Zatímco výkon starořeckého posla – běžce, který v průběhu čtyř dnů dokázal uběhnout vzdálenost mezi Athénami a Spartou (238 km) tam i zpět, je poměrně přesně doložen v historických spisech včetně jména, které se někdy píše jako Pheidippides a někdy zase jako Philippides, o existenci posla, který měl zvěstovat athénským vítězství nad perskou přesilou a následně zemřít vysílením, dnes většina historiků pochybuje.

Stejně tak se často plete i původ samotné maratonské trati, po které se dnes běhá do hlavního města Řecka. Není to ani po stopách jednoho nebo druhého posla, nýbrž se kopíruje trasa, po níž běželi závodníci v roce 1896, kdy se do jihoevropské prosluněné země vrátily olympijské hry. Ale co, i toto přece stojí za to vypravit se do země, která dala vytrvaleckému světu ono magické slovo!

A aby toho nebylo málo, slavné vítězství nad Peršany se událo v roce 490 před Kristem, a proto není  složité si spočítat, že napřesrok to bude hodně kulatých 2500 let. Strkanice na startu bude jistá, možná by bylo lepší se jí vyhnout a vydat se směrem Atény již letos.

JAK NA MÍSTO ČINU

Přes svou historii nepatří Aténský maraton mezi největší maratony světa snad i proto, že časově víceméně koliduje s násobně větším Newyorským. Oproti svému většímu kolegovi je ale unikátní – na startu a v cíli neuvidíte prakticky žádné reklamy. Zajímavým srovnáním je i to, že Athens Classic Marathon má od IAAF Silver Label, tedy stříbrnou nálepku, což je stejné ohodnocení, jaké má Praha.

Na samotný závod je nutné se zaregistrovat s předstihem a to na internetových stránkách závodu www.athensmarathon.com. Registrace online je otevřená až do 18. října, takže stačí, abyste měli kreditní kartu, znali velikost svého trička a udělali pár kliknutí myší a jste TAM. Cena je 80 eur a zahrnuje startovní číslo, měřicí čip, medaili v cíli, dopravu na start, občerstvení po trati a v cíli, sportovní tašku s upomínkovými předměty, triko s logem závodu a hlavně zdarma městskou hromadnou dopravu po Aténách tři dny před závodem a dva dny poté, včetně cesty z letiště a zpět na něj. Aténský maraton nemá žádný časový limit pro účastníky, takže na startu potkáte hodně prvomaratonců. Někteří účastníci škodolibě podotýkají, že právě pohled na ne vždy vysportovaná těla turistů je ujistil, že mají na to běžet maraton…

Pokud poletíte přes den, sedněte si v letadle k okénku na pravou stranu po směru letu a požádejte letušku, ať vám od pilotů zjistí, na kterou dráhu budete v Aténách přistávat. Když to bude dráha 21, pár minut před přistáním budete přelétávat městečko Marathon, kde závod startuje, a až do samého přistání poletíte podél trasy závodu. Pozorně se dívejte, kde se v příštích dnech budete trápit, letadlo tu trasu zvládne asi tak za dvě až tři minuty.

Připojme ještě pár čísel: do cíle vloni doběhlo celkem 3843 běžců a vítězný Keňan Nicholas Lekuraa ji absolvoval za 2:12:42. Za čas 3:00:00 bylo celkově 85. místo, za 3:30:00 432. místo a za čas 4:00:00 pořadí 1270. Přes 4:00:00 tedy běželo ještě dalších 2573 běžců. Z české republiky loni do Atén přicestovalo 14 borců, o rok předtím 12. Kolik to bude letos? Zkuste stránky www.behy.cz, kde najdete i jména letos přihlášených účastníků.

