Poděkování aneb poctiví lidé stále existují

V sobotu 28.4.2007 jsem se rozhodl vyjet do Semic na závody. Kdo jste tam byl víte, že bylo nádherné počasí, na běh až moc velké teplo. Po doběhu jsem počkal na vyhlášení (né proto, že bych něco vyhrál, ale abych zatleskal vítězům). Protože byl opravdu nádherný den, rozhodl jsem se ještě vyrazit do Poděbrad, kde se konalo Mistrovství ČR v ½ maratonu.
Šel jsem tedy k autu, převlékl se a nějakým nedopatřením jsem si dal peněženku na střechu auta a vyrazil směr Poděbrady. V peněžence jsem měl kompletně vše: (peníze, kreditku,občanský průkaz, roční legitku MHD, řidičák, techničák, měření emisí, atd. atd.) No pár kilometrů zřejmě ležela na střeše. Kousek od Semic jsem předjížděl jednoho cyklistu, shodou okolností také běžce MIROSLAVA ŘÍHU (v Semicích první v kat. nad 60 let), na kterého spadla ze střechy mého auta peněženka. To, že mi peněženka chybí jsem zjistil až když jsem si chtěl dát v Poděbradech oběd. No nic. Smířil jsem se s tím, že oběd nebude a s tím, že peněženku nejspíš už vůbec neuvidím. Přemýšlel jsem, kolik mě ta blbost bude asi stát. Po shlédnutí ½ maratonu jsem jel bez dokladů do Prahy.
Druhý den volal Miroslav, že má mojí peněženku a ať si pro ní přijedu do Sadské. Finanční odměnu si odmítl vzít, s tím, že je to samozřejmost! Hezky jsme poklábosili o běhu a o závodech. Když jsem o tom tak cestou zpět přemýšlel, byl jsem vlastně rád, že jsem jí ztratil. Kdybych jí neztratil, nikdy bych nepoznal tohoto fajn běžce. Asi se to mělo stát! Takže ještě jednou: Díky Mirku!