Tak já s tím postupem 10 – 1/2M – M zas tolik nesouhlasím. Trénink na M je (nebo by měl být) jiný, než trénink na 10. Protože 10 je závod, který odběhneš na hranici AN, maraton musíš běžet někde kolem AE. Trénink je pak principiálně jiný – zejména trénuješ obecnou vytrvalost při nízkém tepu. Na 10 to tak docela neplatí, tam si spíš pěstuješ odolnost proti laktátu. Takže IMHO je to blbost.

Klasickým příkladem uvedeného postupu byl Emil Zátopek. Narozen v roce 1922, první závod v roce 1941 (Jarní běh Zlínem), pak závody 800 – 3000 m, první závod na 5000 m v roce 1943, první závod na 10 000 m v roce 1948, v témže roce vítězství na 10 000 m na OH, pak světový rekordman na 5000 m i 10 000 m, první a vítězný maraton v roce 1952 na OH, přitom vítězství také na tratích 5000 m i 10 000 m, poslední světové rekordy na 5000 m i 10 000 m v roce 1954, druhý (a poslední) maraton na OH v roce 1956, konec kariéry v roce 1958. Takže podle toho všechno chce svůj čas.

[quote=Perkynho]To EvženGe-možná že za 20 let přehodnotím své názory :) asi si tu maratonskou trať neumím užít tak jako vy.. Pro mě jsou lepší závody v přírodě ( tj.orientační běh )na městských 42km bězích nevidím nic zvláštního a trápit se víc jak 4h.na asfaltu či dlažebních kostkách,to je na mě trochu moc..když už tu tvrdou trať absolvovat-tak v nejkratším možném čase,ne? Je velký rozdíl v běhání a v trénování. Každý máme jinou motivaci a já Vám tu Vaši neberu[/quote] Tak ked su pre teba lepsie zavody v prirode tak ich behaj a nas pomalych absolventov mestskych maratonov nechaj na pokoji. Kto ti vravel aby si ten svoj prvy maraton bezal za 3:30 ci kolko. Mal si ho bezat za 4 a viac a nemal by si problem. Problem nie je v case – ale v tom ze niekto chce zabehnut cas na ktory nie je pripraveny – tan si koleduje o probem a je jedno ci ten maraton bezi za 2, 3, 4 5 … hod. Ono plati to strare zname – kazdy mame svoj everest – pre niekoho to je maraton za 2:30 a pre ineho za 4:30 – s pohladu uspokojenia svohich osobnych cielov v tom nevidim rozdiel.

Ale pochopil , chcel si povedat ze povazujes za nerozumne bezat maraton bez poriadnej pripravy. Chapem a je to pravda a nielen pre maraton, ale pre vsetky ludske cinnosti. Ale mohol si to formulovat inak – ale nechajme tak, ono to uz len nejak bude ..

Hm, a neni pointa maratonu nahodou v tom, ze si clovek sahne na tu svoji hranici mezi „moznym“ a „nemoznym“? (nebo ji pripadne o kousek popostrci…) ;) Kazdy ma prece tu svoji vyzvu nekde jinde. Ja myslim ze az jednou budu behat maratony pod 3 hodiny, bude to v prvni rade proto ze jsem sveho casu statecne odtrpela svuj prvni maraton (kam jsem se mmj prihlasila v alkoholovem opojeni a blazene nevedomosti co to obnasi). Protoze pokud bych mela cekat na to az jednou budu dostatecne rychla, tak bych v te krcme sedela dodnes :)

[quote=Perkynho]a trápit se víc jak 4h.na asfaltu či dlažebních kostkách,to je na mě trochu moc..když už tu tvrdou trať absolvovat-tak v nejkratším možném čase,ne?[/quote] no nevím, jak to máš Ty, ale pro mě by byl určitě 6h maraton menší trápení než 4h a ten zase menší než 3h, prostě čím pomaleji běžím, tím je to blíže chůzi a tím menší šance na nějaké trápení

Už jsem do této diskuse nechtěl zasahovat (lecos jsme si s Perkynho napsali soukromně), ale Janse se musím zastat. Při závodě na 24 hodin se běží řadu hodin a maraton jsem tam měl asi za pět a půl hodiny (pochopitelně jsem nespěchal, nebylo proč) a v té době jsem byl zcela v pohodě. Maratony za čtyři vždycky bolely.

