JAK SE BĚHÁ V...: Orienťák v Norsku

Lesy v okolí malého m?ste?ka jsou protkány stezkami, na kterých nave?er potkáte všechny v?kové a výkonnostní skupiny holdující pohybu na zdravém vzduchu. Nikomu nep?ijde divné, že si to dámy v d?chodovém v?ku v k?iklavých šus?ákách rázují svižným tempem po rovince. A nikoho ani nenapadne dívat se skrz prsty na pány, kte?í se s pár k?ížky na krku snaží shodit n?jaké to kilo, aby snad pozd?ji neupadli do spár? místního zdravotního systému. Jedinou skute?n? ?ídce zastoupenou skupinou jsou paradoxn? nordic-walke?i. Norové si prost? lyža?ské h?lky šet?í na zimu.

B?žecka infrastruktura za branami m?sta je dotažena k dokonalosti n?kolika osv?tlenými okruhy v lese. Neplní žádnou dopravní funkci, jsou tam jen proto, aby každý nemusel za dlouhých nocí b?hat s ?elovkou. Sv?tla zhasínají až po desáté ve?er, takže máte dost ?asu protáhnout t?lo, a? již na b?žkách, nebo ješt? na podzim v teniskách. Norové hodn? dbají na bezpe?nost na silnici – p?i b?hu i cestou z práce. Je zcela b?žné, že mají v bund? schovanou odrazku na š???e, nebo reflexní pásek na nohu. Po setm?ní pak jen vyhodí odrazku z kapsy a ?idi?i je krásn? vidí.

Pro ty, kdo se cht?jí projít ?i prob?hnout v lese s mapou, po?ádají místní sportovní kluby pravidelné tréninkové b?hy a samoz?ejm? otev?ené orienta?ní závody. Pot?ebujete na n? pouze 10 norských korun na mapu a chu? b?hat mimo vyšlapané stopy. Terén v okolí Haldenu je ?lenitý, ale zhusta postrádá výrazné, jasn? ?itelné terénní útvary, podle kterých se dá jednoduše orientovat. Zato bahna a vody je všude dost – mok?iny na kopci, mok?iny na prudké stráni, mok?iny v údolí. V ?ervnu jsem litoval, že jsem vyrazil do závodu bez plovací vesty, v srpnu jsem po pás ve vod? zavzpomínal na Krále Šumavy.

Udržovat stabilní tempo v tak náro?ném terénu není jednoduché, udržet ve slušném tempu sm?r b?hu a kontakt s mapou pak skoro nemožné. B?h p?es mok?iny je hodn? silový, na prudkých skalinách s vrstvou mechu mohou výrazn? pomoct speciální boty s h?ebíky. Skute?n? dob?í závodníci jsou dvakrát rychlejší než já, pr?m?rný rekrea?ní hobík – a to ješt? za p?edpokladu, že neud?lám v navigaci zásadní chybu.

Další možností pro milovníky orienta?ního b?hu je tzv. Tur-Orientering. Jedná se o sí? asi šedesáti stabilních „kontrol“, které jsou každou sezonu rozmis?ovány v okolí Haldenu (ale i ostatních norských m?st). Malé oranžové kyblí?ky jsou pov?šeny dnem vzh?ru jako zvon a vevnit? ukrývají zna?kovací klešt?. Za zhruba 300 norských korun (asi 1000 CZK) si m?žete v knihkupectví zakoupit obálku s orienta?ními mapami, na kterých jsou kontroly vyzna?eny. Je pak jen na vás, jakou trasu si zvolíte. Je sympatické, že kontroly mohou viset celý rok v lese a nikdo je neukradne. Pro st?edoevropana nepochopitelné – asi jako pro haldenské zámek ?adicí páky v aut?. Taková zbyte?nost, druhý zámek, vždy? na zapalování už p?eci jeden mám!

Krásným rysem orienta?ního b?hání je jeho p?ístupnost pro všechny. Na kratší trase pravidelných podve?erních závod? potkáte celé rodiny. D?ti?ky navigují, tatínek je ob?as opraví, maminka se kochá krajinou a pes lítá okolo. V ležérním tempu se rodinky pohybují od kontroly ke kontrole, aby o deset-patnáct let pozd?ji z d?tí vyrostli mist?i sv?ta – nebo aby s b?hem nadobro praštily.