Tak hodně štestí…

Stanovený cíl mě příjde, nezlobte se, jako hodně snadný. Nebo trochu alibistický?
Pod vedením atletického trenéra, v jeho mladém věku (r.1972), s jeho parametry (např.výška, váha), s rekordy na kratších (10 km, 1/2 maraton)a letošním výsledkem na sluncem vyhřátem pražském tankodromu není v podstatě co řešit.
Zkuste ještě jednou přehodnotit výsledný čas, přece Vám musí být jasné, že cíl absolutně neodpovídá aktuální výkonnosti.
Navrhuji Honzovi aby se přes léto šetřil (i tak má dvě zaměstnání) a v září v klidu dal maraton za 2:55 h. I bez cestování.
Ale z toho by asi nebyl 16-ti dílný seriál…

>> milan, 8. 7. 2009 21:24:00

Něco na tom je … ale každý i Honza má právo si dát cíle jaký chce … budu mu držet palce a snad i něco okoukám

>> mahony, 9. 7. 2009 01:43:54

Ahoj, často vynášíme závěry nad druhými na základě toho, jak známe sami sebe a sebepoznání přenášíme na druhé. Honza mi řekl, že během závodu není schopen kalkulovat časy, tedy nedokáže posoudit, zda v daném okamžiku běží na plánovaný čas či je pozadu. Orientuje se podle možná nepochopitelných věcí, třeba toho, zda je vodič na 3 hodiny za ním či před ním (viz PIM letos). Možná je ta (ne)orientace pro něj větší soupeř než výkonnost. Možná o tom napíše něco sám Držím mu palce, aby to na podzim vyšlo. Petr

>> PetrK, 9. 7. 2009 15:14:06

Garmin, footpod?

>> milan, 8. 7. 2009 21:24:00

Bohužel Milane není každý stejně vytrvalý . Už jen z osobních rekordů je zřejmé , že vytrvalost není prvotní vlastnost Jana Prokopa , patrně je disponován na kratší tratě než je marathon. Podle osobního rekordu na 10km , by měl běžet už 1/2 marathon lépe než za 1:23 a právě proto je velmi obtížné běžet z tohoto času na 1/2 celý marathon pod 3 hodiny – ten kanál je velmi úzký a především začátky musí být rozběhnuty velmi přesně. Proto rozumím tomu , že se Jan chce připravit , protože on se musí podstatně zlepšit ve svém vytrvalostním projevu , aby měl velmi dobrou šanci běžet pod 3hod., zatím je toho podle mne schopen jen při dobrém souběhu okolností .

>> Geo, 10. 7. 2009 07:54:52

Věřím, že se shodneme na tom, že v případě Jana není hlavní problém v jeho vytrvalostním projevu.


Vždyť letos dokázal běžet 3:01:xx právě v nedobrém souběhu okolností:

• změna tempa v důsledku přílišné orientace na vodiče
  
• nevhodné příliš teplé počasí
  
• nerovný povrch tratě
  

Samozřejmě se můžu mýlit, ale nestačí běžci s takovým 1/2 M časem pohlídat si tempo podle kilometrovníků na trati? Značení po 5 km je minimálně na všech větších maratonech.

>> milan, 9. 7. 2009 17:18:19

Mám Polar RS800 s footpodem, ale jeho spolehlivost mě celou dobu co tento sporttestr mám, trápí. Kalibraci senzoru by bylo potřeba měnit pro každé boty zvlášť a roli hraje také povrch, po kterém se běží. Navíc se mi také často stává, že se vůbec nespojí s hodinkami.V ser­visu jsem s nimi byl už snad pětkrát.:-(

Navíc ani plně funkční Polar mi neukáže, například šipkou nahoru/dolů, jestli jsem pod požadovaným tempem nebo nad. Nebo tak něco. Potřeboval bych, aby sportester dokázal spočítat, jaké tempo/km musím držet, aby cílový čas byl …

Já se prostě při běhu nedokážu soustředit na počítání. Jsou lidé, kteří se zrovna tímto způsobem při běhu baví, ale já nejsem ten případ.

>> milan, 10. 7. 2009 08:58:36

Také si nemyslím, že by vytrvalost byla má slabá stránka. Myslím, že to je jen v hlavě. Podvědomě mám asi z maratonské trati stále velký respekt. Vím, že když poběžím pomaleji, dokázal bych uběhnout i 60–70km v kuse, ale musel bych to brát pomalu jako výlet.
Mě z toho vyplývá, že při dobrém souběhu okolností by nemělo být nemožné se dostat pod 2:55, ale 2:50 vnímám spíše jako hranici mých současných možností, než jako možný výsledek závodu. Já se ale nejdříve musím poprat s tou psychologickou hranicí 3 hodin, a to bez ohledu na podmínky. Vím, že bude strašně lehké kritizovat, co všechno jsem v přípravě udělal špatně, i proto jsem svůj článek nazval podle jednoho filmu „Běžící terč“. Chci trénovat tak, aby se mi podařilo cíl splnit. To znamená, že budu trénovat tak, jako by to bylo na 2:48, ať mám pocit jistoty, že se mi podaří splnit ten cíl za jakýchkoliv podmínek. Sám před sebou vím, že bych si třetí neúspěšný pokus o prolomení hranice 3 hodin neodpustil.

>> PRIM, 11. 7. 2009 14:03:52

V diskusi u květnového článku (PIM) píšeš o Honzovi ve třetí osobě, tady v první. Ehm, ehm, nějaké divné…

>> Orin, 12. 7. 2009 00:33:28

Jednoduché, prostě jsem to tak chtěl napsat. Neměl jsem v tu chvíli zrovna chuť na to, aby se do mě někdo strefoval. Samotného mě mrzelo, že to nedopadlo lépe. Jinak jsem nic neskrýval. Konec konců splnilo to mé očekávání. Diskuze byla více akademická a méně osobní. Z mnoha jiných diskuzích fór mám totiž zkušennost, že je mnoho lidí, pro které je sportem spíše kritizování a poučování. Je to jeden z dalších důvodů, proč jsem svůj úvodní příspěvek nazval „Běžící terč“. Moc dobře jsem si uvědomoval, že se vystavuji právě tomuto riziku.

V návaznosti na spolupráci s behej.com při Pražském maratonu jsem přijal výzvu redakce k sledování a komentování tréninku na druhý z vrcholů mé letošní sezóny, konkrétně její podzimní části – maraton v Lausanne. Ten se poběží na konci října, a tak mne čeká čtyřměsíční příprava, která bude veskrze veřejnou záležitostí.