No to je dost, ráno po puštění počítače a návštěvě behej.com jsem se musel podívat do kalendáře jestli je čtvrtek, když Buldokovo povídání není na stránkách.
Jo střeštěnej projekt to Miloši byl a fakt pěknej. Buldoku trénuj a nepolevuj jen trošku víc poslouchej rady trenéra .

Zdar Buldoku. Gratulace ještě jednou, jak to popisuješ, tak to bylo opravdu o vůli, o tu tady šlo.

A zdravící běžci protisměru, jak píšeš „Spoustu z nich jsem vůbec neznal“, tak to je první známka krize, že jsi je znal, ale nepoznal.

V pátek 6.6. se bohužel na Výstaviště nedostanu.

Připojuji se ke všem gratulacím a přeji mnoho radosti a pohody do dalšího běhání.

Trochu mě to povídání dojalo. Je vážně krásné, že se tak otevřenému a kamarádskému člověkovi jakým Buldok je povedlo dosáhnout svého cíle (a možná i snu).

Slzy v očích, husina po celém těle po přečtení Buldokova článku – ostatně, jak už napsal Oslík
Takže ještě jednou gratulace a díky, že jsem u toho mohla být 

Můj první maraton mě bolel, hodně bolel, ale jsem šťastný. Vyčerpaný, ale šťastný. Sázku jsem vyhrál. Svou pouť pro centrum Paraple jsem dotáhl až do cíle. To byl prvotní impuls pro rozhodnutí jít maraton. Nyní ale vím, že mi maraton dal mnohem více: novou motivaci a několik opravdových kamarádů.