Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Nedělíme lidi na očkované a neočkované, ale na registrované a neregistrované

Nedělíme lidi na očkované a neočkované, ale na registrované a neregistrované
foto: Barokomaraton

Baroko maraton | 27.12.2021 | přečteno: 1348×

Psal se rok 2007. Pražský mezinárodní maraton (dříve PIM) sice už počítal své účastníky na tisíce, přesto běhání v České republice nebylo zdaleka takovým fenoménem, jakým je v posledních letech. My jsme kromě zmiňovaného PIMu měli za sebou pár menších pouťáků a spousty naběhaných kilometrů po Čechách. A tehdy, na Silvestra, se v našich hlavách zrodil nápad uspořádat maraton vlastní. Krajinu v Plasích máme hezkou, tak proč ji neukázat také zbytku světa?

Ani název nebyl složitý. Protože se nacházíme v kraji přezdívaném barokní perla západních Čech, uskutečnil se v září roku 2008 první ročník Barokomaratonu. Měli jsme tehdy velké obavy. Nápad u piva je hezký, ale k samotnému uspořádání takové akce je ještě kus práce. Pár známých nám samozřejmě účast přislíbilo, přesto se nám v hlavách honily myšlenky jako: přijdou lidi?, klapne počasí?, seženeme nějaké sponzory?, neproděláme kalhoty?, stihneme připravit tratě?.

Nakonec vše klaplo, a po kladném až nadšeném ohlasu většiny účastníků bylo jasné, že v načaté tradici budeme pokračovat.

Po pár ročnících byla k maratonu, půlmaratonu a minimaratonu (4,2 km) přidána trať 10 km, která se stala také velmi oblíbenou. A protože i naše běžecké choutky rostly a místo časů jsme honili více kilometry (nejnižší-nejvyšší bod Čech, Evropy, přeběhy Řecka, Gruzie), zkusili jsme 10. ročník okořenit tratí na 100 km. Původní myšlenka nechat tuto distanci pouze na jubilejní ročníky vzala díky zájmu za své.

Tím se logicky ještě více otevřela kapitola značení tratí. Ano, před pěti lety už většina běžců používala chytré hodinky a zvláště ultramaratonci mívají trať zaznamenanou v hodinkách či ve svém telefonu. To nic nemění na tom, že všechny tratě jsou označeny fáborky a směrovými šipkami. Ne každý si totiž potrpí na to běžet s mobilem v ruce a už vůbec nechce bloudit někde v neznámém lese. Snad se nám toto daří eliminovat. Pro představu – jde o několikeré projetí vzdálenosti cca 120 km se zastávkami každých asi 200 – 300 m.

Dokud jsme měli jen trať maratonu, tedy prvních devět ročníků, jsme toto zvládali na kole, obtěžkáni fáborky, kůly, cedulkami, kladivem, šroubovákem, nůžkami na trní a ruční pilou. Do té doby byl pro nás aspirantem na Nobelovu cenu vynálezce čelovky, neboť za denního světla v co nejkratším čase lze toto těžko zvládnout. Od 10. ročníku už je to prakticky nemožné a velebíme k tomu vynálezce čtyřkolky. 

Ke značení se pro nás, pořadatele, váže také několik adrenalinových zážitků. Jako když se vám před startem 100km trati na nejvzdálenějším místě pase mezi fáborky stádo býků a je třeba 10 km přeznačit. Nebo když předjezdec zjistí, že někdo byl tak vtipný a část fáborků strhal a převěsil na jinou cestu. Prostě snad žádný ročník se neobejde bez toho, aby nám někde fáborky či značky zmizely. Bohužel je to takový folklór části našich spoluobčanů, pro které v tu chvíli nemáte pojmenování…

Pro běžecké začátečníky je určena trasa o délce 10 km vedoucí po lesních pěšinách s jedním kopcem, s převýšením cca 140 m. Z téměř poloviny vede naučnou stezkou Ludvíka Očenáška. Hezky běhatelná je trať půlky, kterou zvládnou i běžečtí elévové. Na trati jsou dva významnější kopce, převýšení celkem 370 m, z velké části vede trasa po cyklostezkách, nechybí nádherné výhledy na řeku Střelu a její okolí.