A teď možná pro někoho to nejlepší: řecký maraton má vynikající pasta party v předvečer. Spousty jídla a pití, dorty a nikdo se neptá, po kolikáté si jdete přidat…

TRASA

Marathon je malá vesnička a start je na jejím okraji směrem k Athénám. Startuje se v devět ráno (deset „českého“ času) a občas bývá neuvěřitelná zima, proto pozor na správné odění! Mezidenní teplotní výkyvy až o 20 stupňů nejsou ničím výjimečným a na startu se nedá nikam schovat.

Po startu běžíme po polovině uzavřené čtyřproudovky, a tak je místa pro běh dost a dost. Honiče osobáků bude jistě zajímat, že na silnici je line čára ukazující optimální stopu maratonu.
První kilometry jsou rovinaté, na šestém kilometru odbočujeme a míjíme nenápadný pomník bitvy u Marathonu, řeckého bojovníka v plné zbroji. Jeden takový běží i mezi námi. Sice má výzbroj a výstroj z látky a dřeva, ale i tak ho všichni obdivujeme a fotíme. Teplota mezitím stoupla, trasa vede stále po otevřené silnici a vlní se, a tak není divu, že se „náš“ bojovník pěkně potí. Nikoho jistě nepřekvapí, že ten pravý před dvěma a půl tisíci lety se po doběhu zhroutil. Navíc před Athénami je docela slušný kopec, zhruba až do 30. kilometru.

Pak už se trať svažuje a konečně je vidět renovovaný historický stadion, kde se před 113 lety udály první novodobé olympijské hry. Ještě krátká smyčka z kopce a zase do kopce a blížíme se k cíli. Konečně jsou zde i diváci a z reproduktorů se ozývá i hlas neúnavně povzbuzujícího komentátora. Ještě padesát metrů pod mramorovými tribunami a cíl. Dostáváme medaili a už v příjemném sluníčku z tribuny sledujeme další dobíhající běžce…

NEJEN BĚHEM JE ČLOVĚK ŽIV

Obvyklou otázkou ve smíšených rodinách běžců a neběžců je:  “A proč bych se tam s tebou měl(a) trmácet?”

Proto přinášíme pár argumentů, kterak přesvědčit i neběžce k výletu do turisticky zajímavé země v hodně neturistickou část roku.

Atény samotné určitě nepatří mezi perly architektury. V ulicích města s monotónními stavbami a úzkými uličkami se poměrně snadno ztratíte, při projížďce autem se zase připravte na zácpy, troubení a prach.

A přesto sem každoročně míří davy turistů, aby si prohlédly alespoň ruiny kdysi majestátných staveb. Listopad je z hlediska teplot a davů turistů rozhodně přívětivějším měsícem než ty tradiční prázdninové. K cestování vybízí navíc i lístky na městskou hromadnou dopravu zdarma před i po samotném maratonu. Vřele doporučujeme raději odložit prohlídku pamětihodností až po závodě…

Antické památky jsou úchvatné, obzvláště když se vám zadaří a máte k dispozici řeckého průvodce ovládajícího vám známý jazyk. Umí podat dějiny své země tak, že se přenesete o několik stovek až tisícovek let zpátky a cítíte, jak vám nabíhají svaly při vyprávění o přípravě sportovců na tehdejší sportovní hry.

Z Akropole se vám naskytne výhled na Panathenaikon Stadium, onu úzkou “nudli”, kvůli které jste sem přijeli. Až z toho mrazí!!! Podobně, ale ne tak příjemně, vás bude mrazit v překlimatizo­vaných muzeích hlavního města…

Charakteristikou Řecka je samozřejmě kuchyně. Kromě skvělého vína a ohnivého ouza se připravte, rovněž raději po závodě, na suvlaki, gyros, saganaki či chladivé tzatziky. Olivový olej naleznete opravdu ve všem!

Tak co, vyrazíme společně?

(s přispěním přímých účastníků Aténského maratonu)

POZVÁNKU NA DALŠÍ ZAJÍMAVÉ ZÁVODY V ZAHRANIČÍ NALEZNETE V DALŠÍM ČÍSLE ČASOPISU BĚHEJ, KTERÉ VYCHÁZÍ 23.ŘÍJNA