>> bouřňák, 18. 04. 2014 07:00:34

tak ta teraz do zavodov stresuje aj zena aj Petr, tak to das za 34.

>> rudo, 18. 04. 2014 07:08:56 Jasně:-D

A dá se zaběhnout slušně, pokud má člověk nejenže problémy, ale ještě k tomu je řeší nadměrným běháním a nadměrným jezením ve dny těsně před závodem?

>> kanovsky, 18. 04. 2014 12:10:43

Problém se stresovou fyziologií nastává, když trvá stres dlouho. Ale nervy+cukry jsou stimulantem. Důležité je pak všeobecně orazit (i ty cukry).

>> kanovsky, 18. 04. 2014 12:10:43

Petr, chystas sa zjest vsetky Pardubicke perniky ?

>> rudo, 18. 04. 2014 12:33:35

To je geniální nápad! Mají tam nejen perníky, ale i koláčky a různé jiné pochutiny, tak bych se tam mohl zajet najíst, protože běžecký výkon by stejně stál za houby, třeba teď se cítím velmi unavený.

Kluci, pořád čekám na nějaký moudra ohledně cukru a depresí, ale ono se to spíš zvrtává jakože sranda, ale já a minimálně Petr víme, že to nám až tak nepomůže.Nejím cukr 5 měsíců, chutě na sladký mě neopustily, takže jsem velkokonzument rozinek, sušených švestek, mandlí a lísk.ořechů.Deprese se pokouší, ale není to tak hrozný jako před 5 měsící. Petře, byla jsem závislá na sladkostech jako nikdo, stačilo mi slyšet zašustění obalu nebo vidět někoho něco jíst a musela jsem to mít, pocit přeslazenosti jsem neznala, pořád nebylo dost. Tak jsem na sebe pyšná, že to zdolávám a zároveň bych chtěla ještě odstranit ty náhražky.

>> hanice, 18. 04. 2014 13:39:44

Super, moc gratuluji, mám radost, žes to dosáhla a že Ti to pomáhá. Velmi Ti fandím, aby se Ti dařilo i nadále.

Mně se pro změnu podařilo významných pokroků týkající se úzkostí z různých neznámých věcí, jako byly ultra závody, a běžecky se mi dařilo, jak nikdy předtím, což je též fajn. Hlavně se mi podařilo nalézt zcela osobní vztah ke svému běhání a získat větší nadhled i nad různými doporučeními a představami, se kterými jsem se setkával.

Ve stravování jsem též dosáhl určitých pokroků, avšak k rozhodnutí nejíst sladké jsem ještě nedozrál, vše má svůj čas. Pár úspěšných dnů jsem ale měl, to považuji za dobrý základ.

Run Try to hide Overwhelmed by this complex delírium

>> hanice, 18. 04. 2014 13:39:44

v minulosti som vickrat napisal vazne o tom sposjeni ako cukor nici mozog, nervive spojenia a vyvolava rozne stavy vratane depresii. Ale kedze napisane vazne, nie je vzdy brane vazne, tak co sa budeme opakovat, uz len srandujeme, kolkokrat mozes kazat to iste prikazanie ? ako sa hovorilo u nas doma : jednym uchom dnu a druhym von.

gratulejem k ciastocnemu uspechu,

rozinky su velky cukrovy koncentrat, to ze nieco je ovpcoe alebo bolo ovocie, to z toho este zdrave jedlo nerobi, skor naopak. Ved aj vino bolo kedysi hroznom (ok su aj specialne vina ktore kedysi boli len vodou)

skutocny prelom nastane ked prepnes telo z cukrov na tuk. a nezabudaj ze mozog a nervy sa liecia a regeneruju kokosovym olejom

olej, pri izbovej teplote vyzera ako biela mast, nie kokosova hmota ako struhany kokos a nie kokosove mlieko

ale kokosovy olej

>> runtachykard72, 18. 04. 2014 14:23:49

posledny raz kupem

zvolal madar topiaci sa na Zlatych Pieskoch pri Bratislave, v nadeji ze jeho slovencine bude rozumiet

>> hanice, 18. 04. 2014 13:39:44 Pokud se budeme bavit vážně, tak teď zvládáš dobře. Pokud by byl problém už zařaditelný jako řekněme F-ková diagnoza, tak není žádná ostuda nasadit antidepresiva, jsou naprosto nenávyková a dají se kdykoli vysadit. Klasika jsou SSRI, u kterých je při běhání trochu problém, že zasahují do metabolismu cukrů a člověk jde rychleji do hypoglykemie, ale to je spíš otázka závodů. Pak se vyvíjejí pořád nová, určitě by se našla látka vhodná pro běžce. Pokud bys měla odpor k chemii, pak existuje psychoterapie. Takže podle mě jsou 3 cesty léky, psycholog, běh. To je celé.

