Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Běháte přirozeně?

Běháte přirozeně?
foto: Marek Řízek

Radek Narovec | 25.05.2011 | přečteno: 18123×

Hodně se teď mluví i píše o přirozeném (přírodním) běhu, „run free“. Prostě pryč od zbytečností, konzumu, zpátky ke kořenům. Nechat vše nepotřebné doma, včetně starostí, ambicí a cílů. Vyběhnout jen tak, kamsi… Je to nový trend, reakce na uspěchanost a povrchnost převážně městského světa, anebo jen návrat k normálnu?

Fenoménu přirozeného běhu věnujeme i hlavní téma červnového Běhej. Zajímá nás, jak tuto problematiku vnímáte vy. Jedná se o nový trend? Nebo o vrchol běžecké vyspělosti? Existuje rovnítko nebo alespoň spojení mezi přirozeným během a minimalismem? Vidíte vazbu mezi přirozeným během a během v přírodě?

„Když jsem začal běhat a běhu propadl, narazil jsem na neuvěřitelný svět, který je na tuhle aktivitu nabalen. Komerčnímu systému se podařilo vytvořit kolem běhu tak silný svět “objektů” a “potřeb”, že samotný běh a to, co přináší – radost a napojení na naše základní lidství – přestává být vidět,“ píše na svém novém webu www.runfree.cz běžec Jan Dufek.

A ještě dodává, že sotva vstoupil do letošního maratonského Expa, ihned se mu sevřel žaludek a rychle z něj odešel. Není divu… Hluk, jedna nákupní nabídka přebíjela druhou, všude samé „nejlepší“, „báječný“, „vyřešíme za vás“.

V některých expozicích fronty novoběžců na vyšetření chodidel, které jako náhodou vždy vede k nákupu té nejsložitější, nejtěžší a nejdražší boty daného výrobce. Mezi prodávajícími přitom jen sporadicky narazíte na běžce a kupující je desekrát informovanější o tom, co se v běžeckém světě (včetně toho zahraničního) šustne.

Jak se běh stává stále populárnějším sportem (někdy dokonce ani jako sport není vnímán, spíše jako součást života stejně jako čištění zubů nebo mytí), na stále rostoucí masu nováčků čeká stále více těch, kterým ani tak nejde o pocit z běhu, jako o odbyt svého zboží. Boty, funkční prádlo, elektronika, speciální vložky korigující to, co napáchala speciální bota…

Stále více běžců, kteří již mají něco odběháno, proto ze světa „běhopeněz“ potichu mizí. Přestávají psát na diskusní fóra, své blogy nechávají umřít přesně v momentě, kdy je vezmou – byť v dobré vůli – útokem ti, kteří jsou na nižším stupni běžeckého vývoje. Mizí i z masových městských běhů, i když uznávají, že své místo a význam mají.

Jako houby po dešti přitom vznikají závody nové, leckdy bez sponzorů a oficiálních časomír. Namísto hlasité hudby se preferuje hlasitý zpěv ptáků. Ionťák a gely nahrazují voda, pivo a chleba se sádlem. Snad jedinou úlitbou komerci jsou pak lehké sportovní vaky na zádech a na nohou „hloupé“ boty. Hloupé v tom, že se jejich výrobci nesnaží být chytřejší než stvořitel člověka.

Bylo by však chybou klást rovnítko mezi „nekomerčním“ běháním a typem bot nebo běžeckým vybavením, jak naznačují vaše hlasy na facebooku behej.com: „Běhám si přirozeně, jak mi to zrovna vyhovuje – takže klidně v tretrách naplno, nebo v technologických botách pomalu – nepotřebuji k tomu horu teorie,“ píše Michal Štěpánek, běžec, který před časem odešel z Prahy do menšího města.

„Jako přirozený je pro mě hlavně běh v terénu, přírodě, v zimě, v létě, v mrazu, dešti i v pařáku, s báglem, blátem, lesem nebo loukou… A k tomu potřebuju kvalitní vybavení a myslím, že se to rozhodně nijak netluče…“ dodává tamtéž Jan Hák.

Jakousi biblí „přírodňáků“ se stala americká kniha Born to run, v níž si autor bere na mušku výrobce obuvi, kteří se podle něj nezastaví před ničím a těží z neinformovanosti novopečených běžců. Kniha začíná vyšetřením u lékaře a jeho doporučením, jak se zbavit nekončících bolestí – přestat běhat. Končí pak úspěšným zdoláním ultramaratonu v kaňonech Mexika, závodu bez startovních čísel, občerstvovacích stanic a prize money pro vítěze.

