Před 2500 roky se na pláních u Marathonu utkalo aténské vojsko s přesilou Peršanů. Bitva, která skončila vítězstvím Řeků, patří mezi nejvýznamnější události evropské historie. I když dnes je známá především díky příběhu maratonského posla a závodu, jenž se na jeho počest běhá. Přitom je velmi pravděpodobné, že jde o vymyšlenou historku, že je to jeden velký mýtus.
Odkaz na článek

prosil bych Hérodotos a Feidippidés

spovedal som na tuto temu Yianisa Kourosa, v podstate potvrdil co je v clanku. Kouros systematicky studuje grecke dejiny a ide priamo do starych zdrojov nielen do zobranych spisov inych neskorsich autorov. Kouros je tiez dost proti forme Sparthathlonu (teda len jednym smerom)hoci ho sam bezal a vyhral a je zname ze v jednom roku bezal truc-pravy Sparthathlon teda tam a naspat, mimo preteku ale vystartoval s pretekarmi bez cisla, a obracal v Sparte ako prvy – teda pred vitazom oficialneho behu. Co sa tyka temy ultra a situacie ped prvou modernou olympiadou, popularne boli vzdioalenosti : 100 mil 1000 mil a casove preteky, 24H, a mnohodnovky zavodilo sa najma v chodzi a behanie bolo povolena az na niektorych pretekoch. Vacsinou sa chodilo-behalo o peniaze jednak boli vypisane priamo ceny jednak boli vysoke stavky priamo medzi pretekarmi a tiez samozrejme tipovala verejnost ako pri dostihoch. preteky byvali na stadionoch – provizornych miestach a tiez bezne byval pretek na tam a spat priamej rovnej trase v dlzke 1 mila kde 2 stlpy od seba vzdialene 1 milu boli vymedzenim celej trasy a pretekar sa musel okolo nich otocit, co je dost podobne dnesnym pretekom v zavodnej chodzi. Kratke preteky – menej ako 100 mil neboli tak bezne, neskor sa zacali mnozit preteky na polovicu – 50 mil. Z materialov o historii beh-chodza na vytrvalsot (poslednych 200–300 rokov) nejako nie je vidno pretekove vzdialenosti podobne maratonu, teda nic v rozsahu 20–30–40–50 km.

jen takova drobnost, jako matematik a stoura:). I kdyby vse bylo spravne, neexistuje rok 0, takze 2500 let by se melo oslavovat az pristi rok. to jen tak na okraj:)

Měl jsem za to, že bitva u Maratonu byla 12. srpna nebo 12. září (to podle různých kalendářů). Ale 10. září? Nakonec proč ne, den či měsíc sem nebo tam. Údaje se rozcházejí např. i v počtu perských bojovníků nebo počtu padlých na řecké straně.

pokud jde o běh z Matahónu do Athén, přední český historik starověku Pavel Oliva k tomu poznamenává stručně: „vyprávění o "marathónském běžci“, který prý přinesl do Athén zprávu o vítězství, je pozdní legednou."

>> Láďa S., 13. 08. 2010 11:46:37

Vznik a historie této legendy je docela zevrubně popsána v knize „Proč mlčíš Feidippide?“, viz sekce literatura a film tady na fóru.