[quote=Lucínek]Tak já s tím postupem 10 – 1/2M – M zas tolik nesouhlasím. Trénink na M je (nebo by měl být) jiný, než trénink na 10. Protože 10 je závod, který odběhneš na hranici AN, maraton musíš běžet někde kolem AE. Trénink je pak principiálně jiný – zejména trénuješ obecnou vytrvalost při nízkém tepu. Na 10 to tak docela neplatí, tam si spíš pěstuješ odolnost proti laktátu. Takže IMHO je to blbost.[/quote] To není blbost, ale přirozený vývoj většiny výborných maratonců. Pokud píšeš z pohledu kondičního běžce, kterému vůbec nejde o časy, jen si chce užít městský maraton a ve zdraví a pohodě ho dokončit, tak budiž. Jinak ale jen obecná vytrvalost při nízkém tepu není trénink maratonce, který se chce zlepšovat a dosáhnout nějakého času. Nejlepší maratonci většinou hodně dlouho budovali rychlost a závodili na dráze a pak to skvěle zužitkovali v maratonu-třeba Haile Gebrselassie nebo Paul Tergat. I 23letý Samuel Wanjiru, olympijský vítěz v maratonu z Pekingu, stihl závodit na dráze (v 17 5km za 13:12, v necelých 19 juniorský světový rekord na 10km-ve stejném závodě, kde Kenenisa Bekele překonal svět. rekord) a i dnes samozřejmě trénuje rychlost. Nebo příklad-americký běžec Alberto Salazar (vítěz maratonu v New Yorku z roku 1980–1982) běžel svoje nejlepší maratony v době, kdy se věnoval hlavně závodění na dráze. Pak se zaměřil na „speciální maratonský trénink“ a na olympiádě v r. 1984 skončil patnáctý. Vyhrál tam Carlos Lopes, který krátce předtím překonal světový rekord na 10km (vytvořil teda druhý nejlepší čas na této trati, protože v tom závodě skončil druhý)

[quote=Perkyn­ho]Vzdávám se, evidentně každý z nás mluví o něčem jiném..já píšu o výkonnostním běhání a vy o běhání pro radost- v tom je asi náš problém.[/quote] To jsi ale na začátku této diskuse neřekl. Pak se nediv těm reakcím běžců pro radost (nebo starších).

A propo… napadlo nekdy nekoho tady bezet maraton tak, aby ho vyhral, popripade zlomil svetovy rekord? :)

Pokud by mi totiz o to slo, asi bych trenovala jinak. Ze jsem lempl od prirody, to je jina kapitola. Tam uz pak nevidim nijaky zasadni rozdil mezi maratonem za 3+ nebo 4+. Proste ten clovek co to da za 3+ je evidentne o neco min linej, mozna o neco mladsi a zdravejsi, ale tam to konci. Lidska hranice je nekde jinde nez na jinak uctyhodnych 3:30. Zkouseli jste nekdy nekdo proste zapomenout na Kenany, a ten PIM vyhrat? (ptam se na pokus, nikoliv na vysledek) ;)

[quote=Perkyn­ho]Rozdíl mezi 3+ a 4+ je tuším hodina a to už je dost. Když tedy nemůžu nikdy vyhrát, tak si to klidně projdu chůzí. To bychom mohli pořádat závody pro nejlepších 10 a zbytek by byly nesoutěžní běhy. Když něco chci, musím pro to něco udělat..[/quote] Tyto řeči považuji za zcela zbytečné a nesmyslné. Každý ať si postaví cíle takové, jaké chce on. Někdo má cíl zaběhnout/abso­lovovat maraton za 2:03:58, jiný za 3 hodiny, jiný za 4 hodiny, jiný za 6 hodin a jiný třeba „jen“ dokončit, a všechny tyto cíle mohou být správné. Stejně tak je na každém, aby se rozhodl, co chce a může pro dosažení cíle udělat a aby posoudil, zda jeho cíl je nebo není adekvátní.