Komentáře (Celkem 129)

Nalezené položky: 130 První Předchozí | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | Další Poslední
avatar

fly-boy muž 27.05.2011 19:02:47

Osobně si myslím ,že ty problémy nejsou jen v botách, ale o celkovém stylu běhu. Například na mega akci typu PIM dle mého laického pohledu běhá správným stylem tak 30% běžců . Nechci zde popisovat jak vypadá styl ostatních abych náhodou někoho neurazil. Běhu na boso fandím-pro mě asi jediná možnost(kromě pochybné operace)jít si aspoň občas zaběhat. Moje paty boty nesnášejí .Mám na nich takové jakoby mozoly(boule) ,ale ostruhy to nejsou ,ani na pohmat to nebolí, ale když se rozeběhnu začne to pod nimy píchat a pak i bolet a je po běhu… No nic, na kole to nebolí, tak si šlapu :)

avatar

Zem

rudo muž 27.05.2011 22:26:34

>> MartiNo, 27. 05. 2011 14:34:34

myslim ze si robila spravny trening na posilnenie a rozvoj, ale bol prilis intenzivny a bolo ho prilis vela a zrejme si ho sla v stave ked nohy neboli dost oddychnute. Verim ze keby davkovanie bolo citlivejsie ze postupne by sa nohy boli adaptovali.

achilovka moze byt zranena vela sposobmi a na vela miestach, takze ziadne univerzalne skusenosti neexistuju, je nieco uplne ine ked achilovka boli na spode lytkoveho svalu, tam kde sa sval napaja na slachu

a nieco uplne ine ked boli patna kost. Ja som mal napriklad kedysi lytka aj achilovky velmi silne a prilisnym treningom – intenzita v objeme (+ asi vtedy nespravny styl), silne achilovky opakovane tak tahali za patnu kost – tam kde je achilovka prilepena, ze zacali vytahovat tie kostne bunky von, takze vlastne sa rozdrbala kost a nie achilovka, ked to take povytahovanme cele skalcifikovalo, tak vziklo nieco co nebolo v plane pri navrhu ludkseho tela.

Na take nieco absolutne ziadna liecba nefungovala, ved ako vyliecis zdeformovane kosti procedurami na svaly a slachy ?

No a k tomu navrch ako s tym nadalej behal, uz po patach kedze uz to inac neslo, tak som zlomil – praskol patnu kost a uplne aj rozdrvili to medzikostne teliesko – platnicku.

20 rokov trapenia a zufalstva.

teraz sa to dava dokopy ale len pomaly, hoci pokrok je uz velky. Problem je samozrejme teraz v tom ze nepozuivane svaly a slachy zoslabli , takze teraz uz su lytka aj achilovky slabe… koli nepuzivaniu alebo obchadzaniu reality vselijakou upravenou technikou, zoslabli aj ine svaly, stehna, chrbat atd.

Ked som sa rozhodol to pred 5 rokmi riesit tak ze pocas casu kym sa to vyriesi budem robit chodzu, aby som nabral nejaku kondiciu a chodzou trochu posilnil nohy tak som rychlo prisiel na to ze spravna bezecka technika je zalozena na zdravej achilovke a zistil som ze som v takej istej prdeli.

akurat pri chodzi mozem ist opatrne a mat pomalsi doslap a tak som mohol psortovat bez zhorsovania zranenia ale nemohol som ist spravnou technikou a nemohol som ist rychlo.

Moje problemy s kostami su ine ako problemy zalozene len na slache atd, takze vzajomne skusenosti mozu byt skor zavadzajuce.

Cital som ze problemy s kosou kde sa achilovka upina sa riesia aj rozbitim razovymi vlnami… hoci ultrazvuk je nieco ine, zrejme skusim aj to. Mam taky domaci pristroj akose masazny na chodidla, dava to nastavitelne narazy a po pouziti sa deju zmeny akurat to nepouzivam dostatocne casto, citim sa tak divne po aplikacii

Kedze kazde nejake zranenie vyviola aj zapal ide aj o to ako je nastaveny imunitny system a ci strava podporuje protizapalove procesy alebo ci naopak podporuje – irituje zranene miesto

ide najma o kyslost-zasaditist krve

lenze cez achilovku krv netece a tak vnutorne liecenie je nesmierne pomale a zlozite.