Královská, maratonská trasa patří k obtížnějším, především v kopcovitější první půlce, odměnou jsou pak běžcům nádherná panoramata. Druhá půlka vedoucí údolím Manětínského potoka a řeky Střely patří k tomu nejhezčímu, co domácí závody umějí nabídnout. Otázkou ale je, jak budete přes únavu tuto nádheru vnímat. No a „kilo“ je kapitola sama pro sebe, to se musí zažít…

Nevšední je i tým lidí, který závod pořádá. Z prvotních pár kamarádů, jejich partnerů a dětí se počet organizátorů rozrostl na více než 150. Naprostá většina má termín zarezervovaný v kalendáři rok dopředu. Věnují nám svůj víkend, i přes občasnou náročnost jsou stále milí, usměvaví, dokáží zafandit, povzbudit. Mnozí využívají svá auta, stovkařům připraví v noci čaj, polévku nebo jiná překvapení, v případě situace umí zaimprovizovat. Prostě lidi, na které je spolehnutí a bez kterých by Baroko nikdy nebylo tím, čím je.

Díky vhodně zvolenému termínu závodu (vždy první sobota v září) je u nás převážně i ideální běžecké počasí. Baroko se neběhá kvůli osobákům, ale kvůli tomu si máknout, užít si krajinu, ale hlavně lidi a atmosféru okolo. Areál Velké Louky v Plasích a jeho zázemí slouží nejen organizátorům, ale před i po závodě je využívají sami závodníci, kteří přijíždějí do Plas užít si celý víkend. Přestože netlačíme na pilu marketingově a chceme si zachovat specifický ráz Baroka, jsme moc potěšeni, že si náš závod oblíbila i česká ultra vytrvalecká elita. Mnoho z ultráků bere účast na závodě jako jeden z vrcholů přípravy na Spartathlon nebo jiné podzimní vrcholy sezony. Nám, organizátorům, jsou pak odměnou za námahu při organizaci navázaná přátelství s lidmi podobné krevní skupiny, jejich převážně pozitivní hodnocení naší práce.

Naše Baroko je pro nás symbolem party, kamarádství. Ostrůvkem jistoty, že svět je ještě normální, že je okolo nás velké množství lidí, kteří jsou schopni a ochotni pomoci kamarádům, dobré věci. Nesnažíme se udělat mega závod pro tisíce účastníků, je nám dobře s těmi, kteří k nám jezdí. Stejně jako spousta organizátorů jsme s Barokem velmi těsně spjati, je to kus našeho života. Důvodů pro organizaci je spousta. Třeba jen ten krásně si užít den…

Takže si pamatujte: U nás, na západě, nedělíme lidi na očkované a neočkované, ale na zaregistrované a neregistrované…

Autory textu jsou organizační ředitel Barokomaratonu Kosťa Wiesner a autor tratí Miroslav Štefl

Anketa

Která z tras zářijového Barokomaratonu by vás lákala nejvíc?

 
0 hl.
 
2 hl.
 
9 hl.
 
21 hl.
 
15 hl.
Celkem hlasovalo 47 uživatelů.

Komentáře (Celkem 0)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

barokomaraton muž 27.12.2021 12:16:27

Psal se rok 2007. Pražský mezinárodní maraton (dříve PIM) sice už počítal své účastníky na tisíce, přesto běhání v České republice nebylo zdaleka takovým fenoménem, jakým je v posledních letech. My jsme kromě zmiňovaného PIMu měli za sebou pár menších pouťáků a spousty naběhaných kilometrů po Čechách. A tehdy, na Silvestra, se v našich hlavách zrodil nápad uspořádat maraton vlastní. Krajinu v Plasích máme hezkou, tak proč ji neukázat také zbytku světa?
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.