Lidem, jako jsi Ty, se mi téměř podařilo znechutit mé výkony v Bratislavě (4:20) a Podolínci (4:53), byť pro mne byly skutečně vítězstvím. Teď jsem zaběhl v Ostravě pod 4 hodiny (3:56) a opět se objevily nesmyslné řeči, že kdybych trénoval jinak, že bych zaběhl za 3:30 nebo 3:00 a podobně. Ano, možná bych někdy mohl tyto časy zaběhnout a možná je dokonce i někdy zaběhnu, ale pro mě bylo vítězství tento rok zaběhnout pod 4:00, tak si nehodlám toto kýmkoliv hanit.

Nedávno se opět někteří snažili „imperativně“ psát, jak bych měl nebo neměl běhat, což mě opět poněkud vyvedlo z míry. Nevadí mi, když někdo poradí, ale vadí mi, když to, co píše, považuje za neměnné dogma, podle kterého se buď musím přizpůsobit, nebo jsem úplný blbec. Rozhodl jsem se ale na to vykašlat a tento týden jsem běhal tak, jak jsem měl chuť. Nakonec to vedlo k velmi pestrým běhům, obsahujících jak rychlé části (např. 3 km jen 3,5 s za osobním rekordem), tak i zcela regenarační běhy pro radost, jako dnešních ranních 9,6 km při tempu 7:15/km (8,26 km/h) a pro mě neobvykle vysoké kilometráži (tento týden již 75 km). Cítim se velmi fajn a je mi úplně jedno, že jsem si tím možná zhoršil šance příští rok zaběhnout maraton o 3 minuty rychleji …

Doufám tedy, že podobné názory, jako je Tvůj, dokážu ve svém myšlení zcela ignorovat, i když se bohužel do podvědomí dostávají a člověk pak neví, kde se ta jeho nespokojenost se vším bere.

Přeji všem radostné běhání a omlouvám se, že jsem se zase zakecal, i když jsem sem už nechtěl psát …

to kanovsky: Běhej si podle sebe jak tě to baví a hlavně si nenech běhání znechutit. Inteligence máš dost takže pokud budeš chtít tak se můžeš inspirovat nějakým tréninkovým plánem, který najdeš třeba na internetu. Nebo si půjdeš svou cestou a taky se nic nestane. Pozitivně jsi mě překvapil, že běháš i v tomto chladnějším počasí, i když jsi již dříve psal, že přes zimu většinou neběháš. Byla by to škoda přes zimu neběhat. Je to základní přípravné období a pak by se ti těžko začínalo na jaře od začátku. Ve tvých příspěvcích mi jen trochu vadí neustálé zmiňování osobáků. Zdá se mi, že máš osobák na všechny vzdálenosti, které na světě existují. Já respektuju osobáky na oficiálních tratích 1500 m, 5 km, 10 km, hodinovka, půlmaraton, maraton. Ještě chápu osobáky na 1 km, 3 km, 15 km, 20 km, ale některé tvé tratě s osobáky jsou opravdu kuriózní. Asi je to tím, že jsi statistik a baví tě vše dávat do tabulek, grafů a sledovat neustálé zlepšování. Každopádně to ber jen jako můj názor a přeber si ho jak chceš. Hodně zábavných běžeckých kilometrů přeje Seb.

[quote=Seb]Zdá se mi, že máš osobák na všechny vzdálenosti, které na světě existují.[/quote] Jsem přesvědčen, že každý má osobák na všechny vzdálenosti, které na světě existují a které přitom za život absolovoval. Já třeba mám osobák i na 24h nebo 30dní, i když ho nemám změřený. Jinak i v tomto je na mě, na jakých vzdálenostech si osobáky vedu a zda je v příspěvku zmíním nebo nezmíním. Dnes jsem nebyl přitom nijak konkrétní – osobák nezmiňuji absolutně (čas), ale jen relativně (příklad: běžel jsem na 101% času osobáku na 3 km nebo 170% osobáku na 10 km). Stejně tak osobák na 7,5 km nevedu kvůli osobáku samotnému, ale kvůli tomu, abych viděl, za kolik bych mohl uběhnout 10 km nebo 5 km (interpolační a extrapolační křivka). Pokud tedy dovolíš, tak si budu vést osobáky na vzdálenostech, které uznám za vhodné a v případných příspěvcích třeba někdy uvedu i vzdálenosti, které považuješ za úsměvné. Víc k tomu ani případně k dalšímu nechci psát. I toto patří k tomu, co bych měl v životě měnit, tedy nesnažit se vždy vysvětlovat, proč to či ono dělám takto a ne jinak … Pokud tím neškodím jiným, tak mám právo si věci dělat tak, jak chci já, aniž bych měl cítit povinnost toto před druhými jakkoliv obhajovat.