Co sa tyka techniky, uz sme to zdoraznovali predtym a Slavo to znovu zdoraznil :

prestan rozmyslat spicka pata- doslap pod seba naraz na cele chodidlo tak aby vela vahy neslo na patu, co je zlozite v hrubych botach – maju zvysenu patu.

Motto: 528 citaj: geopolitics.co
avatar

Brno

Celkem 75147,34 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:37:39 (2014)
půlmaraton: 1:22:19 (2014)
maraton: 2:54:22 (2014)

Petr Kaňovský muž 27.05.2011 23:04:35

Když čtu spoustu příspěvků o různých vleklých zraněních a jiných zdravotních problémech a slyším o tom od svých kamarádů běžců, tak zvažuji, jestli vůbec mám pokračovat v běhání a nemám toho nechat dříve, než to přijde i ke mně, neboť já něco takového nejsem ochoten pro dobrý výkon obětovat.

Při mém poměrně „lajdáckém“ přístupu k běhání a poměrně vysoké kilometráži je skoro zázrakem, že jsem za 4 roky běhání nic takového nepoznal a zřejmě i to pomohlo k zachování dlouhodobějšího trendu zlepšování. Ptám se zde ale otevřeně, jestli je skutečně nevyhnutelné, že při dalším pokusu o zlepšování si přivodím problémy, jak mnouí jiní běžci, nebo zda se tomu lze nadále vyhýbat a pokud ano, tak jakým způsobem.

Aktuálně se snažím běhat tak, jak se mi jeví jako „přirozené“, tedy nenutím se do žádných změn došlapu nebo čehokoliv jiného. Střídám 2–3 páry bot (a to denně, tedy až do té míry, že většinou ráno běžím v typově jiných botách než v poledne) a občas běžím i naboso (na dráze), přičemž nikdy neběhám přes bolest nebo do bolesti. Strečink neprovádím, protože mám strach, že při neodborném pokusu o protahování bych si mohl spíše ublížit než něčemu pomoci, pouze se snažím před rychlejším během aspoň trochu rozklusat a hlavně po něm delší dobu vyklusat.

Protože si ale zranění nemohu z více důvodů dovolit, tak se ptám, jak to tedy je. Znamená běhání neúměrnou zátěž pro kolena, šlachy a podobně, jejíž důsledky se postupně nakumulují a následně projeví vážnějšími zdravotními problémy, nebo se tomu dá dlouhodobě vyhnout, byť za cenu toho, že člověk nepodá tak dobré výkony, jak by normálně mohl? Více lidí mě varovalo, že už při kilometráži nad 200 km měsíčně si mohu přivodit únavové zlomeniny a jiné problémy, nehledě na problémy s koleny atd. Je tedy běhání skutečně tak nezdravou aktivitou, že je lepší se jí raději vyhýbat?

Omlouvám se za možná naivní dotazy, ale zajímalo by mě, kde je pravda. Děkuji předem za názory.

Motto: Jestliže poběžíš, neklopýtneš. :-)
avatar

Zem

rudo muž 28.05.2011 02:37:27

>> kanovsky, 27. 05. 2011 23:04:35

Petre, prave ty si vzornym prikladom ako by sa malo behat pre zdravie a vykonnost len ako vedlajsi parameter rastie sama

behas len ked sa citis ked sa ti chce a len tak dlho a tak rychlo dokial je to prijemne

pri takom systeme by nikto nikdy nemal byt zraneny.

To ako si krasne vyriesil PIM a nebezal si cez svalove vycerpanie je najlpsi priklad ako sa to ma robit

Ja som vzdy siel cez unavu a cez bolest, lebo som si napisal plan a musel som ho dodrzat.

Problem vacsiny, suadiac aj podla seba sameho je,

ze kym mame mlade telo tak sme sprosti a ked konecne dostaneme rozum, uz sme si stihli telo znicit.

Tebe nadelili nejaku exponencialnu krivku narastania mudrosti, takze ked si zacal behat uz si mal rozmumu dost.

Mne teraz nezostava nic ine, len si telo omladit a opravit naspat a dufam ze to nepotrva tak dlho ze pri tom znovu neosprostiem.

vdaka za tvoj priklad

Motto: 528 citaj: geopolitics.co
avatar

Brno

Celkem 75147,34 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:37:39 (2014)
půlmaraton: 1:22:19 (2014)
maraton: 2:54:22 (2014)

Petr Kaňovský muž 28.05.2011 09:35:47

>> rudo, 28. 05. 2011 02:37:27 pri takom systeme by nikto nikdy nemal byt zraneny.

