Kde jsou sakra endorfiny?!
Ve dvou posledních větách.
 

Máš pravdui, tam jich bylo very hodně, úplný balzám pro mé skleslé a nastydlé já. Budu si to muset častěji připomínat.

Ahoj, no jo, u Frýdku je teď snihu dost.
Moje příprava jde taky pomalu, ale nevadí mi to. Běhám jen na „suchém“ (na asfaltu beze sněhu), takže teď spíš na rotopedu v posilovně, no a zítra u nás v UH už snad budou cyklostezky odtáté, tak na to zas najedu. V sobotu Rohálovská desítka jako poloviční test (dojeď, moc krásný závod) a pak si aspoň jednou nebo dvakrát zkusím do PIMu dát i tu „půlku“ (21 km). A s tím jídlem mám opačný problém – jím vše a kdyby to šlo, tak stále. Nejraději mám máslové zákusky, ale ježto mi dalo rok práce shodit 10 kg, odměňuji se jen po zhruba měsíci svou dávkou – to po běhu sním třeba 5–7 zákusků. Vím, je to zvrhlé, ale jiné závislosti nemám.
Přeji ti hodně trpělivosti, klidu a hlavně radosti z běhání.
 ID

>> Co se nevzdává, 23. 2. 2009 19:44:06

5–7 zákusků? No tedy! To kdybych snědla já, tak ztratím status Těžké běžkyně a rázem se ocitnu v kategorii Ultratěžké :o) Ze sladkého jím teď jen Milchschnitt čili Kinder mléčný řez.
Tak ať Ti to běhá
 L.

Pět týdnů intenzivní přípravy na půlmaraton je za mnou. Současný stav mysli – to nemůže vyjít. Trénuji sice dle plánu a dodržuji předepsané dávky, ale přijde mi, že jsem pořád na jednom místě. Možná za to mohou ztížené podmínky v podobě namrzlých chodníků, závějí, vánic, tří oparů a rýmy. Cítím se prostě hodně unaveně a sklesle. Kde jsou sakra endorfiny?!