Abych to doplnil, jsem stoprocentně přesvědčen, že k letošnímu zlepšení na oficiálních tratích (třeba 10 km nebo půlmaraton nebo maraton) přispělo i vedení mých osobáků na „úsměvných“ tratích a hlavně jejich následná analýza. Jinou věcí je, že někomu může připadat úsměvné, když napíšu, že jsem překonal osobák na 6,63 km, ale pro mě to má svůj význam, i když jsem to nemusel takto specifikovat a kdybych věděl, že to někomu vadí, tak bych napsal, že jsem běžel RYCHLOSTÍ BLÍZKO SVÉHO MAXIMA …

[quote=Seb]Po­zitivně jsi mě překvapil, že běháš i v tomto chladnějším počasí, i když jsi již dříve psal, že přes zimu většinou neběháš.[/quote] Ještě k tomuto: běhání v chladnějším počasí mi obecně nevadí, ostatné jsem i dnes ráno běžel jen v tričku, bundě a kraťasích. Vadí mi nicméně běhání na kluzkém podkladu (kombinace sněhu, ledu, bláta, písku, vody, soli a kdoví čeho jiného). Tento týden bylo počasí běžecky velmi přívětivé a hlavně jsem měl do běhání chuť. Kilometry jsem přitom získával nejenom běháním pro běh samotný, ale i běháním spojeným s jinou aktivitou (tedy někam jsem nejel MHD, ale doběhl, v normálním oblečení a se zavazadlem).

Pokud budu mít chuť běhat i v dalších týdnech, tak běhat budu. Pokud chuť mít nebudu, tak běhat nebudu a budu se věnovat něčemu jinému, v tom žádný problém nevidím. Rozhodně ode mne ale nelze v této fázi očekávat, že půjdu běhat jen kvůli tomu, že MUSÍM, protože bych bez tohoto konkrétního běhu za 2 roky neuběhl maraton za 3:30, ale jen za 3:40.

S tréninkovými plány je to úplně stejné: já jich znám poměrně dost a víc, v čem jsou si podobné a v čem si protiřečí. Dle mého názoru je ale správné, že jsem si vyfiltroval ty informace, které považuji pro sebe jako vhodné a splnitelné, a těmi se RÁMCOVĚ řídím. Příklad: neřeším, že bych měl v pondělí běžet 25 km, v úterý 3 km, ve středu 10 km a podobně, ale vím, že nyní je pro mne přijatelné běhat kolem 40 km týdně s tím, že někdy se zadaří víc a jindy zase míň. Neřeším, že bych dnes měl běžet intervaly a zítra tempový běh, ale vím, že by procento běhů v anaerobním pásmu nemělo být vysoké, řekněme 10 procent. Neřeším, že dnes mám podle plánu běžet 5 km rychle, když mám najednou během tréninku chuť běžet 15 km pomalu, nebo naopak, že mám podle plánu běžet 15 km, když mě to nebaví už po 3 km. Úplně stejné je to i s tzv. „osobáky“, mnohdy na tzv. „úsměvných“ vzdálenostech. Prostě jsem chtěl běžet třeba 5 km a na konci cítím, že mám sílu a chuť běžet dál, tak prostě dál běžím. Protože ale sil je jen omezeně, tak prostě třeba po 7 km skončím a pak DODATEČNĚ zjistím, že jsem třeba na této trati zaběhl osobák. Tím se posune regresní křivka v grafu a třeba pro závod vím, že bych mohl 10 km zaběhnout o 20 sekund rychleji, než dosud.

Možná tato má koncepce není zcela optimální, nicméně mi vyhovuje mnohem více, než když se mě kdokoliv snaží natlačit do nějakých pevných plánů, byť prověřenějších, než je můj přístup.