Rudo, kéž bys měl pravdu.

Každopádně mě překvapuje, co všechno jsou ochotni mnozí běžci běhu obětovat, a velmi mě mrzí, že kvůli zraněním a dalším problémům přitom jejich výkonnost často ani dlouhodoběji neroste. Z tohoto pohledu považuji za správné, že jsem nakonec odmítl i velmi dobré tréninkové plány a rozhodl se běhat „podle chuti“.

Aktuálně vnímám, že i přes dobrou aktuální výkonnost potřebuji zklidnění a dočasné výrazné snížení rychlosti i kilometráže. Riskuji tím sice, že už „neprodám“ aktuální formu, která se už nemusí vrátit, ale na druhou stranu mám velkou šanci, že si běhání neznechutím a že během pár týdnů budu mít novou chuť se do toho opět pustit, přičemž existuje nenulová šance, že superkompenzační efekt zajistí, že to, co jsem nyní natrénoval, se v budoucnosti neztratí.

Motto: Jestliže poběžíš, neklopýtneš. :-)
avatar

Černé Voděrady

Celkem 18214,52 km
Minulý měsíc 175,79 km
10 km: 0:48:56 (2017)
půlmaraton: 1:49:10 (2017)
maraton: 3:57:39 (2017)

MartiNo žena 28.05.2011 13:48:03

>> rudo, 27. 05. 2011 22:26:34

Děkuji za výklad. Tak to je mi líto s tvojí patou… Držím palce aŤ ultrazvuk pomůže. Moje potíže s achilovkou jsou skutečně zcela jiného druhu – odhaduji to na nějakou drobnou trhlinku kousek nad patou. Počítám, že se může docela dobře při trvalém běhání (prokrvování aspoň trochu, posilování lýtka) bez tréninku kopečků zase zatáhnout. No nebo tam vznikne nějaká trvalá změna, ale běhat půjde.

Ohledně vzniku zranění (mého) – ano, trénink byl ok, ale jak mě mě upozornil včera v hospodě kamarád, který vůbec neběhá, když jsem se mu svěřovala, kterak jsem si novým sportem nově ublížila: trénink byl psán pro mladé, kdežto mi je 47, tak jsem měla jít pozvolněji, jak píšeš ty – citlivěji.

Motto: Žít a nechat žít.
avatar

Černé Voděrady

Celkem 18214,52 km
Minulý měsíc 175,79 km
10 km: 0:48:56 (2017)
půlmaraton: 1:49:10 (2017)
maraton: 3:57:39 (2017)

MartiNo žena 28.05.2011 13:56:22

>> methexis, 27. 05. 2011 18:47:54

Ohledně endoprotézy podám zprávu řekněme za deset let. Je třeba vzít v úvahu, že při mých objemech a s tím, že vzhledem k terénům v okolí nebude bosoběh v mé paletě běhů jediným, nebudou výsledky ani tak dobré ani tak špatné, jak různé přístupy k věci předpokládají ;-)

Motto: Žít a nechat žít.
avatar

Celkem 23701 km
Minulý měsíc 200 km
10 km: 0:46:23 (2014)
půlmaraton: 1:43:22 (2014)
maraton: 3:48:23 (2014)

Lenda žena 28.05.2011 15:00:43

>> kanovsky, 27. 05. 2011 23:04:35 Moc hezká úvaha.Při začátku mého běhání a neustálých zraněních jsem se ptala podobně,pak se mi dostala doruky Kniha o běhání od Jeffa Gallowaye a ta mi do toho mého běhání vnesla takový klid a radost.Běhám hodně podle jeho rad a běhá se mi dobře.

Motto: Raduj se ze svého života,je už později,než si myslíš.
avatar

Žďár nad Sázavou

půlmaraton: 1:42:51 (2011)

pam65 muž 28.05.2011 17:07:15

Motto: No toto!
avatar

půlmaraton: 1:43:44 (2009)

methexis muž 28.05.2011 17:26:35

>> MartiNo, 28. 05. 2011 13:56:22

vidim ze to mas premyslene tak to je potom ok, je to nakoniec vsetko individualne a zalezi na cloveku co chce tomu obetovat, a ci mu to za to stoji.. islo mi len o to upozornit na niektore veci a aby si sa nerozhodovala len na zaklade „born to run“ … no budem sa tesit na tu spravu:)

avatar

Slaný

Celkem 3535 km
Minulý měsíc 0 km
půlmaraton: 1:30:08 (2010)
maraton: 3:37:21 (2010)

EdCable muž 28.05.2011 17:56:23

>> kanovsky, 27. 05. 2011 23:04:35

Myslim si, ze zraneni nejsou zadnym prirozenym dusledkem behu. Myslim si, ze zcela presne to napsal Lubos Brabec, za vetsinou zraneni vystopujes snahu jit prilis brzy prilis daleko a prilis rychle.

