Ahoj, stručně vylíčím průběh přípravy na letošní Pražský maraton a co poté následovalo… Běhám již 11 let. Loni v prosinci jsem opět začal trénovat na letošní PIM. Cíl byl: půlmaraton pod 2 hodiny a maraton pod 4 hodiny. V prosinci naběháno okolo 130 km, letos v lednu 100km, poté jsem si až do konce ledna léčil zánět achilovky. V únoru necelých 200km, v březnu a dubnu lehce přes 200km měsíčně. Půlmaraton jsem zaběhl za 1hod. 47min.. V následujích dnech jsem jen vyklusával, ale únava po závodu přetrvávala, až do květnového maratonu jsem již nebyl schopen trénovat ve vyšší intenzitě (přerušovaný běh, úseky), pouze běhat ve volném tempu. Maratonu jsem se zůčasnil a zaběhl ho v čistém čase času 3:55. V následujících dnech jsem byl ještě schopen jít dvakrát vyklusat a pak už běhat prostě nešlo. Dostavila se hrozná únava, podrážděnost, nervozita, občas návaly úzkosti. Začal jsem trpět nechutenstvím, poté se přidala i nespavost. Zpočátku byly potíže horší spíše večer, pak se to překlopilo a nejhorší to začalo být po ránu. Večer jsem nemohl usnout a když jsem nakonec usnul po pár hodinách jsem se zbudil a do rána už nespal. Často mě jakoby brnělo celé tělo. Přesto že jsem neběhal, stále jsem ubýval na váze až nakonec vážil oproti lednu o 9 kg méně. Po měsíci jsem už měl docela strach co se se mnou děje a zašel k obvodnímu. Napsal mi na tři měsíce antidepresiva. Dnes, po více jak třech měsících jsem už v podstatě v pořádku a zase začínám běhat. Jednalo se o pouhé přetrénování, nebo skutečně o lehčí formu depresivní poruchy? Co jsem vyčetl, tak jsou některé příznaky v obou případech podobné. Podotýkám, že se nejednalo o můj první(už devátý) a ani nejrychlejší maraton. Nikdy dřív jsem ale podobné stavy nezažil. Máte s něčím podobným někdo také osobní zkušenost?

>> Mira.B., 10. 09. 2014 14:54:06

Mne to vychadza na rozvratenie endokrinného systemu (hormony), co ma pricinu v pretrenovani a nasledna depresia bola len prejavom/priznakom takto rozhaseného vylucovania hormonov (vratane dopaminu, testosteronu, rastového hormonu, atd.). Ine príznaky su len sprievodnym javom. Bud rad, ze to neskoncilo chronickym unavovym syndrómom. Beztak bud opatrny a zvysok roka ber len relaxacne, skor sa sustred na upravu stravy, pripadne stylu behu, ak behas vyrazne menej. Nejaka ta posilka ta moze dobre nabudit a zlepsit vylucovanie neiktorych hormonov. Ber to ako prilezitost na prebudovanie. Odporucam vsak zajst k endokrinologovi a zvazit, ci to nema jednoduchsie vysvetlenie, aby si sa zbytocne nemusel cpat zoloftom a pod. Pricin pretrenovania moze byt nekonecno, aj ked na prvy pohlad v tréningu nic nemenis, staci aby ostatne faktory boli ine bez Tvojho pricinenia (viac stresu, menej spanku, viac/menej jedla, atd.)

>> Mira.B., 10. 09. 2014 14:54:06 Souhlasil bych s Matem. Podle mě je to opravdu příznak přetrénování, i když kilometráž tomu třeba ani nenasvědčuje. Mimochodem, tyhle pocity co popisuješ, tak velmi dobře znám osobně. Problém je se stresem, který máš v sobě a ať se snažíš jak chceš, tak ho prostě nevyženeš. Možná za to opravdu může rozhození hormonů–když to řeknu laicky. Co jsem o tom četl, tak je nejlepší si dát pauzu. Prostě přestat běhat, nemyslet na běh a věnovat se doplňkovým sportům a počkat, až to odezní. Složení stravy je ne méně důležité, protože podle toho co jíš, tak se i cítíš. Někdy to trvá týden, někdy měsíc. Já se snažím pozorovat svoje tělo a poslouchat ho. Někdy mi taky říká, ať se na to vykašlu a třeba se po kilometru běhu prostě otočím a ukončím trénink a dám si dva dny pauzu.

hlavně se neláduj dlouhodobě práškama :-/

dobry kdys si jako muzes vybrat

ja bych se ale predne zeptal a cos jedl v te dobe kdys se to zacalou hroutit

znam mnoho maratoncu co jedi cukr a mouku delaji jako ze jsou velci mravenci

mysli si ze z toho je ta bezecka energie

a voddelaj se na tom, cukr je svine

a primo je souvis cukr-mouka == deprese

a jak Mato spravne rika tez to rozesere vsecho i ten endokrinni a pak

je v tele ze vseho mrdnik, fyzicky i psychicky

nejeden psychyatr si uz postavil barak na tom ze predepisje antidepresiva na nasledky piti sportovnich napoju a energetickych tycinek

