Dnes je to již 37 let od tragického konce této expedice.

Věnujte jim prosím vzpomínku.

Ivan Bortel, Arnošt Černík, Milan Černý, Vilém Heckel, Jiří Jech, Valerián Karoušek, Jaroslav Krecbach, Miloš Matras, Ladislav Mejsnar, Milan Náhlovský, Bohumil Nejedlo, Zdeněk Novotný, Jiří Rasl, Svatopluk Ulvr a Václav Urban

Cesta končí pod Huascaránem od Jana Suchla s posledními fotkami Viléma Heckela byla jedna z knih, které na mě v dospívání velmi silně zapůsobily.

Co se tehdy stalo? Přiznám se, že mi přečtení tohoto příspěvku cosi matně připomělo, o čem jsem kdysi četl, nebo slyšel, ale nemohu si vybavit co to bylo.

V roce 1968 začal Bogan Nejedlo spřádat plány na expedici. Jejím cílem mělo být vylezení Mount McKinley na Aljašce. V lednu 1969 se u něj, na chalupě v Rokytnici n./J., sešlo 5-ti členné jádro výpravy. Byl určen termín akce a oficiální název- „První česká horolezecká expedice ALJAŠKA 1970“.

Deset měsíců před plánovaným odletem, v létě 1969, je naplněna polovina rozpočtu výpravy. Režim však po srpnu začíná přituhovat a oficiální místa nařizují zvolit si jiný cíl. V říjnu 1969, kdy se v Praze koná kongres UIAA, přichází pozvání od delegace Peru, které členové výpravy po počátečním rozhořčení a pozdější zralé úvaze přijímají.

Koncem února byla expedice zajištěna po všech stránkách.

23. dubna 1970 konečně odlétá skupina ve složení:Ivan Bortel, Arnošt Černík, Milan Černý, Vilém Heckel, Jiří Jech, Valerián Karoušek, Jaroslav Krecbach, Miloš Matras, Ladislav Mejsnar, Milan Náhlovský, Bohumil Nejedlo, Zdeněk Novotný, Jiří Rasl, Svatopluk Ulvr a Václav Urban. Za cíl expedice je vybrán prvovýstup jižní stěnou Huandoy a výstup na Huascarán.

18. května, při cestě do předsunutého tábora pod Huandoy, uklouzl Ivan Bortel při přechodu potoka na kameni a zřítil se do třicetimetrové hloubky. Byl na místě mrtev. Všechny práce expedice byly přerušeny. Po rozloučení s kamarádem a vyřízení všech formalit, bylo rozhodnuto v expedici pokračovat.

31. května 1970 celá skupina sbírala síly k výstupu v základním táboře. Odpoledne přišlo zemětřesení, nejničivější v celé historii Peru. Utrhla se část masivu Huascaránu a lavina, tímto odlomem způsobená, smetla celé město Yungay a několik okolních obcí. Tragédie si vyžádala 75.000 obětí. Druhá, menší lavina se utrhla v severní stěně masivu a zasypala celé údolí u jezer, včetně základního tábora našich horolezců.

Nepřežil nikdo.

Text použit z knih „Cesta končí pod Huascaránem“ (Jan Suchl, 3. vydání, Severočeské nakladatelství- 1987) a „Huascarán, cesta končí, cesta začíná“ (Lubomír Vejražka, Jiří Hladík, 1.vydání, nakladatelství BUK- 1995), které tragédii popisují.

Ondra byl rychlejší :)

Kniha „Huascarán, cesta končí, cesta začíná“ vznikla v rámci většího [url=http://www­.snezenka.org/in­.php?p=book_hu­ascaran_cesta_kon­ci_zacina&lan­g=cs]projektu[/ur­l], který se k tragické události vracel.