Napriklad me vzdycky desi, kdyz vidim nekoho „prechazet“ na minimalisticke boty zpusobem, ze si v nich da na zacatek pohodovych deset (a jeste si je nadsene protahne na patnact). To u velke casti bezcu nemuze skoncit jinak nez zranenim bud achilovky (pokud se jedna o patare) nebo nejake struktury na plosce nohy (tyka se vsech).

>> SlavoK, 27. 05. 2011 13:52:50 Ono je otazka, jak presne tyhlety procentualni „statistiky“ jsou. Tenhle clanek mluvi o epidemii zraneni plantar fasciitis. Predtim se hodne psalo o epidemii unavovych zlomenin mestastarzu.

Motto: "Sometimes, I guess there just aren't enough rocks."
avatar

Celkem 5314,57 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:50:22 (2016)
půlmaraton: 1:47:01 (2016)
maraton: 4:12:05 (2014)

LemonaidLucy žena 28.05.2011 19:35:53

>> MartiNo, 27. 05. 2011 17:23:53

Sice zajic, ale taky ti prispeju svoji troskou do mlyna. Prechazim momentalne k behu pres spicku (naboso, v minimalisticke obuvi, lehke zavodni…). Za necele dva mesice jsem se dostala na 8 km v kuse (pres spicky). Po prazskem pulmaratonu jsem mela problem s kolenem a nemohla jsem temer behat – i kdyz jsem uz vetsinou behala ne pres patu jako zpocatku, ale pres stred chodidla. Zkusila jsem tedy bosobeh a VFF a koleno si uzasne lebedilo. Tim, ze mi koleno moc nedovolilo, tak jsem v podstate byla ‚prinucena‘ zacinat hodne pomalu – 500 m, 1 km, 2 km…lytka byla trochu citit, achilovky taky. Ale koleno prestavalo. Po jednom prehnanem vybehu ve VFF, kdy jsem mela skvely pocit a z 2,8 km jsem naskocila na 4 km jsem pak nekolik dni trpela (lytka, achilovky). Ale dala jsem pauzu, snizila, a vyladilo se to. (a to i kdyz jsem ted mnohem vic kvuli SNR zacala behat kopecky) Momentalne beham temer vyhradne v Saucony Kinvara (4 mm rozdil mezi patou a spickou), hlavne z duvodu toho, ze se v nich pri dlouhych bezich da chvilku ‚odpocinout‘ behem pres prostredek chodidla. Zpocatku ta zmena byla tezka (jako kazda zmena:-)), a doslap jsem si musela hodne hlidat. Ted uz mi ‚naskoci‘ uplne sam a kdyz uz me zacnou pak tahnout lytka, tak se musim naopak snazit presaltovat na prostredek. A druha bota, se kterou to stridam je New Balance WTE101. A musim rict, ze ani jedno koleno, ani zada, ani sedaci nerv se od te doby, co jsem zmenila styl, neozvaly. Sice bolela lytka a achilovky a porad obcas tahnou, ale staci odpocinout, protahnout a pak je to v pohode.

Motto: "When things are tough, you get tougher.” Chrissie Wellington
avatar

Černé Voděrady

Celkem 18214,52 km
Minulý měsíc 175,79 km
10 km: 0:48:56 (2017)
půlmaraton: 1:49:10 (2017)
maraton: 3:57:39 (2017)

MartiNo žena 28.05.2011 19:57:15

>> LemonaidLucy, 28. 05. 2011 19:35:53

Díky – tvůj přechod na špičku a Vff a běhání v Kinvarech (také se na ně podívám) sleduji, a vím, že specielně na koleno ti to pomohlo. Bojím se teď jen té achilovky. Půjdu opravdu pomalu, z malých objemů. Žádný závod v dohledu mě nehoní, jde mi jen o ten pohodový a co nejzdravější běh. Až budu „zralá“ na nějakou tu desítku nebo PM, něco si najdu…

Na SNR ti samozřejmě moc držím palce!

