Pořadí v cíli: Andrzej Radzikowski (23:02:23), Ital Marco Bonfiglio (23:36:58), Radek Brunner (24:07:29). Závodník SK Babice se oproti loňsku zlepšil o šest hodin a v cíli doslova zářil a přijímal gratulace i od svého odstoupivšího rivala a kamaráda z reprezentace Dana Orálka.

Chválou nešetřili ani fanoušci Radka na sociálních sítích. „Radek patří mezi šlechtu běžeckého světa a vlastně všichni účastníci těchto závodů. Přál bych si, aby tento sport byl jednou mnohem oblíbenější než fotbal a Radek byl inspirací pro další generace běžců, které ČR dá světu a běhu vůbec,“ uvedl na našem facebooku Michal Krejdl.

„Běžecký stroj“ z SK Babice laboroval před Spartathlonem s bolavým kolenem. Přesto se na start postavil a odtáhl v čele větší část dosud odběhnuté trasy. Mimochodem, kdo nevíte, Radek dlouhodobě trpí Bechtěrevovou chorobou… Doplňme, že zatím nejlepším umístěním českého závodníka na tomto závodě bylo páté místo Dana Orálka z roku 2011.

„Stal jsem se bronzovým poslem pana krále. Cesta ke snu nebývá rovná, ale většinou plná klikatých zatáček a slepých uliček. Nejsem už nejmladší, abych mohl pořád bloudit naslepo. Tuhle cestu jsem si vysnil, včera ráno vyběhl s ostatními a dnes ráno za soumraku dorazil ke králi. Ten, kdo na Spartathlonu dokázal přiběhnout do cíle za tmy, byl pro mě nedostižný borec. Pan NĚKDO, ULTRAMARATONEC A MÚJ VZOR,“ líčí první dojmy na svém facebooku Pan běžec, který zvládne fofrem desítku, jako i takovýto ultraběh, jaký právě absolvoval.

„Cestou v noci krásně svítily hvězdy. Spadlo jich pět. Tolik jich tedy stačí ke splnění cíle. Cíle tak velkého, že i když mi asi 25 km pred cílem hlásili, že mám hodinu náskok na dalšího v pořadí, pořád jsem se otáčel. Měl jsem strach, že mi to někdo sebere. Posledních 50 km jsem proběhl v podstatě bez jediné zastávky. Naposledy jsem se ohlédl 100 m před cílem. Teprve potom jsem si dovolil zpomalit. Díky všem, co mi říkali, že jsem blázen, když přemýšlím o medali ze Spartathlonu. Díky, že jste mě tím hnali do cíle. Dá se to. I oni jsou jen lidi a můžeme s nimi soupeřit,“ dodal.

autor fotky: Spartathlon

První ženou v cíli (na celkovém čtvrtém místě) byla Maďarka reprezentující nyní USA Katalin Nagy, obhájila tak loňské prvenství mezi ženami a během posledních tří let byla třikrát mezi prvními třemi. Krátký úsek letošního ročníku dokonce tato 37letá rodačka z maďarského Egeru vedla! Přitom svůj první maraton běžela v roce 2010, v Budapešti jí naměřili tehdy 3 hodiny a 19 minut. Ultramaratony začala běhat o dva roky později, ale že se ženy ve schopnosti snášet bolest a vysílení mužům přinejmenším vyrovnají, svědčí její výkon z loňského roku, kdy se stala světovou šampionkou ve 24hodinovce, když dokázala za jeden den nakroužit 244,5 kilometru!

Ale zpět do Řecka. Ze sedmi českých borců na startu se do cíle dostalo šest: 34. příčka patřila Ivanu Šarlingerovi (29:55:03), jako 57. doběhl Ondra Velička (31:38:47), 58. byl Petr Válek (31:46:44), Martin Hokeš skončil 81. (32:56:45) a Pavel Marek 87. (33:10:15). Ital Ivan Cudin, ikona tohoto závodu, doběhl až jako 22., šest hodin za Radkem Brunnerem.

