, že zastavím a do cíle dojdu. Peťa se přede mou sotva potácel a já na něj přesto ztrácel. Byl to děs, bezmoc, šel jsem na vůli, s během už to nemělo nic společného,“ popsal své útrapy na posledních pěti kilometrech Luděk Durďák. „Závěrečné tři kilometry už to nešlo, sotva jsem zvedal nohy, myslel jsem, že mě Luděk doběhne, ale byl na tom asi podobně,“ doplnil Kadlec.

Mnohem lépe si rozvrhl síly tradiční účastník horňáckého pekla Jenda Miškeřík. Ten nejprve v Lipově profrčel kolem Jirky Škrobáka, aby mu v cíli nakonec nadělil pět minut. Výrazně stahoval i unavenou dvojici na druhém a třetím místě. Ztrátu nabranou v první polovině, ale už nedohnal. „Nebylo to tak zlé. Běžel jsem pořád zhruba stejně, držel jsem tempo. Ke konci jsem se klukům před sebou přiblížil, ale byli daleko, už to nešlo,“ zhodnotil průběh závodu celkově čtvrtý Miškeřík.

Dlouho před těmito vytrvalci se už ale v centru Velké nad Veličkou vydýchaval a protahoval suverénní Daniel Orálek. Ultramaratonec si závod podmanil a vedro nevedro zvítězil ve skvělém čase 1:29:14, druhý Kadlec zůstal zpět o šest a půl minuty. Třetí Durďák s výsledným časem 1:36:04 ztratil na Kadlece patnáct vteřin, na Orálka téměř sedm minut. Čtyřicátou třetí Horňáckou 25 ovládli veteráni, v první čtveřici byli hned tři. Skvěle si vedli i nejlepší padesátník Vašek Guliš, který obsadil v absolutním pořadí osmé místo, hned za ním doběhl nejlepší veterán nad 60 let Jaroslav Kaše z Brna.

Absolutorium zaslouží na Horňácké 25 ženy. Na start se postavily čtyři. Vítězná Alena Krcháková z Moravské Slave Brno dorazila do cíle jako desátá ve skvělém čase 1:54:13, druhá doběhla veselanka Marta Durnová a třetí Alena Žákovská z Blanska. Nejstarším závodníkem v cíli byl třiašedesátiletý matador Laďa Varmuža, druhý v kategorii a jedenáctý absolutně. Tři běžci nakonec svůj boj s tratí a vedrem vzdali předčasně, dva muže doplnila jedna žena. Cíl tak vidělo pouze 26 vytrvalců. Mezi prvním a posledním byl rozdíl více než hodinu, přesto si všichni zaslouží uznání. Letošní Horňácká byla opravdu pekelná.