Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Našli jste nebo hledáte cestu k ultra?

Našli jste nebo hledáte cestu k ultra?
foto: Zdeněk Černý

Petr Kostovič | 29.01.2014 | přečteno: 5436×

Kroužit 24 hodin po několik stovek metrů dlouhém okruhu nebo se vydat na osmdesátikilo­metrový běh do hor. Co na tom může být? Stovky vyznavačů ultraběhu znají odpověď. Řada dalších se chystá vydat na tuto cestu po prvních maratonských zkušenostech. Patříte k nim i vy? Nebo jste již ostřílenými ultraběžci?

První zkušenost s ultra vás vždy nemusí katapultovat do euforických prožitků nadpozemského štěstí. Takto ji popisuje současný špičkový ultramaratonec Dan Orálek, který se může pochlubit řadou republikových titulů v ultraběhu, vítězstvím na domácím Silva Nortica Run, pátým místem na 246 kilometrů dlouhém legendárním Spartathlonu či desátým místem na dalším extrémně těžkém Badwater Ultramarathonu na 217 km.

„Mou první ultra zkušeností byla dvanáctihodinovka začátkem roku 2004 na Brněnském výstavišti v pavilonu „Z“, kde se běžel 48hodinový závod. Doplňkovým během byl závod na 12 hodin. Startoval ve 20 hodin v sobotu, kdy běžci na 48 hodin už měli za sebou 36 hodin svého běhu. Podle mého tehdejšího přesvědčení jsem se rozběhl "rozumným“ tempem 4:30 – 4:40 minut na kilometr s očekáváním nějakých potíží, které překonám a zaběhnu slušný výkon. K mému velkému překvapení se mi po třech hodinách běhu začala podlamovat kolena a já si musel napřed sednout a vzápětí i lehnout. Byl jsem vyčerpaný, měl jsem zimnici, fialové rty, bledě zelený vzhled a křeče v nejrůznějších částech těla."

Přesto jej tento zážitek neodradil. „Musel jsem se naučit běhat pomalu,“ uvádí jednoduchou základní radu. Vytrvalost běžecká šla u něj ruku v ruce s tou mentální. Vedly jej k dosažení cílů, při jejichž vyslovení řada nesportujících smrtelníků buď uznale pokývne hlavou nebo si poklepe nevěřícně na čelo. „Ultra je z padesáti procent o tréninku a z padesáti procent o hlavě,“ říká shodně řada běžců s mnoha ultramaratonskými zkušenostmi.

Co jim ultraběh dává? Abychom nezůstali jen na domácí scéně, uveďme příklad ze zahraničí.

„Ultraběh mi pomohl objevit sebe sama,“ uvádí v podtitulu své knihy „Hledání ultra“ další ze světových ultravytrvalců Rich Roll. K ultra se odrazil ze stavu, kdy nad ním začínal vítězit alkohol a nebyl schopen vyjít ani několik schodů bez toho, aby se nezapotil. Z trosky se však změnou životosprávy stal jedním z nejzdatnějších lidí na světě. Stejně jako Rich Roll mluví o sebepoznání prostřednictvím ultra i další známý ultravytrvalec Scott Jurek.

Patříte mezi vyznavače ultraběhu? Co vám ultra dává? Čím jste si při hledání ultra prošli vy? Máte nějaké zkušenosti, které byste rádi předali běžcům, kteří cestu k ultra teprve hledají? Připravujeme do únorového čísla časopisu Běhej.com materiál o ultra. Podělte se o své zkušenosti s dalšími běžci. Pište formou komentářů pod článkem či na adresu redakce@behej.com.

Komentáře (Celkem 8)

Nalezené položky: 9 První Předchozí | 1 | Další Poslední

PetrK muž 30.01.2014 06:39:39

Kroužit 24 hodin po několik stovek metrů dlouhém okruhu nebo se vydat na osmdesátikilo­metrový běh do hor. Co na tom může být? Stovky vyznavačů ultraběhu znají odpověď. Řada dalších se chystá vydat na tuto cestu po prvních maratonských zkušenostech. Patříte k nim i vy? Nebo jste již ostřílenými ultraběžci?
Odkaz na článek

avatar

Liberec

Celkem 8099 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:38:55 (2013)
půlmaraton: 1:23:55 (2013)
maraton: 3:00:46 (2013)

Advid muž 30.01.2014 10:22:53

A oba posledně jmenovaní jsou vegani. :)

Motto: „Jde o to, Fletchere, že se svá omezení snažíme překonávat postupně, v určitém řádu. Prolétávání skálou přijde na řadu až někdy později.“
avatar

olark muž 30.01.2014 13:57:50

>> Advid, 30. 01. 2014 10:22:53

čest výjimkám, jde se na oběd (hovězí roštěná a brambor) a na jejich počest si připiju (nealko)

K tématu – nenašel, moc nehledal. Když už něco delšího, tak maraton a nebo chůze po horách s přáteli.

