Tak to ti závidím, v Bejrůtu jsem byl 4 dny, ale bylo tam všude takové husté dopravy, že na běhání ani pomyšlení. Celkem jsem litoval trénující místňáky. Ti běhají celkem rádi po nábřeží. Odtud byl nádherný výhled, m.j. na tebou popisované zasněžené hory, ale úsek to byl celkem krátký (1,5–2 km víceméně bez křižovatky). Všude jinde ve městě běhání představitelné jen velmi těžko, je to něco jako snažit se vzít napříč pražské centrum, přes Ječnou, Žitnou, včetně smogu atd. Kdyby byla v Bejrůtu alespoň NĚJAKÁ veřejná doprava, která by uměnšila podíl aut, bylo by to fajn město.

Když mi byla učiněna nabídka zaběhnout si maraton v Beirutu, neváhal jsem ani vteřinu a řekl ano. Až pak mi začalo docházet, že Libanon, země, v níž Beirut leží, není zrovna nejklidnějším místem na světě, spíše naopak, že je to místo, kde to hodně třaská. Ani to mě však neodradilo se těšit a hledat si informace o místě, kterým šly dějiny.