Samozřejmě chci zaběhnout dobré časy, ale ještě více pro mne je ta určitá spontálnost a radost z běhání. Ideální je, pokud se i přes spontálnost daří i zlepšování časů, což se mi letos podařilo dle mého názoru dostatečně. Pokud se to příští rok nepodaří, tak se pak rozhodnu, co s tím.

Myslím, že už opravdu budu končit, protože snad můj přístup pochopíte, byť máte právo s ním absolutně nesouhlasit a samozřejmě máte právo se řídit tím, co považujete sami za pro sebe nejlepší.

[quote=kanovsky]…Sa­mozřejmě chci zaběhnout dobré časy, ale ještě více pro mne je ta určitá spontálnost a radost z běhání. Ideální je, pokud se i přes spontálnost daří i zlepšování časů, což se mi letos podařilo dle mého názoru dostatečně. Pokud se to příští rok nepodaří, tak se pak rozhodnu, co s tím…[/quote] Jsou jen tři možnosti, ke kterým vytrvalostní sportování může vést:

1. přepětí, přetrénování, chronická únava, příp. zranění z přepětí – v důsledku dlouhodobýho příliš velkýho objemu, intenzity, nedostatku regenerace, nebo všeho dohromady, i když nejprve se kondice rozvíjí slibně jako v bodu 2).
2. rozvoj kondice, výkonnosti
3. stagnace výkonnosti, postupně snížení – z důvodu nízké zátěže pro daného sportovce. Např. někdo, kdo běhá čtyři roky pětkrát týdně a začne sportovat jen dvakrát týdně, tak mu to pro rozvoj nestačí.

Ty jednoznačně spadáš do dvojky, letošní výsledky mluví za Tebe. Sportuješ pravidelně, zapojuješ hlavu, nezapomínáš odpočívat, zlepšuješ se. Řešit, jestli by ses tím či oným zlepšoval víc je bezpředmětný, pokud by Tě takový trénink nebavil. Jsme hobíci. Trénink, výběh, provětrání hlavy, závod, ať tomu říkáme jakkoliv, by pro nás měl být zábavou. A pokud by trénink nebavil, nepovede k (výrazně) lepšímu výsledku, i kdyby byl po technické stránce lepší a vhodnější. Jinak řečeno, k zlepšení nevede jen jedna cesta, ale mnoho cestiček. Některé jsou kratší, některé se klikatí, další mohou být slepé a člověk se musí vracet, ale hlavní je po těch cestách jít, ať jsou zaměřeny čistě jen na objem, nebo jen na jeden sport, ať kombinují spoustu druhů pohybu, intenzitu s objemem atd. Užívej si běh jak si zvyklý, i s grafy a statistikami, neobhajuj se, Tvůj přístup není horší ani lepší než ostatních, zkoušej nové cesty, pokud budeš mít chuť. A nadále se budeš zlepšovat.

[quote=kanovsky]A­bych to doplnil[/quote] Příště raději edit a jeden příspěvek než tři samostatné… :)

Tak po zjištění nesprávné délky okruhu v Lískovci došlo k posunutí osobních rekordů na horší hodnoty, než jsem si myslel. Aktuálně tedy 21:19/5 km, 44:57/10 km, 1:43:42/pulmaraton, 3:56:07/maraton. S kilometráží se už sedmý měsíc pohybuji kolem 200 km měsíčně (spíše něco nad) a při běhu se cítím dobře (běhám ale teď spíše pomalu). Nedokážu se ale nyní rozhodnout, jaké adekvátní cíle nastavit pro příští rok a podle toho na jaké závody se přihlásit. Jsou v podstatě tři možnosti:

1. příští rok maratony vůbec neběhat a snažit se zlepšovat převážně na trasách kolem 10 km (k hodnotě kolem 42–43 minut příští rok a třeba 40 minut za 2–3 roky)
2. pokračovat v tréninku obecné vytrvalosti a vše směřovat k zaběhnutí maratonů kolem 3:30 (což znamená se přihlásit třeba na bratislavský pulmaraton a pak zkusit třeba PIM nebo raději něco menšího v květnu a pak třeba Stromovku nebo Ostravu na podzim)
3. trénovat podle momentální chuti rychlostní i vytrvalostní složku a rozhodnout se podle aktuální fyzické i psychické připravenosti až několik týdnů před závody

