„Do občerstvovačky na 16. kilometru jsme běželi všichni pohromadě, až tady jsem se trhnul,“ popisoval závod Čivrný. „Miřejovice jsou snad zakleté, ať se běží tam, nebo zpátky, vítr pořád fouká proti. Jsem rád, že to tak dopadlo, dnes nebyla ta pravá závodní nálada.“

„Je tady vždy pohodová atmosféra, trať se mi líbí a mám to blízko. Zatím se mi tu nepodařilo zaběhnout nějaký rychlý čas, ale ani to tady nečekám. Většinou je vedro a já hlavně každý rok týden před tím běžím hodně náročný závod ve Francii a na start v Miřejovicích jdu ještě s namoženýma nohama. Před dvěma roky jsem ani nedoběhla. Probrala jsem se tehdy na 20.km na zemi s křečemi v nohách a musela mě odvézt sanitka,“ doplňuje Radka Churaňová.

„Dnes jsem nečekala, že poběžím kdovíjak rychle, chtěla jsem si ohlídat přední umístění. Ale už od startu mě překvapila Zuzka Rusínová, která byla celkem blízko za mnou a hlavně na otočce jsem viděla, že běží úplně v pohodě. Tam jsem si přestala věřit a celou dobu jsem čekala, kdy mě předběhne. Naštěstí jsem tempo udržela a krize přišla až těsně před cílem.“

Běžeckým fajnšmekrům a znalcům maratonské historie udělal velkou radost čestný startér pětaosmdesátiletý MUDr. Pavel Kantorek. Trojnásobný vítěz Košického maratonu a mimo jiné první československý maratonec, který pokořil hranici dvou hodin dvaceti minut, se trpělivě podepisoval všem zájemcům.

„Byl to po všech stránkách povedený závod,“ hodnotí jeden z účastníků. „Snad jenom místní DJ mohl trochu ubrat na hlasitosti a starých diskotékových hitech. Pokud jsem si chtěl popovídat se spoluběžci, museli jsme jít hodně stranou.“