V mém věku se neříká hop dlouho dopředu, zejména když pracujete jako lékař v hospicu. To si vždy uvědomím, když přijímám človíčka, který byl třeba před rokem ještě úplně zdravý a teď je u nás a zbývá mu pár týdnů života…

Když jsem do mosteckého hospicu nastoupil, zjistil jsem, jak bídné je financování těchto zařízení. Politici na to kašlou, že to žere jen peníze a ty lidi stejně umřou…

Je mi z toho špatně. Snažíte se umírajícím dát, co můžete, tj. i trochu svého nitra, a přitom máte vztek!

Tohle byl můj lajtmotiv – když si člověk udělá osobní rekord, je to k něčemu, jen když je mladý. Když je ale starý a jeho výkonnost klesá, musí se pídit po něčem, co jeho běhu dá nový smysl. Já začal běhat pro mostecký hospic a letos to máme připravené již pro hospice v celé republice.

Loni jsem si přál, aby nás byly desítky, kdo takto pro hospice běhají. Cíl se podařilo splnit, protože celkem padesát běžců si koupilo dárcovská trička. Bylo úžasné vidět na Běchovicích sedm jejich majitelů a letos jich – doufám – bude dvojnásobek! Místo triček však přicházíme s myšlenkou samolepek na startovní číslo, kde si každý uvede, pro jaký hospic běhá, a ekvivalent startovného pak pošle na účet vybraného zařízení. Snad se toho chytí i pár pořadatelů.

CO JE HOSPIC

Zdravotnicko-sociální zařízení pečující o nevyléčitelně a těžce nemocné osoby v tzv. paliativní péči. Současná zdravotnická zařízení hospicového typu dostala své jméno podle míst pro odpočinek poutníků, která vznikala ve 4. století. Hlavním účelem hospiců je maximálně zlepšit kvalitu života v jeho závěrečné fázi a umožnit důstojné umírání. Děje se tak především snižováním nebo odstraňováním bo­lesti a jiných nepříjemných fyzických projevů nemoci. Hospic umožňuje vyřešit nebo alespoň zmírnit různé psychologické a duchovní problémy spojené s umíráním. Umožňuje intenzivní a nerušený kontakt s partnerem nebo rodinou.

Já sám jsem už předloni, kdy jsem s myšlenkou darované koruny za každého předběhnuvšího přišel, vyzávodil pro mostecký hospic přes 14 tisíc. Loňský rok byl pro mne trochu zklamáním, protože jsem se připravoval na sezonu řádně a poctivě a naběhal přes tisíc kilometrů v tréninku, nicméně po pražském půlmaratonu, kde jsem předběhl 5742 závodníků, jsem chytil klíště a borelióza mi vystavila stop pro trénink na maraton. Snažil jsem se to dohnat na dalších půlmaratonech v Karlových Varech, Českých Budějovicích, Chomutově a Ústí nad Labem, ale tam bylo méně účastníků a tudíž i méně předběhnutých. Takže to celkem s Běchovicemi a několika dalšími závody dalo 12815 Kč. I tak je to pěkná částka.

Mám dceru a tři syny. Když běžel v roce 1983 tatínek poprvé Běchovice, dva synové už byli na světě a fandili. V dalších letech jsem běhal s určitými přestávkami, posledních 12 let ale běhám Běchovice každý rok. No a jak se říká, jablko nepadá daleko od stromu, v roce 2009 se přidal jeden ze synů, v roce 2012 další dva a všichni běhají dlouhé běhy, většinou půlmaratony i maraton.

Řeknu vám, to je pravá pýcha pro otce běžet se svými syny! Možná se letos připojí i dcera na nějaký ten půlmaraton a Běchovice, vloni už jeden půlmaraton uběhla a běhá pořád. Důležité je, aby se člověk na běh těšil. V listopadu a prosinci se těším, až mi v lednu začne 18týdenní trénink. Když se pak blíží maraton a v nohou mám přes tisíc kilometrů, pro změnu se těším, až nebudu muset běhat… Ale když běžím těch volných deset kilometrů, to je to pravé štěstí z pohybu! Vracívám se domů plný endorfinu.

Víte, když pracujete v hospicu, máte tam pacienty, kteří svůj životní závod mají skoro za sebou a běhat nikdy nebudou. Co by za to dali, aby mohli!!! A já bych měl fňukat, že mne bolí nohy a že se mi nechce jít trénovat?!?

BĚHY PRO HOSPICE

Pozn.: Sledujte www.behej.com/terminovka, termíny konání se mohou měnit podle aktuální situace v ČR.

O své rekordy už se nezajímám. Zajímám se, kolik lidí jsem předběhl a kolik to představuje korun pro hospic.

Kolikrát týdně běhám? Tak třeba tento týden podle tabulky bratrů Hansonů by to mělo být 71 km, z toho 2× 16 km, 2× 10 km, jednou rychlostní trénink 3× 1,6 km + 0,4 km a tempový trénink 13 km. Příští týden to bude už poprvé jednou těch 26 km a celkem za týden 88 km. Trénuji sám. Když bych měl s někým běhat, buď bychom „kecali“ o nesmyslech, nebo bych běžel pomaleji než ten druhý a měl by pocit, že ho zdržuji, nebo by to bylo obráceně. Poslední roky běhám bez sluchátek, musím se každou chvíli soustředit na běžecký styl, abych nedupal – hlava, ramena, lokte, hrudník, břicho, kolena, kotníky, paty…

Líbila se mi totiž kniha o Chi runningu a snažím se k ní vracet. Při běhu neškodí si to opakovat – běžím ve správném postoji, mírný předklon. Na to ale musí být člověk sám se svými myšlenkami.

Pomáhá mi kniha Hansonova metoda maratonu, trénuji podle ní již pátým rokem, bez změny, snažím se to plnit na 100%. Jistě, i jiné knihy budou dobré a úspěšné, základ je v tom, že se jimi člověk řídí. Ne jako já před sedmi lety, kdy jsem si něco přečetl, pak trochu podle toho trénoval, pak se mi nechtělo, pak zas trochu trénoval a výsledek nebyl žádný. Maraton jsem doběhl na 35. kilometr a zbytek došel indiánskou chůzí…

Jinak se těším na příští rok, protože letos to bude se závody RunCzech asi špatné. Myslím, že se v Praze nepoběží ani maraton. Už mám připravenou variantu za půlmaraton: Zaběhnu si tady v Mostě 21,1 km, změřím si čas, kouknu na výsledky loňského ročníku a vypočítám počet virtuálně předběhnutých závodníků. Slogan na FB už mám připraven: „Virtuální závod – ale peníze skutečné“.

Podařilo se mi totiž v hospici najít sám sebe – mohu pomáhat někomu, kdo to životně potřebuje. Jsem navíc součástí kolektivu, kde si všichni snažíme navzájem pomáhat, aby vše fungovalo, tak jak má. Hned dnes, protože žádné zítra už být nemusí.

P.S.: AKTUÁLNĚ: Jako zaměstnanec hospicu nyní raději neběhám vůbec a věnuji se lékařské práci v mosteckém zařízení. V mém věku je riziko infekce vysoké a následky by nemusely být vůbec dobré. Rovněž představa, že něco zavleču do hospicu, je pro mne nepředstavitelná. Pokud nebude už letos možné závodit, věnuji 10 Kč za každý kilometr v tréninku. Odhaduji, že by to mohlo být něco přes 10 tisíc korun.