Motto: Žít a nechat žít.
avatar

maraton: 3:01:36 (2011)

Luboš Brabec muž 28.05.2011 21:18:17

>> EdCable, 28. 05. 2011 17:56:23

Možná zranění přirozeným důsledkem systematického běhání jsou. Nebo aspoň od nějaké hranice. Samozřejmě kdo si jde dvakrát třikrát týdně lehce zaklusat na 15 minut, asi mu nic extra nehrozí. A termínem „zranění“ myslím i třeba natažený sval, který běh jako takový neznemožňuje, jen musíme kvůli němu dočasně upravit tempo, případně i objem.

Jde jen o to chovat se ke svému tělu tak, aby zranění přicházela s co největším odstupem a jejich vážnost byla co nejmenší.

avatar

Olomouc

Celkem 149328 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:39:54 (2001)
půlmaraton: 1:34:43 (2002)
maraton: 3:21:17 (2002)

321919 muž 28.05.2011 23:45:56

>> kanovsky, 27. 05. 2011 23:04:35

S atletikou jsem začal když ještě většina návštěvníků těchto stránek nebyla na světě (1960) jako žáček. Samozřejmě jsem v tu dobu žádné velké objemy neabsolvoval. S systematickým tréninkem jsem začal o 5 roků později. Přestože jsem chodec, tak jsem velkou část vytrvalostní přípravy absolvoval s běžci. Byla to doba kdy se preferovaly vysoké objemy Km. V zimních měsících jsem dokázal naběhat až 900Km za měsíc. Od března se potom poměr běhu a chůze pohyboval přibližně 60:40 ve prospěch chůze. Samozřejmě, že chůze je pro pohybový aparát šetrnější, ale i přes velkou intenzitu jsem za celou dobu něměl vážnější zdravotní problémy. Pouze 1× natržený sval a v loňském roce ostruha patní kosti (ta však nemusí s treninkem souviset). Občas nějaké drobné potíže s vazy či úpony, kdy stačilo jen krátce omezit trenink. Vždy však dodržuji zásadu rozcičení , zvláště před intenzivnějším treninkem. Stejně tak vždy, i po závodě, zařazuji vyklusání. Jen v poslední době trochu šidím rehabilitaci. Přece jen návštěvy sauny a bazénu dnes nepatří k právě levným záležitostem.

Možná jsem tedy výjimka, která potvrzuje pravidlo, ale jsem přesvědčený, že ani intenzivní trenink nemusí vést k vzniku zdravotních problémů. Přitom i letos jsem při přípravě na veteránské mistrovství Evropy k dnešnímu dni naběhal a nachodil 1559Km.

Motto: Nepřestaneš běhat proto, že jsi zestárl. Zestárneš proto, že jsi přestal běhat.
avatar

Praha 9 - Vysocany

voracem muž 29.05.2011 08:43:23

Kdyz ctu nektere prispevky, tak mam pocit, ze nekteri bezci zamenuji beh pres spicky a beh po spickach. I pri behu pres spicky, nakonec dosedne cele chodidlo (nebo temer cele, zalezi na rychlosti). Tak pozor na to, at si behem PO spickach neodstrelite lytka a achilovky.

Spousta bezezkych zraneni vubec nesouvisi z technikou doslapu, ale jsou zpusobena malou kondici posturalnich svalu a spatnymi pohybovymi stereotypy, svalovymi dysbalancemi (mam s tim bohate zkusenosti). To se muze projevit az pri vetsich objemech a vyssich intenzitach. Clovek je pak jak nevycentrovane ko­lo.

Jinak me prekvapuje, jak malo bezci tomuto venujou pozornost. Snazi se zlepsit tim, ze behaji kvanta km tydne a pri tom by stacilo zlepsit drzeni tela a tak eknomiku pohybu. Na to staci 3–4 tydne 20–30 min, cviceni a clovek na to nemusi nikam chodit. Na to staci mic pripane a nejaka balancni plosina. Nekteri bezci nikdy nezrychli zkratka pro to ze to koordinacne nezvladnou, at budou behat km kolik chteji.

Tohle se tyka i nekterych elitnich bezcu. Clovek kdyz nekdy vidi, co delaji rukama a jak drzi hlavu, tak neveri. Pri tom by stacilo tak malo a zrychleni by prislo v podstate zadarmo.

avatar

Praha 4

skalka žena 29.05.2011 08:53:08

>> voracem, 29. 05. 2011 08:43:23

Dobrá připomínka! Nebyla by nějaká rada nebo odkaz? (Vždycky lze něco vylepšit nebo odstranit chyby.) Díky.