>> Mira.B., 10. 09. 2014 14:54:06

" Běhám již 11 let." – základní kondici máš v ....., tzn. vnitřní vysoká úroveň nekkompenzovaného stresu,

>> rudo, 11. 09. 2014 05:25:31

ještě jsi zapoměl na barevné limonády a bonbonky,

>> Desert, 11. 09. 2014 06:21:55

no jo to vis, ja jsem uz i zapomnel ze proc se to vlastne beha za holkama

Díky všem za příspěvky. Se spánkem je to u mě dlouhodobá svízel. Pracuji téměř dvacet let v nepřetržitém, dvanáctihodinovém režimu – střídám denní a noční směny, dlouhý a krátký týden. Doby, kdy jsem šel po noční v sedm ráno spát a budil se ve čtyři odpoledne jsou dávno pryč. Většinou spím 4 – 5 hodin přerušovaným spánkem, při ranních 5 – 6 hodin, když mám volno tak okolo 7. Víc ne, což může být při naběhaných 50 km týdně málo. A co se týče cukrů – snažím se jíst spíše obiloviny, celozrnné pečivo, rýži, pohanku, brambory. Vegetarián ale rozhodně nejsem; masa jím také dost..:-)

>> Mira.B., 11. 09. 2014 18:02:58 Ten spánek je krutej. Když jsem jako mlád pracoval jako noční recepční, nevydržel jsem to déle jak 4 roky. Taky jsem nemohl spát, když jsem mohl. Noční práce by měla být zrušená. Lidi to zabíjí a je to horší než nezdravé jídlo. Naprosté rozladění těla atd. Nevím jak na tom jsi ale jestli není čas na změnu práce i za cenu menších peněz. Já osobně bych už noční nikdy nedělal i za cenu, že nebudu mít tolik peněz. Ale je to věc každého. Tak se drž.

>> Mira.B., 11. 09. 2014 18:02:58

máš biorytmus, no asi tušíš kde, chce to odpošinek a relaxaci, strava by možná stála také za zamyšlení, 

>> filipoinzagi, 11. 09. 2014 19:16:57

Dík za podporu. :) Desert: Jakou úpravu stravy bys v mém případě doporučoval? Méně sacharidů a více bílkovin?

jj nocni prace zrusena ale taky i zabava

Caucesku to mal premakane jak sa zotmelo vypol obyvatelstvu elektrinu aj TV vysielace nocne bary nemal a tak vsetci chrapali od zotmenia do usvitu

>> rudo, 12. 09. 2014 00:10:56

Tak Ceaușescu byl těžký extrém. Jsou ale činnosti pro fungování státu nezbytné (záchranné složky, energetika, doprava)kde to bez noční práce prostě nejde. Naprostým opakem vidím například obchod – opravdu nevidím důvod, proč by desítky prodavaček v hypermarketech napříč republikou měli ponocovat jen proto, že si někdo ve dvě ráno vzpomene a jde si koupit rohlíky a máslo. A někde mezi tím je výrobní sféra. Je fakt, že každá firma v Česku, pokud trošku šlape valí na směny. Buď třísměnný provoz nebo nepřetržitý. Jen pro zajímavost: v ČR pracuje na směny téměř třicet% pracujících. Což je zdaleka nejvíc v celé EU.

>> Mira.B., 12. 09. 2014 09:13:41

ked kazdy doma spi, niet koho zachranovat a dopravovat

ano tragicky model nadvyroby ked potos sa zas nevie ako to vsetko predat kedze sa vyrabaju zbytocnosti ktore nikomu v skutocnosti k zivotu netreba

Nejsem doktor ani žádný specialista, ale v prosinci 130km, v lednu 100km a v únoru 200km, březnu a dubnu přes 200 km, z toho (možná) stres, že chceš zaběhnout dobrý čas, což se ti podařilo na půlmaratonu, ale možná, že jen na úkor vydání se ze všech sil. To navýšení kilometrů je skoro 100% během krátké doby. V kombinaci s nedostatkem spánku se tvoje tělo(možná) dostalo na hranici vyčerpání a s tím souvisí i stres a výsledkem je takový uzavřený cyklus…Začal bych tím, že bych pořádně spal…a omezil kilometráž, resp. tempo jen na udržovací a pohodové. A taky bych se pokusil zbavit se pocitu honby za výsledkem a osobákem a tak.

>> Atilius, 12. 09. 2014 10:14:16

Zkusím jen pomalu navyšovat kilometráž a v zimě se uvidí. Jak je to s těmi sacharidy?