Presne za 10 dní sa vo Viedni beží maratón, ktorý som chcel po druhýkrát absolvovať a na ktorý som sa tento rok celkom seriózne pripravoval. Problém je však v tom, že po nedeľnom behu Devín-Bratislava ma skolila viróza a ešte stále nie som celkom zdravý. Priebeh virózy bol bez teploty, bola iba bolesť hrdla, nádcha a neskôr mi to padlo na priedušky. Momentálne mám nádchu a zahlienené priedušky a predpokladám ešte cca 3 dni, kým sa z toho ako tak dostanem. Aký je Váš názor, má zmysel bežať iba 7 dní po odoznení choroby, alebo je lepšie znovu sa dostať do formy a skúsiť iný maratón, napríklad PIM ? Vopred Vám ďakujem za Vaše odpovede.

Nevím, co to dělá s ostatními. Mě na nachlazení a rýmu běh spíše pomáhá. Neběhám, pokud byla nasazena nějaká razantnější léčba, např. antibiotika. Kvůli těm jsem vynechal jeden PIM. Pokud je to „jenom nachlazení“ – musíš vědět sám, jak se cítíš – tak bych já osobně asi šel, ale počítal bych raději s tím, že to zřejmě nebude osobák …

Já už bych to nikdy neudělal a jak jsem dopadl? http://velecky.blog.idnes.cz/…maraton.html

No přes zimnici, paraleny a podobné věci také neběhám … záleží na tom, jak se člověk cítí. Hned po „nemoci“, tzn. po stavu, který mne přiměje zůstat alespoň den domaa léčit se, je to blbost. Pokud člověku „skoro nic není“, jen „je trochu nastydlý“, tak tam si jdu zaběhat, nos se pročistí, plíce taky a je to v pohodě.

Takže dnes som ten Viedenský maratón odbehol. Viróza mi ustúpila minulú nedeľu a absolvoval som tri kratšie behy, aby som sa dostal trochu do formy. Maratón sa bežal celkom fajn, čas bol 3:35:31 a kríza neprišla na 35 km, ako minulý rok, ale až na 38. Zlepšenie oproti minulému roku je cca 4 minúty, čo považujem vzhľadom na virózu týždeň pred štartom a mesačnú pauzu vo februári, kvôli zranenému lýtku za celkom dobrý čas na mňa.