Gratuluju ke krásnému závodu i času. O to víc mě mrzí, že jsem ze zdravotních důvodů nemohl být také při tom.

>> PaRi, 1. 4. 2008 05:43:34

děkuju Pavle, byl to opravdu zážitek. Určitě se příště sejdeme na dalším 1/2maratonu:-)
 Lenka

Lenko, na první půlmaraton naprosto skvělý čas. Gratuluji! Původně jsem chtěl přijít po jedenácté k Intercontinentalu a potkat se s tebou a Zdeňkem osobně, ale bohužel jsem přišel na poslední chvíli (akorát tak abych se stihl převlíct). Tak někdy příště. Miloše jsem viděl u občerstvovačky na 15km v protisměru – s tím zvoncem byl naprosto úžasný … 

Zdravím a blahopřeju a troufám si poznamenat, že stejnej rozdíl jako mezi půl a maratonem co se týče vzdálenosti je to i pokud jde o emoce, takže se máš na co těšit…
Miloš Kmuníček

Ahoj Lenko,gratuluju Ti k výkonu!Je to neuvěřitelné,ale mám pocit,jako bys v článku psala o mě.Ty stejné pocity,stejná taktika i euforie.Sledovala jsem Tvoji přípravu,která mě zajímala proto,že taky běhám teprve od loňska a půlmaraton byl pro mě velká výzva.Chtěla jsem běžet s Katkou na 2:15, ale už na 2.km jsem ji ztratila.Zůstala někde v chumlu za mnou,tak jsem až do konce běžela sama.Občerstvení na 5.km jsem proběhla, na 10.jsem si jen 3krát lokla,abych neměla „žáby“ v žaludku,až na 15.jsem vypila 2deci vody.V kapsičce jsem měla 2hroznové cukry, ale nakonec jsem je nesnědla.Teoreticky jsem věděla, že musím doplňovat tekutiny i energii, ale běželo se mi moc fajn, tak jsem dala na své pocity.V cíli jsem byla chvilku před Tebou,můj čas je 2:06:54. Nechystáš se náhodou za tři týdny do Pardubic? Nějak se mi půlmaratonská délka zalíbila a ráda bych si ji zopakovala.Ale na maraton si letos netroufám,znám své hranice a nechci si krásný pocit z běhání pokazit.Měj se hezky a ať Ti to běhá!

Připojuju se ke gratulantům. Já jsem vzhledem k doznívající rýmě na trati až tak euforické pocity neměla, ale při „finiši“ v posledních stovkách metrů jsem si to vynahradila. Ráda jsem se tebou inspirovala, taky jsem začínala jako totální neběžkyně. A teď už uvažuju, že příští rok by se ten maraton třeba dal zkusit. A jestli se do toho pustíš taky i se svým čtivým vyprávěním o slastech a strastech tréninku, bude to jen povzbuzení.

Skvěle napsaný dojemný článek.Lenlo držim Ti palce do dalších treninků a Milošovi přeju víc takových svědomitých svěřenců…

Blahopřeji. A díky za krásný článek.

Ahoj,
gratuluji Lenko k prvnímu půlmaratonu a zároveň Tobě a Milošovi Škorpilovi patří velký dík za tohle psaní o něčem tak jednoduchém a přitom geniálním jako je běh. Mimochodem jste způsobili můj první půlmaraton a musím říct že to fakt bylo něco neuvěřitelného – taková euforie se nedá popsat. A abych nezapoměl – naprosto vynikající byli také dobrovolníci okolo trati – to povzbuzování a fandění – klobouk dolů.
 Petr

Je fajn slyšet, že se nám podařilo vás motivovat a povzbuzovat. I já jsem čerpala energii z vašich reakcí a příspěvků. Ještě jednou všem děkujeme a přejeme spoustu příjemný (nejen) běžeckých zážitků.
Lenka a Miloš

Dobry den,
mohl bych Vas pozadat o email na pana Skorpila?

dekuji
 Zdenek

Ahoj, gratulace.
Pěkný čas, moc pěkný článeček.

>> lenaska, 2. 4. 2008 11:50:27

Zdravím a děkuji Vám oběma. I já jsem se s kamarádkou rozhodla zkusit zaběhnout si půlmaraton. Naším prvním impulzem byl noční běh Prahou a pak už jsme jenom hltaly Vaše rady v knížce a na netu a stále se trápily obavami, zda to zvládneme, zda náš trénink je dostačující. I nám se podařilo zaběhnout v čase 2.07, takže plně chápeme Lenčin pocit a radost. Ještě včera jsem se při běhu usmívala při vzpomínce na minulou běžeckou sobotu,která určitě nebyla poslední.Jo, a pan Škorpil se zvoncem, to nemělo chybu. Ještě jednou díky a ať to běhá!
Hofmanka

Jednou větou: „Bylo to prostě úžasné! Od začátku až do konce“. Ano mluvím o sobotním Pražském Hervis ½Maratonu. O tom ½Maratonu, na který jsem se střídavě těšila a trochu se ho i obávala. Ovšem prožití takové události předčilo moje očekávání. A jaké to bylo? O to se s vámi prostě musím podělit. Protože „je to ve mně jako v koze“.