Motto: Běh je jen jeden, ale když se začne hejbat, je jich moc...
avatar

Žďár nad Sázavou

půlmaraton: 1:42:51 (2011)

pam65 muž 29.05.2011 09:17:03

>> voracem, 29. 05. 2011 08:43:23

Jo, Jo, Jo!

Motto: No toto!
avatar

Zem

rudo muž 29.05.2011 09:42:17

>> voracem, 29. 05. 2011 08:43:23

ano samozrejme suhlas

poznamka :

Spousta bezezkych zraneni vubec nesouvisi z technikou doslapu, ale jsou zpusobena malou kondici posturalnich svalu a spatnymi pohybovymi stereotypy, svalovymi dysbalancemi (mam s tim bohate zkusenosti).

je tu ale moznost vajce-sliepka :

su nevyvinute svaly CORE a dalsie pricinou zlej techniky celkovej a zleho doslapu

alebo je zla naucena technika nakoniec pricinou toho ze mnohe svaly CORE a dalsie nepracuju tak jak maju nepouzivaju sa a ochabnu…

samozrejme suhlas s nutnostou cvicit a posilovat

byt bezec znamena ze asi 50% casu sa venuje behu a 50% casu sa venuje doplnujucemu cviceniu CORE a dalsich dolezitych svalov najma chrbta, a roznej svalovej regeneracii, joga masaz kryo hydro atd.

odbehat a zapisat km do dennika je len 1/2 bezeckej cinnosti.

Motto: 528 citaj: geopolitics.co
avatar

Slaný

Celkem 3535 km
Minulý měsíc 0 km
půlmaraton: 1:30:08 (2010)
maraton: 3:37:21 (2010)

EdCable muž 29.05.2011 10:02:50

>> Luboš Brabec, 28. 05. 2011 21:18:17

Samozrejme se da rici, ze zraneni jsou pruvodcem libovolneho pohybu od urcite hranice.

Motto: "Sometimes, I guess there just aren't enough rocks."
avatar

Žďár nad Sázavou

půlmaraton: 1:42:51 (2011)

pam65 muž 29.05.2011 10:17:17

>> rudo, 29. 05. 2011 09:42:17

vejce či slepice

  • málokdo přetíží cvičením CORE
  • Pilates mluvil o centeringu, tai-chi říká „ocel a sláma“
  • správně fungující CORE nedovolí, aby se po těle rozběhly dysfunkční řetězce (můžou jít od trapézu ke kolenu)

Jinak: s kvalitním CORE snáze přejdu ke správné technice než naopak, navíc si při tom neničím achilovky, …

Motto: No toto!
avatar

maraton: 3:01:36 (2011)

Luboš Brabec muž 29.05.2011 11:10:36

>> EdCable, 29. 05. 2011 10:02:50

A pak také běh nelze odpreparovat od ostatního života. Pokud je někdo zkroucený ze sezení za počítačem, má nadváhu nebo málo spí, je u něj velké riziko zranění, i když bude dbát na správný došlap, mít dobré boty, dělat strečink, opatrně zvyšovat objemy atd.

avatar

B. Bystrica

10 km: 0:54:26 (2011)
půlmaraton: 2:03:27 (2011)

Romanescu muž 31.05.2011 06:44:56

>> Luboš Brabec, 29. 05. 2011 11:10:36

ako ajťák a 190/90 s nedostatkom spánku som vlastne v prdeli:)

inak prechod na špičky riešim cca 3 mesiace, nohy si zvykajú, po cca 15km aj pri pomalom behu technika ide do hája, takže to riešim krátkym oddychom – presun došľapu na päty… Moje pozorovanie: po rýchlych behoch sa ozvú rôzne súčiastky = zjavne pri zrýchlení behám nekoordinovane = mám čo zlepšovať na technike behu a snažiť sa ju dostať viac do podvedomia aj pri zmenách tempa…

avatar

Celkem 6856 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:47:59 (2007)
půlmaraton: 1:46:39 (2010)
maraton: 3:53:44 (2012)

