Za takovéto články jsem vděčný. Jsem smutný, když se občas setkám mezi běžci s výrokem, že kdo není schopen zaběhnout 10 km pod 50 minut, tak vlastně ani žádný běžec není. Kam podobné nafoukané přezíravé názory vedou? Jak se asi musí cítit ten, kdo si chce zkusit zaběhnout první závod a je třeba zatím schopen dát 10 km „jen“ kolem 60 minut nebo ani to ne? Jsem rád, že když jsem se poprvé postavil na start svého závodu, setkal jsem se spíše se sympatiemi a povzbuzením, než s přezíravými pohledy a poznámkami, přestože mi bylo jasné, že na kvality svých soupeřů zatím zdaleka nemám. Těším se, až do povědomí naší veřejnosti více pronikne vědomí, že postavit se na start závodu rozhodně nemusí být jen výsadou „těch pár superborců“.

>> PaRi, 10. 3. 2008 05:40:16

Pan Škorpil již poněkolikáté podporuje ve svém článku běžce-neběžce a asi ví proč.Na většině závodech to někdy vypadá jako by šlo o život a pomalejší běžci aby se báli jestli v cíli bude ještě cíl.Bohužel našich závodů se účastní většinou aktivní sportovci a až na PIM závody chybí větší počet lidových běžců.Většímu rozvoji nepřispívají i někteří organizátoři – např. brněnský půlmaraton ma stanoven limit na 2.5hod. Tímto limitem odradí od účasti spoustu pomalejších běžců včetně mě. I já se proto radši účastním závodů na západ od našich hranic. Ne proto,že bych se za svoje výkony styděl ,ale právě kvůli té atmosféře o které píše pan Škorpil ve svých článcích.S ko­mentářem PaRiho naprosto souhlasím a panu Škorpilovi přeji hodně sil v přesvědčování superborců,že bez pomalejších běžců to není ono.
Přeji Vám všem hezký den.

Někdy mi trochu připadá i problém (Ostravsko), že i běžci, kteří mají výkonnost na 10km ne nad 50minut, ale kolem 45min, nemají motivaci. Ví, že vždy budou přítomni minimálně o 7–8 minut lepší borci, kteří tedy nikdy, žádný závod nevynechávají a tak si vyberou 2 až 3 závody v roce, kdy se pokusí udělat si aspoň dobrý čas.
Pak přijde do toho prostředí místního závodu nějaký nováček si to zkusit a do cíle přibíhá osamocen a překvapen, že o 20 let starší borci vyklusávají po závodě stejným tempem, jako on závodí. Příště už nepřijde.
Největší problém ale stejně vidím v propagaci. Stále jsou ještě některé závody (běhy) prakticky nepropagované a jen některé mají v propozicích uvedeno, že jsou vhodné i pro kondiční běžce. Spíše se dozvíme, kolik peněz dostane vítěz té a té kategorie.

Jsem tragéd. Přesto je má dosavadní skromná zkušenost ze „závodění“ jen ta nejlepší. Mou ambicí přece nemůže být dobré umístění, nemůžu být zklamaný, že mě předstihnou ženy či o generace starší veteráni. Tyto obdivuji a snažím se jim neplést pod nohy. Mou ambicí je dobrý běžecký zážitek a tato ambice byla naplněna na 100% díky pořadatelům, skvělým lidem na trati i kolem ní. A že je tragéd se svým výkonem osamocen? To není chyba pořadatelů nebo elitních běžců. Je to chyba ostatních tragédů, kteří se neodhodlali k účasti. Přestaňme fňukat a hledat důvody, proč se závodů neúčastnit. Pojďme si to užít!

>> PetrDen, 10. 3. 2008 11:20:49

Naprosto souhlasím. Také se řadím mezi Tragédy a na závody chodím né vyhrávat, ale proto abych se viděl a popovídal si s kamarády, popřípadě nové známé a kamarády poznal. Když už jdu závodit tak sám s časem, jen abych si vyzkoušel jestli se proti tréningu dokážu vyhecovat k lepšímu výkonu a jestli trénuji na své časy dostatečně. Jako hobby běžec samozřejmě nemůžu pomýšlet na nějaké dobré umístění (je to i věc genetických dispozic) ale pro umístění snad nikdo rekreačně neběhá.

Musel jsem se zaregistrovat abych přidal taky svůj názor proto, že na pár závodů taky chodím i když běhám jenom pro radost. Na začátku jsem si říkal jak je možné, že mě ten starý pán předběhl, ale postupem času jsem si toho přestal všímat a užívám si tu atmosféru závodu i po závodu. Protože na závodech vás to vyhecuje a podáte výkon jaký by jste do sebe neřekli. Byl bych rád aby se na závody přihlásilo více těch hobby běžců abych nebyl pořád poslední. P.S. I když se nikdy neumístím na žádném stupni vítězů, v tombole většinou vyhraji.

člověk se musí smířit s tím, že i 60tníci jsou velkými soupeři. No a? Myšlenka hobby běžců na závodech je sice krásná, ale dovedete si představit na běžném „pouťáku“ 500lidí? Neuzavřená trať, není kde se převléknout, nejsou čísla, … Máme štěstí, že závodů je plno. S výkonností 41–47min na 10ku bývám v polovině a jsem za to rá. Nad 55min to je boj na samotku o předposlední flek.

>> honzaherda, 11. 3. 2008 20:35:08

Všiml jsem si, že mezi regiony jsou rozdíly. U nás v polovině pole nutno pod 40.

Většina lidí, kteří začnou běhat, nemá hned ambice měřit své síly s ostatními a účastnit se běžeckých závodů. Jak ale postupně zvládnou první písmenka běžecké abecedy, někde pod víčky se jim usadí myšlenka: „Jak bych dopadl, kdybych si dal nějaký závod?“

Odkaz na článek