Vypadá to, že budu muset zvolit variantu c) a to bez ohledu na vyšší startovné, které bych v takovém případě platil.

to kanovsky:já kdybych mohl poradit a byl na tvém místě určitě bych se zaměřil na tratě kolem 10km a zlepšoval se na nich no a potom postupně během pár let zkusil tratě delšího charakteru tedy půlmaraton,ma­raton.tady varianta a).Ale je to můj osobní názor.já jsem třeba začal více běhat 10 km a něco kolem no a zjistil jsem,že tam mám ještě spoustu rezerv a když jdu maraton tak to tak oslnivé není.takže uvažuji také o tom že se zaměřím na 10-ky a pulmaratony, maratony budu běhat jako zálibu nikoliv jako nutnost:-) Ale ať se rozhodneš jakkoliv tak už jen to že budeš běhat i nadále je super

[quote=Perkyn­ho]běhat kratší a rychlejší závody ( i tréninky )[/quote] Právě zde je problém, protože se mě několik lidí snažilo vysvětlit, že základem úspěchu i na kratších tratích je obecná vytrvalost, kterou získám ze zvýšené kilometráže při pomalém tempu (výhradně aerobní pásmo) a že rychlost mám trénovat až poté, co budu mít obecnou vytrvalost dostatečně rozvinutou, tedy rozhodně ne nyní. Problémem ovšem je, že tato cesta je pomalejší, než kdybych třeba běhal intervalové tréninky už nyní (běhám přibližně stejně dlouho jako ti tví kamarádi – mimochodem, jaké mají časy, abych se jimi mohl řídit?) a že mi pak může dojít trpělivost, protože k zlepšování časů při tomto typu tréninku nemusí delší dobu vůbec docházet.

[quote=Perkyn­ho]Coopera 3,2 km, pětku dají oba pod 20:00, desítku 43–44minut a 21,1– lehce nad 1:40.[/quote] Děkuji moc, desítku za 43–44 a 21,1 kolem 1:40 věřím na normálním profilu (1:43 je na převýšení kolem 200 metrů) dám nejpozději na jaře. Obávám se, že Cooper za 3,2 je pro mne zatím nedosažitelný, nicméně jsem spíše vytrvalostní typ, navíc dnes jsem oslavil už 33.narozeniny, takže neočekávám, že ze mne někdy bude nějaký sprinter. 

[quote=kanovsky][qu­ote=Perkynho]bě­hat kratší a rychlejší závody ( i tréninky )[/quote] základem úspěchu i na kratších tratích je obecná vytrvalost, kterou získám ze zvýšené kilometráže při pomalém tempu (výhradně aerobní pásmo) a že rychlost mám trénovat až poté, co budu mít obecnou vytrvalost dostatečně rozvinutou.[/quote] Toto tvrzení, že obecná vytrvalost je základem i na pětce či desítce, je sice hezké, ale na nic, pokud člověk nemá rozvinuté základní všestranné schopnosti. Zajímalo by mě, kolik třeba skočíš snožmo z místa do dálky, nebo za kolik uběhneš 100 metrů. Nevím samozřejmě, jak na tom si se všestranností, ale vím, že spousta lidí, co začíná rekreačně běhat a poté začnou tréninky řešit, aby se co nejvíce zlepšili na to jdou dle mého špatně a snaží se trénovat jako by měli skvělý rychlostní, silový a všestranný základy – poté už „stačí“ dodělat vytrvalost a běháte slušně. Něco jiného je však dřít vytrvalost, když tělo nemá k dispozici rozvinuté další tělesné schopnosti nutné pro rychlý běh. Pokud nejsi schopen uběhnout 5 km v tempu pod 4 min na km… možná nebude hlavní chyba v nedostatečné vytrvalosti, ale spíše v nedostatečné síle, rychlosti, dynamice pohybu… pokud někdo nedá jeden jediný km pod 3:40 – těžko poběží 5 km po 3:50/km… tak to prostě je. Nemyslím, že cesta k výraznému zlepšení vede přes běhání pouze pod AP. Cesta dle mého vede přes běhání pod AP, pod ANP v kombinaci s všestrannou, rychlostně-silovou přípravou (po celý rok). Bohužel v čechách si často běžci myslí, že běžec má jen běhat – už párkrát se mě lidé ptali, proč že to dělám na tréninku starty z poloh, skáču, posiluju, nebo tahám závaží, když jsem běžec.

