Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

BĚŽELI JSME: S láskou k trailu na Petříně

BĚŽELI JSME: S láskou k trailu na Petříně
foto: KTRC, Ladislav Adámek

Jan Vaňkát | 30.05.2016 | přečteno: 2068×

V neděli se na Strahově sešla početná skupina závodníků, kteří přišli vyznat lásku trailovému běhání na Petříně. Téměř 300 běžců nejrůznějších věkových kategorií si 5,5 kilometru dlouhý okruh přišlo zaběhnout jednou, dvakrát nebo štafetově. Já se postavil na start hlavní, 11kilometrové tra­sy.

Před desátou se řadím mezi závodníky namačkané na startovní čáře, kteří netrpělivě čekají na startovní výstřel. Ten přichází z rukou olympijského vítěze v moderním pětiboji Davida Svobody. Na startu jsem někde v polovině pole, první kilometr trasy se probíjím dopředu.

Z asfaltky na Pohořelec zatáčíme skrz Hladovou zeď do terénní části, začíná pravý trail. V sebězích mám rychlostně navrch, ale v úzkých serpentinách se předbíhá těžko. Jde to lépe na promenádě pod Strahovským klášterem, zanedlouho ale dostávají zabrat kolena v ostřejším seběhu po asfaltu. Trať se narovnává a mírně stoupáme, až dojde i na první schody. Někdo je vybíhá, já si je svižně vyjdu. Z ultratrailů mám navrch v sebězích, kde se dá hodně získat, ale do kopců jsem zvyklý spíš chodit.

Sbíháme Petřínskými sady po vydlážděné cestě, oddych pokračuje na krátkém úseku po rovince před podběhnutím lanovky. Míjíme Karla Hynka Máchu, podruhé probíháme Hladovou zdí a sbíháme do asi nejníže položeného místa na trati poblíž náměstí Kinských. Dost příhodně je zrovna tady občerstvovačka, teď už budeme výškové metry jen nabírat.

Až k Letohrádku je stoupání pozvolné a dá se vydechnout. Pak už se trať nekompromisně stáčí do kopce a přecházím opět do chůze. Na posledních 900 metrech nastoupáme skoro 90 výškových metrů, pár rovinatějších úseků přijde vhod. Poslední schody a mám za sebou první okruh v slušném čase. Rychlé občerstvení a jdeme do druhého. Uvidíme, jestli vydržím tempo.

Závody na okruzích mám rád, ale nemyslím tím atletický ovál, spíš terén. Už vím, kde mohu přidat a pustit to nejen z kopce, na co si dát pozor a kde zpomalit. Hlavně v sebězích se mi běží lépe, nemusím už brzdit.

Startovní pole je zdánlivě roztahané, ale střídáme se a přetahujeme se o místa. Mám mírně navrch v sebězích a na rovině, ostatní mě dotahují v kopcích, které si jdu vlastním tempem a v nohou cítím sobotních 75 kilometrů cyklo-orienťáku na Brdech. Na občerstvovačce by bodla nějaká energetická bomba, pořadatelé mi nabízejí dobrou náladu. Ta také není k zahození, už méně než kilometr do cíle, hecnu se a jde to běhat i do kopce.

Ve stoupání do cíle se snažím uhájit pozici a pomyslnou pásku protínám v čase těsně nad 51 minut. Spokojenost. Dobíhající běžce vítá hlavní moderátor závodu Standa Bartůšek. V cíli na nás čekají pamětní medaile, meloun, tatranky a těstoviny, organizátoři se o nás postarali dobře.

Závodníci v cíli vřele vítají další dobíhající borce, mezi kterými je třeba i Kateřina Neumannová s dcerou. Je sympatické vidět závodníky dobíhající v časovém limitu 90 minut s širokým úsměvem na tváři.

Po poledni Standa Bartůšek vyhlašuje nejlepší běžce ve všech kategoriích, absolutní vítěze přiváží Subaru. Tentokrát k žádosti o ruku na stupních vítězů nedošlo. Ti, kteří po závodě rychle odešli, možná prohloupili. Když se ze všech startovních čísel losuje výherce Subaru s plnou nádrží na víkend, povede se to snad až na desátý pokus, i Katka Neumannová už odjela…

Po vyhlášení a losování se v klidu rozcházíme. Věřím, že každý si z dnešního závodu něco odnesl. Cestou na autobus zaslechnu plány na prodloužený víkend v Chorvatsku se Subaru. Takové štěstí jsem neměl, odnáším si „jen“ příjemně strávené dopoledne na Petříně. Nejdůležitější ale je, že to dnes v relativně horkém počasí nikdo neodnesl na zdraví a zdravotníci ošetřovali jen pár odřenin.

Komentáře (Celkem 0)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

jsmetana muž 29.05.2016 19:46:26

Bezchybná organizace, pohodová atmosféra, ale i vysoká vlhkost vzduchu provázely druhý závod letošního Kilpi Trail Running Cupu na pražském Petříně. Startovní pole sice nebylo příliš početné, přesto se v něm našla zajímavá jména, včetně adeptů na vítězství. Dva největší favorité Jan Zemaník a Ondřej Fejfar spolu odběhli jen část prvního kola. Pak již pokračoval v sólojízdě vítězný Fejfar a v cíli je dělila bez dvou vteřin rovná minuta.
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.