>> bouřňák, 18. 04. 2014 23:27:20

pokial „lieky“ zasahuju do metabolizmu cukrov

tak je to oficialne hoci zatajovane priznanie mediciny

ze to co diagnostikuju ako depresia, je len obycajna reakcia na cukor, ktora u mnohych ludi ale je cukrom udrzovana zo dna na den

>> rudo, 18. 04. 2014 23:45:43 No podívej, možné je všechno. Já s tebou do výměny názorů jít nechci, víš jak to skončilo posledně. Teď už je situace jiná, ve spoustě ve spoustě věcí s tebou souhlasím. Dokonce bych byl ochoten vyzkoušet low carb, ale fakt nemám čas. Musel bych si připravovat vlastní jídlo a obědy do práce. Mám náročnou práci, rodinu a běhání. Jsem rád, že manželka moje běhání respektuje, dokonce mi teď docela fandí. Nechci ji ještě otravovat s tímhle. Takže tak.

>> bouřňák, 19. 04. 2014 00:01:05

jasne, nebolo to myslene na teba ale ako vseobecna vymena nazorov, vela ludi cita a nepise

drzim palce

>> rudo, 18. 04. 2014 12:33:35

Perníček jsem neochutnal ani jeden, navíc před cestou na závod a při ní jsem měl velké problémy a bolela mě hlava a břicho, nicméně závod jsem zaběhl slušně, kontrolovaným způsobem za 1:24:32, 4:00/km, s průměrným tepem 171, velmi vyrovnaným tempem, pětky 19:38 20:10 20:13 20:10 4:21. Byl to velmi kvalitní maratonský trénink. Zároveň jsem si přitom zlepšil oficiální osobák o minutu a půl, přičemž jen dvakrát jsem běžel rychleji, nedávno v tréninku 1:22:19 a v listopadu minulého roku na Hamburgu za 1:24:26.

http://www.freepub.cz/…eni-a-pamet/

cukor – ucenie a pamat

Pro zajímavost, uhodnete, jak dopadlo jezení ve sváteční den, kdy jsem bilanci do tabulky doplnil až po skončení dne, a kdy jsem poprvé za více než týden byl bez výraznějších stresových faktorů?

Tuků jsem dnes měl 330 gramů, bílkovin 236 gramů, sacharidů 804 gramů, energetický příjem 29 874 kJ a přebytek 16 467 kJ. Už včera jsem přitom měl příjem dostatečný i s ohledem na kilometráž a závod. Dnes jsem tak dal „rekord“ v denním i týdenním energetickém příjmu …

>> kanovsky, 20. 04. 2014 23:09:43

davas osobak takme kazdy den v niecom

stale si amater, skus prekonat cesky rekord:

http://www.youtube.com/watch?…

>> kanovsky, 20. 04. 2014 23:09:43

Energetický příjem, v tom jediném s tebou můžu soutěžit ( ale vážím 85 kg ). Není výjimkou, že „udělám“ 30 000 kJ za den.

U tebe je ovšem otázka, jestli nekrmíš nějakou zvlášť hladovou tasemnici:-)

Tak pěkné Velikonoce !

EDIT: To Rudo

Manželce jsem teď pustil z youtube toho českého rekordmana a ona mi říká, poslyš, to ti někdo z toho tvýho běhání poslal kvůli tomu, jak děsně žereš !

Přitom mnohdy by panu Šlitrovi dřív došel dech, než by to celé přezpíval.

>> Otto Zemek, 21. 04. 2014 09:37:21

Dnes ráno jsem se cítil velmi unaveně a ve velmi špatné náladě. Rozhodl jsem se ale poslechnout rady lékařů i kněží, jak v takové případy reagovat, přemohl jsem se a vyběhl. První půlhodinu se mi běželo blbě, chtěl jsem toho nechat, ale pak to bylo stále lepší a lepší, i když bylo celkem teplo a celkem jsem i s garminem bloudil. Běžel jsem hodně spontánně, nakonec z toho byl skoro 4h běh a po něm se cítím skvěle, bez únavy a v dobré náladě. Potvrzuji ovšem dřívější zkušenosti, že když se cítím dost blbě, tak trvá skoro hodinu, než přijde dobrá nálada, pak ale často přejde až v euforii. 

