A proč by se mělo nejmladším kategoriím bránit? Pravda, že někteří rodiče jsou přehnaně ambiciosní, sama mám při podobných akcích pocit, jako kdybych startovala sama, ale vše lze udržet na uzdě, a dítko povzbuzovat nějak normálně. Tahání dětí proti jejich vůli kamsi není zrovna to pravé. Navíc Mates mnohokrát viděl mně jako mámu-závodnici také na závodech, takže ví, o co jde a opravdu rád, kdykoli a kdekoli dělá „psipjavit-pozoj-ted“.

Cílem těchto dětí není za každou cenu závodit, ale aby je to bavilo, aby každé něco dostalo a z lízátka v cíli mají větší radost než z toho, zda jsou první či pátí.
Ale mohly by děti jakkoli staré přivést k běhání také své dosud neběhající rodiče…

Přes slzičky určitě ne, ale proč vlastně nesměli rodiče pomáhat? Vždyť by ty děti nebrečely, kdyby se mohly držet s někým za ruku. Nevidím v tom problém, pokud by uraženou vzdálenost zdolaly po svých. Stačilo by stanovit podmínku, že rodič dítě smí směrovat, ale ne nést. Pád z důvodů tažení dítěte by byl diskvalifikací a tak by si ti ambicióznější rodiče dali pozor.

>> Majka1, 19. 9. 2009 23:14:11

Možná jsem to napsal trochu nejasně. Rodiče mohli na trať s dětmi. Mohli je vést za ruku. Kdyby jim jen pomáhali držet správný směr, nedalo by se proti tomu nic namítat. Ovšem na trati se v některých tatíncích a maminkách probudil závodní duch bez ohledu na to, kam se ubíraly nohy jejich dětí.

jasně:)

a je taky dobře, že mláďata nestartují hned na začátku, vypravit takové bobky a kolikrát ještě sebe na závody (ta druhá část tady naštěstí odpadla) dá práci – jednou jsme se někde zpozdili, malej šel pak s většími asi 350, na něj moc dlouhé. Ti mu pochopitelně utekli a nebavilo ho to, tak jsem ho taky nesla a pak mu půjčila na krk medaili, aby ho to neodradilo:)
Ti starší jsou zvyklí vstávat do školy, dojet sami a mají k přípravě ten klid, co potřebují

>> mirekk, 19. 9. 2009 23:38:23

Tohle je typické. Ambiciózní rodič je, nebál bych se říct, morem těchhle závodů. Zažil jsem to už mnohokrát. Kolikrát by stálo za to vyhlásit speciální leteckou kategorii. Jinak náš malý to má jak kdy. Někdy bez ruky nevyběhne a pláče, když jí nemá. Někdy jí rezolutně odmítá. A když jí odmítne, tak se během neskutečně baví…až mu někdy závidím. :o)

Pořadatelé Mladých Běchovic se rok co rok snaží překvapit diváky i závodníky nějakou novinkou. Ani letos, kdy se konal již 44. ročník, nezklamali. Vítězové a vítězky žákovských kategorií si mohli u vchodu do areálu zasadit strom, který bude opatřen jejich jmenovkami. To ale jistě není jediný důvod, proč Mladé Běchovice počtem startujících letos zřejmě opět překonají svého dospělého bratra.