Mám pomerne netradičný problém. Vždy po pretekoch, keď ledva chodím, sa bolesť nejakým záhadným spôsobom prenesie aj na moju manželku. Dôsledkom je že zatiaľ čo ja sa rýchlo zregenerujem, ona má bolesti ešte pár dní. Akoby som jej odovzdal bolesť. Stretli ste sa s tým niekto? Dá sa nejak dosiahnuť aby sa to nestávalo? Ja viem že to vyzerá divne ale fakt sa to stáva.

přímo tohle ne – ale když má milá čekala první dítě, měl jsem několik měsíců typické ranní nevolnosti… v takzvaných preliterárních společnostech je to poměrně běžný léčebný rituál

K deep: je to poměrně dobře zdokumentovaný a popsaný stav prokázaný i pomocí skenování mozkové aktivity. Zejména matky fyzicky trýznivě prožívají utrpení svého dítěte. Pokud je mi známo, tak se tento problém řeší v rovině psycholog-psychiatr. Nicméně: nejedná se o nic nenormálního ani neobvyklého.

to ED: No jó. To si neměl to přicházející dítko tak často oslavovat, oni by pak i ty ranní nevolnosti ubyly. ;) :)

[quote=koyama]to ED: No jó. To si neměl to přicházející dítko tak často oslavovat, oni by pak i ty ranní nevolnosti ubyly. ;) :)[/quote] ano, přesně to sem čekal… sám sem si naběh, moje chyba.

Moje žena sedí vedle mě a její komentář je: „Od té doby co běháš je mi čím dál tím hůř.“ Tak nevím. Asi by měla začít taky běhat.

Přenos bolesti jsem nepozoroval. Jedno je ale jisté: Jakmile začnu hovořit o tréningu, nebo o plánovaném závodě, evidentně se manželce přitíží. Někdy i na chvíli přestane mluvit. Nevíte někdo proč? Znáte to někdo?

To asi trochu známe všichni – ať už od manželek nebo od manželů, ale to je jiná kapitola