ipeterka muž 31.05.2011 22:39:48

>> MartiNo, 27. 05. 2011 14:56:30

Začal jsem tím, že jsem se snažil běhat přes špičky část výběhů. Ze začátku třeba jeden kilometr z dvanácti. Hodně to dávalo zabrat lýtkům. Dělal jsem taky chybu, že styl přes špičky jsem pojal ve smyslu „po špičkách“, tj. vysloveně jako „baletka“, což je blbost a právě to dává strašně zabrat lýtkům. Bohužel jsem nikde (ani zde) nenašel návod, jak to nacvičit. Základní finta je podle mě v tom, že to musí být přirozené. Dopad vlastně začíná na vnější straně chodidla někde u malíčku, ale rozloží se postupně po celé přední části chodidla, čímž zároveň vznikne dobrá opora pro odraz. Dokud se toto člověk nenaučí, je pokus o běh přes špičky děsná dřina. Nacvičovat jsem začal někdy v červenci a první závod novým stylem byly Běchovice. V době, kdy jsem začal nacvičovat nový styl, měl jsem dvoje běžecké boty – Adidas Supernova Glide a New Balance 1063. Adidasy se mi pro změnu stylu moc neosvědčily – dostávaly v nich dost zabrat achilovky (byly však pohodlné pro běh přes paty). Naopak New Balance jsem doběhal „do mrtě“, protože pro nový styl byly pohodlné. Dokonce za sebou mají dva VW PIM, loňský a letošní. Loni jsem běžel přes paty a na 30.km mě děsně chytlo koleno, takže jsem myslel, že nedokončím. Letos to bylo v pohodě – bolely jen svaly (celý maraton jsem běžel přes špičky). Přestože běhám několik let, udělal jsem chybu při koupi nových bot. Koupil jsem zbytečně přetlumené (Mizuno Wave Ultima), takže ztrácím na odrazu a zbytečně velká pata se mi „plete“ při prudších sebězích. Holt chybama se člověk učí a někdy je to drahý. ;-)

avatar

Brno

Celkem 19689 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:34:24 (2014)
půlmaraton: 1:17:52 (2016)

mulisak muž 31.05.2011 22:59:24

>> Romanescu, 31. 05. 2011 06:44:56

Rychlý běh bolí víc každého, to je normální, vůbec to nemusí znamenat, že běháš nekoordinovaně. S tím mám naopak zkušenosti u nepřirozeně pomalýho běhu.

Jestli ti jde po 15 km v tréninku technika do háje, tak podle mě nemá cenu tlačit na pilu a běhat víc. Mnohokrát tu zaznělo, že spíš než na vzdálenost je lepší běhat na čas. Uvědom si, že pro nás hobíky je půlmaratón časově na úrovni maratónu a maratón je ultra.

Motto: KISS (Keep it simple, stupid) in both running and programming
avatar

Praha 9 - Vysocany

avatar

Banská Bystrica

Celkem 983 km
Minulý měsíc 0 km

PeterFabok muž 02.06.2011 15:48:49

prirodzenost behu nema nic spolocne s kondiciou, ani s doslapom, ani s postojom, ani s core… to, ako pri behu vyzerame, suvisi s mierou prirodzenosti nasho zivota ako celku.

ked sa bavime o nejakom „prirodzenom behani“, v tomto kontexte beh nie je sportom.

… to len reakcia na to, akym smerom sa otaca tento thread ;) zasa je to o konkretnych veciach typu doslap pata/spicka, zlahka vs. silene atd… tema prirodzenosti je principialna, nie o spickach ladovca… aj ked o tych sa najjednoduchsie diskutuje, ze ano? ;)

treba behat a treba zit, a treba v tom vytrvat, kym sa vsetko okolo neusporiada a nedozvieme sa viac. tu neexistuju skratky ;)

Motto: the best runner leaves no trace
avatar

Zem

rudo muž 02.06.2011 21:39:38

>> PeterFabok, 02. 06. 2011 15:48:49

mozem popytat detaily ?

treba behat preco ?

a treba zit, preco ?

a treba v tom vytrvat, ???

kym sa vsetko okolo neusporiada co sa ma usporiadat ?

a nedozvieme sa viac. co sa mame dozvediet ?

tu neexistuju skratky ;) ???

Motto: 528 citaj: geopolitics.co
avatar

Ústí nad Labem

Kostěj muž 02.06.2011 21:45:17

>> rudo, 02. 06. 2011 21:39:38

Hádám, že na tyhle otázky si budeš muset odpovědět sám. A taky tuším, že z gauče to nepůjde. Ani z toho australskýho.

Motto: kostejuv.blogspot.cz
avatar

Zem

rudo muž 02.06.2011 23:55:57

>> Kostěj, 02. 06. 2011 21:45:17

to akoze nik iny na ne nema odpoved ?

Motto: 528 citaj: geopolitics.co
Nalezené položky: 130 První Předchozí | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.