Ahojte… Běhám něco přes rok, s radostí se těším každý druhý den až vyběhnu. Běhám něco kolem hodiny 8–12km 3–4× týdně zima nezima, déšť nedéšt, horko nehorko, někdy jen tak, někdy fartlek, pravidelně ve středu intervaly. Ačkoliv jsem v mládí sportoval na vyšší úrovni běhy jsem nenáviděl a teď se po 15-ti letech nenávist stočila v drogu… Nicméně minulý pátek jsem nedokázal dokončit výjměčně přesunuté intervaly a v pondělí mi hlava přemlouvala tělo, aby se rozběhlo. Nakonec jsem z toho neměl ten správný požitek jako jindy.. Z ničeho nic mi skřítci v těle začali stávkovat. V sobotu s echystím do Olomouce a za týden na železňáka do Otrokovic a trochu mne to děsí… Od pondělí mám naplánované odpočívání na Olomouc a po Olomouci masáže, pára a bez výrazného pohybu na Otrokovice… A tak se ptám, stává se i vám, že si tělo prostě zastávkuje? A jak to řešíte? Přemýšlím, že v těle zruším odbory… 

únava, začínajúca choroba, ľahké pretrénovanie.. asi to pozná každý. najlepšie je poslúchnuť odbory a zaradiť voľno. v tomto je telo múdrejšie než hlava.
Pozri tému o kontrole regenerácie pár dní späť.

drobny problem je v tom, ze telo k behu nevyhnutne potrebujeme, takze respektovat ho sa oplati.

No ono je zvláštní, že nijak výrazně jsem nenavýšil objemy… Není to nic z čeho se svět hroutí, jen hlava je z toho nesvá… 

Nebo změnit trasu, pokud běháš po stejné. Udělat nějakou změnu ve výbězích, třeba dát ty intervaly na jiný den. Tělo si možná příliš zvyklo a ztratilo motivaci.

No já bych řekl, že je to takové lokální minimum řečeno matematicky… Taková krizička Jen mne zajímalo, jestli se s tím setkávají jiní a jak to řešili, řešili-li to nějak.. Třeba hlubokým pohledem do zářících dámských, dívčích očí… To mne právě napadlo, zkusím – uvidím večer… 

Když zmiňuješ lákadlo v podobě dívčích očí … napadlo mě, jak se dříve nutili oslíci do pohybu. Na tyčku se přivázala mrkev na provázku a ta byla vžycky metr před oslíkem a oslík šel … a šel … a šel … za mrkvičkou. Ale nevim co tam tak přivázat pro člověka, potažmo muže? Stejk? Pivo? Nebo taky mrkvičku? 

>> Pip, 15. 06. 2011 12:12:37

co takhle na pivo, vyresetovat system. lze zkombinovat s temi pohledy:).

>> martin76, 15. 06. 2011 12:48:22

jo po takovým menším resetu si občas tělo i hlava říkají:„Že jsme včera večer radši nevyběhli“. 

Taky se mi někdy fkt nechce a většinou poslechu a kašlu ná to. Vzhledem k tomu, že na nic krom podzimního Ústí a noční Tesco desítky předtím netrénuju, mě ani takovej mini výpadek nebolí.

Ja taky nemivam porad chut si zabehat, nebo alespon ne kdyz vybiham. Vetsinou se z pocatecniho utlumu probudim a je z toho krasny trenink, nekdy ten trenink od zacatku do konce protrpim. Mel jsem pocit na nekolika zavodech, ze mozna bych mel vic odpocivat – byl jsem pretrenovany a neodpocaty. Mohu doporucit saunu, relaxaci ve vode. Urcite je dobre poslouchat sve telo. Nekdy v te zavislosti na behu na to zapominame, ale ty naznaky unavy by nas rozhodne mely prinutit k zamysleni.

Když se mi běhat nechce, tak nejdu, nebo popoběhnu jen kousek třeba na oběd. Obvykle takový stav netrvá déle než několik dní a pak se chuť vrátí, a to občas až do té míry, že poté „doženu“ v kilometráži to, co mi ve dnech útlumu „uteklo“.

>> GriseLouve, 15. 06. 2011 12:23:30

Jo byly doby, kdy by to mhl být i stej či pivo, ale teď raději tu mrkvičku…

Jinak jse se s tím restartem docela pobavil, myslím, že bych na druhý den fakt litoval že jsem nešel ven…

Momentálně to řeším kytarou a už se začínám těšit na sobotní Olomouc