Tesco Night Grand Prix: Stejná jako loni, přesto jiná

Trať byla radikálně změněna. Hlavní změnou byl návrat ke startu směrem do široké Pařížské ulice (naposledy v roce 2006), což byl bez nadsázky skvělý nápad, neboť loňské první metry v úzké Železné ulici byly často účastníky kritizovány. Závodníci tak měli dostatek místa a dostat se ze zadních koridorů dopředu sice byl stále problém, ale již ne tak zásadní.

Letos premiérově byly před startem rozdávány jakési svítící tyčinky, takže kdo chtěl, mohl za běhu (nebo za fandění závodníkům) svítit, řečeno poněkud nadneseně. 

Následoval přeběh Čechova mostu, temný úsek podél Kosárkova nábřeží a už se přes Mánesův most běželo zpět na Staroměstské náměstí. 

Za deset minut se běžci dle výkonnosti již srovnali a tak byl nyní průběh Železnou ulicí prakticky bez problémů. Dále se pokračovalo potřetí přes Staroměstské náměstí, a tak kdo se nacházel v centru dění, viděl běžce opravdu často. 

Dále běžci pokračovali přes Štefánikův most na pátý kilometr. Kdo měl na mostě štěstí, mohl se trochu schovat za právě projíždějící tramvaj a trochu tak eliminovat nepříjemný boční vítr. Zde je na místě podotknout, že tramvaje jezdily pouze v místech, kde běžce absolutně neohrožovaly. Jen řidiči aut stojících v koloně snad mohli vypnout motory, ale to je pouze detail. 

Občerstvovací stanice (na metě 5 km) byla nepříliš šťastně postavena před klesání, a tak člověk musel dávat pozor nejen na to, aby se nepřerazil v seběhu, ale také na to, aby se dostatečně napil, pokud samozřejmě neminul stánek bez povšimnutí. Navíc nebyly řádně označeny kelímky s vodou a nápojem Enervit. Nebo byla k dispozici pouze voda? 

Ještě ostrá vracečka na pravou ruku, kde bylo zajímavé sledovat, kdo si vyskočí na obrubník a zkrátí si trať a kdo si radši trať o kousek prodlouží, ale bez rizika spojeného s přeběhem vyvýšeného místa. 

Pak ale začala ta pravá „zábava“ – do cíle ještě téměř polovina trati a většina na velkých dlažebních kostkách. Pár metrů se zvládne, ale když v nich běžec v lehkých závodních botách běží několik kilometrů, je to pro kotníky „radost“. Bohužel, jak se vyjádřili zástupci PIMu na tiskové konferenci po závodě, není reálné překrýt tyto úseky byť jen kobercem, neboť tento proces je velmi časově náročný, o finanční stránce věci nemluvě. Samozřejmě, dalo by se závodit na Výstavišti na asfaltu, ale s minimální diváckou kulisou. Buďme proto rádi, že máme možnost běžet centrem Prahy, přestože daní za to je tento nepříjemný povrch. 

Letos dokonce nechyběl přeběh přes zrovna rekonstruovaný Karlův most, kde pochopitelně také bylo mnoho diváků. Pak následovala jen smyčka k Národnímu divadlu a hurá rovnou do cíle. 

Poslední kilometr ale byl bezvadný, i když diváků bylo oproti předchozím průběhům méně. Pouze příliš osvětlený prostor cíle nedovolil běžcům sledovat čas z dostatečné vzdálenosti, a tak pak třeba jen těsně nepokořili hranici, kterou chtěli zdolat, či osobní rekordy. 

A propos, rekordy. Letošní trať byla určitě vhodnější pro osobní rekordy než loňská s prominutím „opičárna“, kdy se chvílemi zdálo, že člověk jen nabíhá povinných 10 km v místech, která nejsou zajímavá ani historicky, ani běžecky. Letošní ročník byl v tomto směru fantastický, přestože podobně jako loni dost vadil vítr, který však na nábřeží Vltavy fouká vždy. I když poměrně velká část běžců oproti loňsku nepotkala na trati nejlepší závodníky. Ale o to nejde, ty uvidí v televizi. 

Závod měl skvělou atmosféru, diváci byly prakticky všude, také dobrovolníci běžce podporovali, případně dokonce řvali a hecovali závodníky k rychlejšímu běhu. Někde byli diváci trochu flegmatičtější, ale stačilo zamávat na ně, trochu křiknout a odezva byla stejná, jako by člověk vyhrál mistrovství světa. Je škoda, že letošní PIM seriál tímto závodem skončil, bezvadný zážitek spojený s během ulicemi Prahy si tak všichni zopakujeme až 28. března 2009 při pražském půlmaratonu. Nejvyšší čas začít pilně trénovat.

Závěrem uvádíme ještě shrnutí kladů a záporů letošního závodu, jak je vnímali účastníci závodu, přestože některé body se vzájemně vylučují (například vedení trati historickou Prahou vnímané jako pozitivum, přičemž je zde častým povrchem dlažba):

• + otočení startu směrem do široké Pařížské ulice
• + pokus o vytvoření atmosféry pomocí fosforeskujících tyčinek
• + zatraktivnění trati vynecháním úseku Těšnovským tunelem a vedením přes Staroměstské náměstí
• + slušná divácká podpora
• - projíždějící auta na protějším břehu Vltavy
• - občerstvovací stanice na 5. km bez rozlišení druhu nápoje
• - dlažba ve velké části trati 

  ---

Fotogalerie k závodu

Diskuse k závodu na fóru

Hodnoť závod

Online výsledky