Tohle téma docela řeším. Mám deprese, prostě na mě vyskočily, vím, co je způsobilo, vidím svůj stav docela jasně, a je mi fakt šoufl. A to jako hodně šoufl. Měla bych být na sebe pyšná, dokázala jsem toho za posledních sedm let opravdu hodně, ale radost jaksi není, nedostavuje se. Jen šílená únava, paralýza. Cukr nejím vůbec, normálně žádné sladkosti, max. sušené ovoce nebo mandle, občas v musli med se kterým ho peču. V sobotu jsem měla výjimečně fidorku. Po hodně měsících, ani mi nechutnala. Moc nejím ani pečivo, protože moje břicho se proti pečivu dost bouří a ty stavy mi za to nestojí. Můj stav se pořád zhoršuje. Navíc mám teď antibiotika, běhat nemůžu. Ale nemám ani chuť vyběhnout, stojí mě to mraky přemlouvání. Endorfiny z hodinového běhu mi vydrží tak 15 minut. Víc ne. Brečím všude. Vadí mi, že tím obtěžuju okolí. Nečetla jsem všechno, jen asi poslední dvě stránky, ale chci se zeptat – fakt jde ten stav vyřešit pomocí běhání a psychoterapie? I když mi chybí lidi? Jsem tu docela sama a nedaří se mi najít přátele (v tomhle stavu je to i dost marné, nikdo nestojí o emocionální vysavač).

>> Kateřina G., 12. 10. 2016 20:06:33

Ahoj Kačenko, podle mého potřebuješ medikaci. Asi by to chtělo vyhledat nějakého dobrého odborníka, který by ti sednul.

>> Kateřina G., 12. 10. 2016 20:06:33

neviem ci mas stravu zlozenu z 90% z roznej zeleniny a ci denne jes kokosovy olej a prave krave maslo, to je dolezite

okrem toho by som mohol skusit NLP ak mas zaujem

neviem ako si daleko ja som Liberec

>> Kateřina G., 12. 10. 2016 20:06:33

Ahoj, deprese je začarovaný kruh. Já měl podobné potíže a řešil s doktorem a léky.

Nicméně po čase jsem se začal zajímat o jógu a duchovní život (védanta – Mahariši).

Zjisti kým opravdu jsi! Deprese jsou pouze myšlenky. A myšlenky tvoří EGO, jenže Tvé opravdové Já je za Egem. Neztotožňuj se s egem (myšlenkami) – buď odpoutaná a zjistíš o čem to je…

Můžeš písnout na mail, pokud budeš chtít…V.

>> Kateřina G., 12. 10. 2016 20:06:33

Ahoj Kacko, radu nabidnout neumim, jen podpurne slovo. Fandim ti ve zvladnuti. V jinem vlakne jsi neco zminovala, tak drzim palce, at syndrom brzy odezni, jiste je soucasti aktualniho stavu a mozna jej prohloubil.

Osobne bych navstivila nejakeho dobreho psychologa/te­rapeuta v okoli a poradila se s nim. Minimalne nabidne jiny pohled na veci, ktere nas trapi. A doufam, ze tito lide, pokud vidi, ze stav je opravdu vazny, tak preposlou k psychiatrovi, ktery treba muze, ale nemusi, byt potreba. Neni zadna ostuda odbornou pomoc vyhledat, je znakem velke osobni statecnosti, kdyz si problem priznas a hledas moznost reseni.

>> Kateřina G., 12. 10. 2016 20:06:33

podpisujem sa pod Huga, ešte podotknem: nenechaj sa zmagoriť nejakým šarlatánom.

Deprese a úzkosti jsou divné, často nás postihnou po tom, co člověk dosáhne vrcholu a zažívá euforii z něčeho, co dlouho chtěl a najednou prázdno.

Přijde mi, že je nejlepší vést klidný život a smířit se s životem jako takovým i jeho konečností a pak je vše mnohem jednodušší. A hlavně o tom nepřemýšlet, nezdůvodňovat, nehledat ve všem logiku. Pak se do toho člověk hrabe čím dál víc i když si myslí opak. Prostě žít život jako když člověk na lodi plave s proudem řeky.

No a taky nebrat vše moc vážně. Tím nechci říct, že nemá člověk mít sny a cíle. Má, ale nebrat vše fatálně.

Co se týče rady, v těžkých chvílích je nejlepší se vrátit pomalými krůčky k běžnému životu, pomalu i když obtížně. Když to nejde je na řadě odborník.

>> rejca, 13. 10. 2016 12:29:13

Tak to je to jediné, po čem prahnu – klidný život. Ale pořád se nějak neodstavuje. RAda nebrat vše moc vážně je takový dost výstřel do vzduchu. Já bych ráda, ale nevím, jak na to. Doufám, že mi psychoterapeut pomůže, ty stavy nejsou lahůdka a moc bych si potřebovala odpočinout.