[quote=Dooma]Ne­myslím, že cesta k výraznému zlepšení vede přes běhání pouze pod AP.[/quote] Jasně, děkuji za názory. Psal jsem nicméně o běhání pod ANP, nikoliv pod AP. Také myslím, že všeobecná vytrvalost nemůže být pro tělo škodlivá, i když to ostatní samozřejmě k tomu také patří.

[quote=Perkyn­ho]Zajímalo by mě, jaké posilovací metody a v jakém období používáš? ( i když to do tohoto tématu nepatří ).[/quote] Ideálně si můžeš prohlédnout můj webový deník (atletika-behy.cz/dooma), kde zveřejňuji stručné výpisky z papírového deníku (ten je obsáhlejší). Nebudu to cpát do tohoto tématu, pokud chceš napiš mi na mail. Rád vše zodpovím.

Jinak si myslím, že to je právě ta chyba, že spousta běžců zapomíná na věci okolo (Cerutti – dobrý výkon v bězích dělá spousta maličkostí), které jsou také důležité. Dokud je člověk opravdu jen hobík, tak může klidně jen běhat volně (tím myslím pod ANP:-). Jakmile ale začne hobík měřit časy a chtít dosáhnout výrazného zlepšení a začne řešit, zda přes zimu celou dobu klusat, nebo zařadit i rychlejší běh, tak se nevyhne nutnosti rozšíření palety tréninkových metod. Ono je ale příliš snadné trénovat jenom souvislými metodami v pomalých tempech.

Únor byl pro mne běžecky nejhorší od dubna 2009 a to jak kilometráží (jen 113 km v únoru), tak rychlostí. Důvodů bylo více (nachlazení v jednom týdnů, špatný podklad a zejména nízká chuť běhat). V každém případě vidím, že rozhodně není „příliš snadné“ ani „trénovat jenom souvislými metodami v pomalých tempech“, protože ani to jsem nedokázal. Na druhé straně by ale bylo asi předčasné hodnotit celou zimní přípravu jen na základě pocitů z několika týdnů, aniž bych na jaře zkusil aspoň jeden závod. I přes uvedené jsem tedy přihlášen za 4 týdny do Bratislavy, i když účast tam budu muset brát jen jako test bez ambice na dobrý výkon. Pouze se pak budu muset i s ohledem na momentální možnosti rozhodnout, jaký druh testu tam zkusím zrealizovat (na 99,9% to nebude zaběhnutí maratonu v osobním rekordu, ale to není podstatné).

Test v Bratislavě vyšel dobře a zaběhl jsem OR jak na pulmaraton (1:42:56) tak i na maraton (3:50:32). Otázkou nicméně je, jak dlouhá doba je vhodná pro dostatečnou regeneraci mezi závody a zda například 6 týdnů před PIM by z fyziologického hlediska byla dostatečně dlouhá doba, aby tam bylo vhodné startovat.

>> kanovsky, 03. 04. 2010 08:03:35

Si myslim, ze tohle je znacne individuelni.