avatar

10 km: 0:42:27 (2013)
půlmaraton: 1:39:53 (2013)
maraton: 3:29:33 (2013)

roger1982 muž 30.01.2014 14:20:38

Pomalicku polahucky po 3 rokoch behania došiel u mňa na rad aj Ultra..konkretne tento rok mam v plane Stefaniktrail 140 a Malokarpatsku Vertikalu. Zaciatky su jasne tam sa skusa 3km potom 5, 10km..dojdu vyzvy ako Polmaraton – Maraton, prve zavody prve osobne „uspechy“, zlepsovanie casov..ale teraz teraz uz to chce zmenu, mestske okruhy vymenit za prirodu, hladky asfalt za travu, skaly a strk..vyskusat si prve crossy po horach to je iny level 8-)a potom dojdu knihy od Scotta Jureka a DVD s Tony Krupickom, videa s Killian Hornetom..to uz su inspiracie do buducnosti! To už chce zatať zuby a vydrzat..prekonat vlastne hranice, spoznat dno psychickych sil Teším sa na to!

avatar

Celkem 1567 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:49:27 (2011)
maraton: 3:54:07 (2013)

Gremlin muž 31.01.2014 09:08:25

Po 3 letech jsem se také dostal na ultra a není to špatné. a tedy letos jsem přestal jíst i maso a zatím se běh zlepšil. Tak uvidím jak to půjde dál :-). Každý si musí najít své.

avatar

Havířov

Celkem 1678,98 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:43:49 (2013)
půlmaraton: 1:44:54 (2013)

HonzaJ muž 31.01.2014 13:37:51

Běhat v přírodě je pro mě jasné volba před silnicí. A když běžíš více kilometrů a hodin, tak je to parádní pocit. Ještě před rokem jsem si nedovedl představit, že uběhnu třeba maraton. A ještě třeba přes kopečky. Teď vím, že to není až takový problém, když chceš. Naštěstí do Beskyd to mám kousek a tak to jde. Btw. taky jsem přestal jít maso(až semtam na rybu) někdy loni v červenci a je to teď tak nějak celkově lepší ;-)

avatar

jeffino muž 31.01.2014 18:25:55

nikdy jsem neběžel desítku, půlmaraton ani maraton, po cca roce lehčího tréningu(cca 300km/měsíc) jsem si jedno ultra zaběhl a to vcelku napohodu, ambicí bylo dokončit(skončil jsem ve středu závodního pole), takže zatím spokojenost:-) a ještě jedna věc závod si nevybírám podle toho kolik má km, ale jestli má pro mě nějaké vnitřní charisma:-)

Motto: život je vcelku nevyléčitelná nemoc
avatar

Ústí nad Labem

Celkem 3641,82 km
Minulý měsíc 40 km
10 km: 0:45:53 (2008)
půlmaraton: 1:42:24 (2008)
maraton: 3:54:51 (2004)

PetrK muž 02.02.2014 20:52:59

Díky moc všem za komentáře, včetně těch, které přišly na adresu redakce :)

avatar

Praha 12 - Modřany

Celkem 115074,38 km
Minulý měsíc 761,38 km
10 km: 0:40:21 (2006)
půlmaraton: 1:26:59 (2008)
maraton: 3:15:43 (2004)

Mirek Kostlivý muž 03.02.2014 18:17:51

>> Gremlin, 31. 01. 2014 09:08:25

Tak to jsme dva, co jsme letos změnili stravovací návyky :-). Já dokonce pod dojmem knihy Scotta Jureka „Jez a běhej“ přešel na veganskou stravu. Zatím to jde, lednová kilometráž (806km) nejvyšší, co jsem kdy v tomto měsíci naběhal. Zajímavé je, že jsem za tu dobu přibral 2,5kg.

A jak jsem se dostal k ultra? To je jednoduché: když člověk po pěti letech běhání zjistí, že rychleji než napoprvé už maraton nezaběhne, tak se chce zlepšovat jinde. A ultra je k tomu jak stvořené, neboť se běžec nemusí trápit někde na dráze (či jinde) s tempovými běhy, úplně stačí, když běhá na pohodu podle pocitu.

Ultraběžce bych podle sebe rozdělil na dva druhy. Někdo rád běhá v přírodě po horách, okruhy ho ničí. Já okruhové ultra miluji. Protože v přírodě se neorientuji, často bloudím, tak toto na okruhu absolutně nehrozí. Každý jeden km na Kladně a každé dva km ve Stromovce ho čeká jídlo, pití + povzbuzení od pořadatele. Vše má po ruce, nebezpečí žádné. A nevýhoda? Velký nápor na psychiku, že to slabší povaha může kdykoliv zabalit. Já jsem takhle dvakrát skončil po 30-ti hodinách při 48hod. na Kladně. Do 24 hodin mohu ještě běhat bez doprovodu, při delším běhu je doprovod pro mě nezbytný. Když už člověk nemůže, potřebuje psychickou podporu. Druhý den mi již mozek nepracuje tak, jak je obvyklé, přichází deprese a pocit vykašlat se na to. Když se tak ale stane, člověk si to vyčítá (většinou již druhý den po doběhu). A příště to zkusí zas!

PS – Jenom mi vrtá hlavou, jak to letos ty dva dny na Kladně vyřeším s tím jídlem, když syn (vegan) má zase nějaký rockový festival. V jeho letech bych mu dal taky přednost :-)

Motto: Běhat bez ohledu na věk a okolí !
Nalezené položky: 9 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.