V pátek v sedm ráno místního času se vydaly čtyři stovky ultraběžců z celého světa zdolat nástrahy 246 km dlouhého běhu z řeckých Atén do Sparty, přezdívaného též olympiáda v ultramaratonu. Políbit nohu sochy krále Leonida v cíli závodu letos zatoužilo sedm borců v čele s Radkem Brunnerem a Danem Orálkem, posledně jmenovaný však již v závodu nepokračuje.

Loni se povedlo doběhnout do cíle na měřených místech Radkovi Brunnerovi v čase 30 hodin 14 minut a 29 sekund a Ondrovi Veličkovi, kterému se stopky v cíli zastavily na hodnotě 32 hodin 56 minut 16 sekund.

DATA ŽIVĚ

FOTKY ŽIVĚ

„Bydlíme všichni pohromadě, což výrazně přispívá k pohodové náladě celého týmu. Organizace klape v pohodě, zatím bez problému. A pokud by nějaký nastal, tak ho prostě vyřešíme,“ sršel den před startem optimismem aktuální lídr týmu i české ultra reprezentace Radek Brunner. „Dnes jsme připravili dropbagy na checkpointy, absolvovali lehký pětikilometrový výklus. Odpoledne bude technický meeting a po večeři se jde hned spát. Autobus od hotelu jede v 5:45 a v 7:00 začneme,“ nechal nahlédnout do zákulisí.

„Všichni se těšíme, cítíme se dobře. Každý máme nějakou drobnou bolístku, ale tak už to při běhání je. Hlavně se z toho nepos..t. Pro zítřejší start jsme všichni udělali maximum, takže teď už jen věřit, že vše klapne.“

O náročnosti závodu, který kombinuje povrchy, rovinu i pořádné stoupání, vedro i noční chlad, svědčí i slova Dana Orálka. „Letos mám jeden zásadní cíl – dokončit. Budu se podle toho rozbíhat o dost pomaleji než loni. Cokoliv dalšího bude pro mě jenom bonus,“ říká borec se zkušenostmi ze závodu americkým Údolím smrti i skrze mexické kaňony.

„Je prima, že je nás tady více běžců z Česka. Když jsem běžel v roce 2011 a 2012, byl jsem na trati jediný Čech. Určitě je příjemnější se na trati potkat s běžci, které dobře znám a navzájem se můžeme podpořit nebo si i případně vypomoci,“ připomíná brněnská běžecká stálice.

Držitelem traťového rekordu z roku 1984 (20 hodin 25 minut) je fenomenální řecký ultramaratonec Yiannis Kouros. Nejrychlejším Čechem v historii je s časem 26 hodin a 41 minut brněnský Dan Orálek. Radek Brunner skončil v Řecku loni při své premiéře na 30. místě za 30 hodin a 14 minut. Ze známých českých ultravytrvalců se v cíli poklonil soše krále Leonida ještě například Miloš Škorpil v roce 2002.

Od roku 1983 se závod běhá na počest aténského posla Feidippida. Ten je znám především jako běžec nesoucí zprávu o vítězství Atéňanů nad Peršany z Marathónu do asi 40 km vzdálených Atén, kde údajně po vyčerpávajícím běhu zemřel. Historik Hérodotos, který žil v 5. století př. n. l., tedy nedlouho po bitvě u Marathónu, se však o této události nezmiňuje. Píše naopak o tom, že Feidippides byl v roce 490 př. n. l. vyslán do Sparty, aby její obyvatele požádal o pomoc v bojích s Peršany. Feidippides podle něj dorazil do Sparty den poté, co opustil Atény. Na základě tohoto tvrzení se do Řecka v roce 1982 vydalo pět příslušníků britské Royal Air Force, aby prozkoumali, zda je možné za den a půl tuto trasu o délce téměř 250 km zvládnout. Třem z nich se to podařilo v časech mezi 34 a 39 hodinami. Následujícího roku se konal první Spartathlon.

DOKUMENT O SPARTATHLONU