Ahoj Petře. Existují názory a studie (Timothy Noakes (TN) – Lore of running) podle kterých je maratón, respektive jakýkoliv závod nad 26km obzvlášť škodlivý pro svaly dolních končetin. Dochází k vážnemu poškození svalových buňek a svaly postupně ztrácejí pružnost. Díky této pružnosti svaly dokážou jako pružina přijmout energii dopadu a následně ji využít při odraze. Samozřejmě, že poškozené svaly se po závodě opět regenerují, ale patrně nikdy nedojde ke 100% opravě všech poškození. Dochází teda k určité degeneraci, která je postupem času s větším naběhaným počtem maratonů a vyšším věkem běžce, stále větší. A svaly jsou méně výkonné. TN ukazuje příklad několika velkých maratonců, kteří svoje nejrychlejší maratony zaběhli na začátku své maratonské kariéry a později už jenom spomalovali. Další příklady těch, kteří v průbehu jednoho roku běželi výborně 5 i více maratonů, jejich výkonnost však šla pak prudce dolů a nevydrželi ani jedno olympijské období. Zdá se, že běžet více než dva maratony ročně je už moc a vede k rychlejšímu poklesu výkonnosti s věkem. Příkladem jsou snad všichni současní top maratonci, kteří se účasní jenom 2–3 maratonu ročně. I když je to jejich obživa, závodí jenom střídmě. Perkynho zmíněných 14dní pro úplnou regeneraci absolutně nestačí a ani 6týdnů není úplně dostatečná doba. Lepší by bylo 6 měsíců. Je pravdou, že i topmaratonci už v minulosti dokázali podat dva skvělé výkony i s odstupem 14dní mezi dvěma maratony, ale takovéto „frajeřiny“ vedly následně k rychlému ukončení kariéry. Poškození svalů i rozhození hormonární rovnováhy bylo příliš velké, než aby se organizmus dokázal plně zregenerovat. Jakoby odčerpávali z jakési regenerační studny, která není bezedná. Tohle je ale samozřejmě jenom názor jedné skupiny lidí založený na jejich zkušenostech a studiích. Jistě se najdou opačné příklady a studie dokazující neco jiného. Co je ale asi naprosto nejdůležitější vzhledem k tvojí otázce: To co tady vlasními slovy podávám, se týká rozboru absolutní světové špičky z historie maratonu. Tyto lidi dokázali závodit a trénovat v intenzitách, o kterých já nebo ty nemáme ani ponětí a je proto i logické, že jejich potřeby regenerace byli taky úplně jinde. Takže za sebe si myslím, že pro tebe není žádný problém běžet o 6 týdnů další maratón a máš dobrou šanci i překonat svůj osobák, hlavně jestli bys šel na ten maratón a nepokoušel se zároveň i o osobák v půlmaratonu. Já osobně bych to nedělal, protože mě zajímají hlavně půlmaratony a jdu do tří v pěti týdnech. Co je taky z pohledu TN úplná blbost. ;) Prostě behej to, na co se cítíš a na co máš chuť a poslouchej svoje tělo velice pozorně. Není to sice cesta k světovému rekordu a pro většinu lidí ani k dosažení svého potenciálního maxima – protože intuice často sklame a vlasní ctižádost nás žene dál než je ideální, ale je to asi nejlepší cesta k tomu se životem a během bavit. Omlovám se za dlouhou filozofickou vsuvku, která ti asi nic praktického nepřinesla, ale snad je to zajímavé k zamyšlení. ;)

>> SlavoK, 08. 04. 2010 15:40:36

Děkuji moc za cenné připomínky, velmi si jich vážím. Čím více bude podobných konkrétních reakcí, tím lépe se mi bude rozhodovat. Jinak, znám běźce, kteří běhají několik desítek maratonů ročně, ale ti jistě neběží žádný z nich na hranici svých možností a dávají přednost kvantitě před kvalitou. Někteří ale už na to i doplatili, neboť přišla různá vleklá zranění a jiné problémy.

Tak jsem se na PIM přihlásil a mám už i startovní číslo. Uvažuji teď, na jaký čas se pokusit běžet, tentokrát asi přibližně rovnoměrným tempem. Bude asi už dost teplo a navíc tam bude hodně lidí. Osobáky, které jsem dosáhl v tomto měsíci na kratších vzdálenostech (10 km pod 45 minut, pulmaraton pod 1:40 a 25 km pod 2:00) ale dávají šanci, že bych se pod stávající osobák na maraton (3:50) mohl dostat, přičemž podle mých výpočtů by měla být reálná hranice 3:40 (RealTime). Jinou věcí ale je, jak na delší běhy (maraton) je mé tělo připraveno.

Podle toho, co jsem slyšel, tak by maratony nejenže neměly možnosti osobních rekordů na 5–10 km zhoršit, ale mohly by je naopak podpořit, zejména v období několika týdnů po maratonu. I s tímto mám zatím jen pozitivní zkušenosti, což ale souvisí i s tím, že žádný závod neběžím úplně na maximum svých možností (vlastně neznám, abych v cíli padnul na zem a měl pak několik dní problémy i s obyčejnou chůzí).

Děkuji předem za případné podněty a připomínky.